Mezinárodní projekt "Good Start to School"

Nejdůležitější roli v životě předškolního dítěte hraje rodina, kterou ve výchově a vzdělávání odborně a vhodně doplňuje mateřská škola. Rodina a mateřská škola společně formují základy osobnosti dítěte, a do jisté míry tedy svým působením ovlivňují jeho další život. Proto je v současné době kladen velký důraz na spolupráci rodiny a mateřské školy, na vzájemné partnerské vztahy a efektivní komunikaci mezi rodiči a pedagogy MŠ. Úspěšnou spolupráci a rovněž posílení odpovědnosti rodičů za vzdělávání a výchovu dětí může významně podpořit aktivnější zapojení rodičů do předškolního vzdělávání. Vhodně nastavená komunikace s rodiči může mimo jiné vést také ke snižování rozdílů ve výsledcích vzdělávání u dětí ze znevýhodněného prostředí, v některých případech může předcházet odkladům školní docházky, jež jsou v posledních letech tolik diskutovány a mnohdy je jejich příčinou spíše subjektivní rozhodnutí rodičů než skutečný problém dítěte. Pakliže se u předškolního dítěte skutečně nějaký problém, porucha nebo postižení objeví, úzkou spoluprací a vstřícnou komunikací pedagogů a rodičů lze včas příčinu odhalit, pracovat na odstranění nebo zlepšení daného problému, a zajistit tak dítěti co nejkvalitnější péči.

Záměr projektu vychází z potřeby řešení situace v ČR, kdy mnohé mateřské školy mají již osvědčené pozitivní zkušenosti s novými formami komunikace s rodiči, na jejichž základě dochází ke zlepšení vzájemných vztahů a v té souvislosti ke zkvalitnění podpory rozvoje dětí. Rovněž v mnoha evropských zemích se v současné době stává předškolní vzdělávání prioritou. Zaměření projektu se opírá o podklady různých výzkumných šetření uskutečněných v posledních letech, které dokladují důležitost předškolního vzdělávání v životě dítěte. V roce 2012 OECD zkoumala a analyzovala problémy vztahujícími se ke kvalitě předškolního vzdělávání v různých zemích, na jejichž základě vytvořila tzv. Výhledy vzdělávací politiky. Tyto analýzy předkládají možnosti a strategie, jak předškolní vzdělávání v jednotlivých zemích zlepšit. I pro partnerské země zapojené v projektu - Českou republiku, Slovensko a Maďarsko - byly navržené podobné postupy, mezi které patří například:

Česká republika, Slovensko a Maďarsko mají podobný historický kontext vzdělávání, který charakterizoval jednosměrný model komunikace s rodinou. K významnému posunu směrem ke spolurozhodování rodičů o záležitostech výchovy a vzdělávání jejich dětí ve zmíněných zemích došlo až v 90. letech 20. století. Rovněž vzdělávací a výchovné cíle předškolního vzdělávání a výchovy na úrovni ISCED 0 jsou ve zmíněných zemích velmi podobné, určitá diferenciace je v prioritách některých klíčových dovedností a kompetencí dětí.

Projekt pramenící z jedné země má společné mezinárodní řešení na úrovni tří zemí, což umožňuje nové vzájemné obohacování a hlubší průnik společných evropských principů. Z tohoto důvodu byl navržen jako vhodný a efektivní model spolupráce společný vývoj struktury a obsahu nového modelu a jeho pilotního ověření v praxi nejen v České republice, ale rovněž na Slovensku a v Maďarsku. Takovéto mezinárodní prostředí, kdy iniciativa vývoje vychází z jedné země, ale výstupy vznikají a mohou být prakticky ověřeny v praxi i v partnerských zemích, pomůže vyvinout a ověřit metody a formy, které budou nezávislé na národních prostředích a umožní jejich využití i v dalších zemích EU.

Dítě předškolního věku potřebuje být kvalitně vybaveno klíčovými kompetencemi, znalostmi a dovednostmi pro snadnější vstup do základního a dalšího vzdělávání.

Důležitost vzdělávání v mateřské škole a jeho pozitivní dopad na vzdělávání v dalších stupních škol ukazují mnohé výzkumy. Avšak pro efektivitu předškolního vzdělávání je nutná spolupráce a podpora rodičů s učiteli v mateřské škole. Je důležité respektovat každou dětskou osobnost a rozvíjet individuální schopnosti a předpoklady každého dítěte a brát v potaz jeho socioekonomické zázemí.

K zesílení odpovědnosti rodičů za rozvoj a vzdělávání dítěte povede užší spolupráce rodičů s mateřskou školou, která bude zajištěna efektivnějším zapojením rodičů do předškolního vzdělávání, především pak rodičů s horším socioekonomickým zázemím nebo přistěhovalců.

Projekt vychází ze zkušeností aktivních učitelů z praxe a současně je metodicky podporován předními odborníky na vzdělávání a péči v raném věku na mezinárodní úrovni. Kombinace aktivního zapojení učitelů ze školní praxe v úzké spolupráci s odborníky z univerzity i další odborné praxe a s profesionální organizační a komunikační podporou předního evropského pedagogického nakladatelství vnáší do přípravy a realizace projektu inovativnost zvoleného postupu. Na základě popsaného postupu vznikne inovativní model komunitní autorské tvorby odborných výstupů na principu „učitelé učitelům“.

Při využití nového modelu vzniknou výstupy práce s dětmi, které budou moci být využity jako kvalitní informační zdroj pro ZŠ, a usnadní tak dítěti start v 1. ročníku. Učitelé v terénu budou moci využít praktickou metodiku jako jeden z výstupů projektu, ale zároveň budou mít možnost model průběžně rozšiřovat a flexibilně přizpůsobovat podmínkám ve své mateřské škole. Tím bude současně zajištěna udržitelnost projektu.

Prostřednictvím řešení mezinárodního projektu dochází nejen k intenzivní spolupráci partnerských zemí při hledání a zpracování stanovených společných cílů předškolního vzdělávání, ale zároveň koncepce projektu vytváří předpoklad, že otevřená partnerská komunikace mezi rodinou a mateřskou školou napomáhá k větší efektivitě rozvoje a učení dítěte předškolního věku bez ohledu na rozdíly v národních kurikulech, což umožní přenositelnost výstupů projektu i do dalších zemí EU.

Po vyhodnocení a zpracování budou závěry projektu šířeny různými dostupnými formami, jednou z forem budou rovněž mezinárodní konference.

Délka trvání projektu: Projekt je realizován od října 2015 do června 2018.

Ve školním roce 2015/2016 proběhla první část projektu, kdy pod vedením projektového týmu Nakladatelství Josef Raabe byla realizována řada dílčích činností, jako například seznámení rodičů dětí v zapojených mateřských školách a zřizovatele s projektem, jeho obsahem a záměrem, zpracování dotazníků pro rodiče a zpracování dotazníků pro učitelky, zpracování prezentace jednotlivých partnerských organizací a jejich vzájemné představení apod. Mezi stěžejní činnosti patřila příprava obsahu a struktury metodiky pro učitelky, metodiky pro rodiče a evaluační karty dítěte, na které se spolupodílejí členové všech organizací zapojených v projektu, přičemž odbornou garanci zajišťují odborníci z Pedagogické fakulty MU v Brně.

Mezi nejvýznamnější aktivity během uplynulého školního roku bezesporu patřila projektová setkání členů partnerských organizací a manažerů projektu. Osobní poznání a vzájemná komunikace všech členů projektového týmu přinesla nové pohledy a názory na projektové činnosti, diskutovalo se nad právě probíhajícími aktivitami a společně jsme plánovali další dílčí úkoly. Partneři z každé země vnesli do koncepce projektu vlastní zkušenosti a návrhy, které během diskuze dostávaly konkrétní podobu pro naplnění projektových cílů na další období. První projektové dvoudenní setkání se uskutečnilo začátkem prosince 2015 v Bratislavě, druhé pětidenní pak v dubnu 2016 v Brně. Průběh a projektovou náplň zmíněných setkání přiblížím ve druhém díle svého příspěvku.

Nelze nezmínit práci koordinátorů projektu, jehož nositelem je již výše uvedené nakladatelství Raabe. Na přípravě a začátku realizace projektu se významně podílel Pavel Brejcha, který celý projekt připravil, zkompletoval, zajišťoval komunikaci se všemi partnerskými organizacemi a poskytoval prvotní informace o průběhu projektu. Rovněž organizoval první projektové setkání v Bratislavě, na kterém se sešli zástupci partnerských organizací a vedení projektu. Pavel Brejcha neskrýval svůj entuziasmus pro řízení projektu, bohužel však zhruba po půl roce existence projektu musel ze zdravotních důvodů odstoupit. Jeho roli převzal Bc. Tomáš Nechanský, který se řízení projektu věnuje se stejným úsilím a nadšením jako jeho předchůdce. Všechny potřebné informace poskytuje partnerským organizacím včas, podrobně seznamuje zástupce organizací s dalším postupem a metodami projektu, okamžitě a vstřícně reaguje na dotazy k projektovým činnostem. Komunikace s koordinátorem probíhá převážně elektronicky, pro upřesnění některých aktivit volíme vzájemně občas rovněž telefonickou komunikaci. Jsem přesvědčena, že jeden z hlavních důvodů zatím zdárně se vyvíjející koncepce projektu je právě velká vstřícnost a manažerů a rovněž pozitivní pracovně přátelské vztahy všech členů partnerských organizací.