Mezinárodní projekt "Good Start to School", 2. část

V této části příspěvku bych ráda přiblížila mimo jiné dvoudenní projektovou schůzku v Bratislavě, jež se uskutečnila 2.-3. prosince 2015 a kterou organizačně zajišťovala partnerská ZŠ a MŠ Jána Amosa Komenského. Na schůzce se sešli manažeři projektu a zástupci jednotlivých organizací zapojených v projektu. Po vřelém uvítání paní ředitelky Mgr. Tatiany Kizivatové v příjemné zasedací místnosti školy nás seznámil v té době hlavní koordinátor projektu Pavel Brejcha s programem dvoudenního pracovního zasedání.

Za velmi přínosné považuji představení každé instituce prostřednictvím prezentace, které se uskutečnilo hned v úvodu setkání. Vzhledem k faktu, že jsme do té doby společně komunikovali pouze elektronicky, jednotlivé prezentace nám umožnily poznat lépe nejen instituce, jejich vzdělávací nebo nakladatelskou činnost, priority, velikost a další zajímavosti, ale také konkrétní osobnosti zastupující dané školy nebo nakladatelství. Všechny prezentace byly velmi důkladně připraveny, což vzbudilo zájem ostatních posluchačů, a vznikala tak řada dotazů k jednotlivým přednášejícím, kteří zastupovali instituce zapojené v projektu. Kromě rámcového představení škol zazněly konkrétní příklady spolupráce učitelů a rodičů a příprava předškolních dětí na vstup do základní školy, což byly klíčové body pro další projektové činnosti.

V další části setkání zrekapituloval manažer Pavel Brejcha dosavadní průběh projektu a nastínil další projektové cíle a rámcový koncept. Proběhla široká diskuze mezi zúčastněnými partnery nad metodami projektu, společně jsme zmapovali počáteční fázi projektu, vytvořili další směr vývoje projektových aktivit a rozvrhli jsme časový harmonogram konkrétních projektových činností. V neposlední řadě byl řešen způsob organizace projektových aktivit, způsob vzájemné komunikace, pravidla financování projektu, strategie propagace a publicity projektu a způsob monitoringu a evaluace projektových cílů. V rámci poměrně náročného programu dvoudenní schůzky jsme rovněž absolvovali prohlídku hostitelské školy, na kterou jsme se všichni těšili.

Předvánoční době konání schůzky odpovídala i příjemná sváteční adventní atmosféra ve škole. Škola byla vkusně vyzdobena výtvarnými pracemi dětí s vánoční tematikou a místo klasického zvonění ohlašujícího začátek a konec vyučovací hodiny zaznívaly úryvky koled. Paní ředitelka Mgr. Tatiana Kizivatová a vedoucí paní učitelka MŠ Andrea Konečná nás provedly všemi prostory základní a mateřské školy, sdělily nám základní informace o škole a ochotně odpovídaly na naše dotazy.

Základní škola a mateřská škola Jana Ámose Komenského byla v Bratislavě založena roku 1971. Nachází se na malebném místě obklopeném zelení ve čtvrti Krasňany na úpatí Malých Karpat. Základní škola má 650 žáků, kteří docházejí do 26 tříd. Ve škole je zřízena rovněž školní družina, škola má vlastní kuchyni a jídelnu. Mateřská škola má pět tříd, kde je zapsaných 99 dětí. V základní škole je zaměstnáno 35 pedagogických pracovníků, ve školní družině pracuje 13 pedagogů a v mateřské škole vzdělává děti 10 učitelek. Ve společném zařízení ZŠ a MŠ pracuje celkem 27 provozních zaměstnanců.

Hlavním cílem školy je žáky připravit na reálný život, což znamená, aby zejména byli schopni tvořivě a kriticky myslet a rychle a efektivně řešit problémy. Za tímto účelem škola poskytuje žákům znalosti a dovednosti v oborech všeobecného vzdělání. Žákům poskytuje rozšířené znalosti zejména o dějinách, zeměpisu, demografii, přírodních útvarech, lidových zvycích, institucích a známých památkách. Cíle školy jsou vypracovány v souladu se základními principy vysoce efektivního způsobu výuky zvaného integrovaná tematická výuka (ITV).

Hlavním cílem metody je:

Pro dosažení výše uvedených cílů vytváří škola ve třídách příjemné prostředí, které u žáků podporuje zejména sebepoznání a sebehodnocení. Důraz je kladen na vzájemnou komunikaci a respekt.

Od ledna 1978 škola poskytuje pedagogicko-psychologické poradenství a od roku 2004 využívá různé metody pedagogické a psychologické prevence.

V rámci projektu přispěje škola k celkovému vývoji a testování modelu komunikace GSS na národní úrovni a zároveň se zasadí o rozšiřování výsledků projektu.

Spousta dalších informací je uvedena na webových stránkách školy. Je však nutné podotknout, že škola má zajímavý školní vzdělávací program a mnoho zajímavých aktivit a projektů, z nichž mě zaujal mimo jiné například projekt Škola priateľská k deťom, který je globální iniciativou dětského fondu UNICEF.

Při prohlídce školy jsem měla možnost nejen si prohlédnout její prostory, ale také nasát její atmosféru, která samozřejmě byla cítit i při projektové práci ve škole. A právě atmosféra byla tím, co mě nejvíce zaujalo. Byť velká škola, jejíž součástí je také mateřská škola, působila velmi útulně a přívětivě. Všechny prostory školy byly vkusně a s velkým citem uspořádány a naladěny do předvánočního očekávání blížících se svátků. Nelze opominout ani vztahy ve škole. Především paní ředitelka byla ve vztazích k učitelům i žákům milá, příjemná a vstřícná a zároveň její chování prozrazovalo přirozený respekt a autoritu. Vzájemných vstřícných vztahů jsem si všimla také u učitelů a u učitelů a dětí. Vstřícnou atmosféru, pozitivní klima a kvalitní vztahy všech zúčastněných ve škole podtrhuje nejen osobnost paní ředitelky, ale jsou jistě podmíněny také vizí školy, projekty podporujícími spolupráci a různými citáty nebo hesly, například výňatky z díla J. A. Komenského.

V tomto směru hodně napoví vize školy:

Vytvoriť v triedach a školách spolupracujúce spoločenstvo, kde sa uskutočňuje zmysluplné učenie s možnosťou výberu a rozvíja sa celá osobnosť dieťaťa aj vzdelávateľa

Čo to znamená?

Další projektové setkání se konalo od 25.-29. 4. 2016 na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Předmětem pětidenního setkání, kdy převzal vedení projektu Bc. Tomáš Nechanský, byla evaluace a shrnutí dosavadní projektové činnosti a plánování dalších projektových úkolů. Zástupci MUNI představili koncepty připravované metodiky pro rodiče, metodiky pro učitele a evaluační karty, k nimž vyjádřili své návrhy, připomínky a podněty zástupci jednotlivých organizací zapojených v projektu. Následná široká diskuze všech zúčastněných vedla k ujasnění konečné podoby rozpracovaných dokumentů. Vzhledem k zaměření projektu na předškolní vzdělávání si zástupci zejména mateřských škol připravili konkrétní příklady z praxe týkající se spolupráce s rodiči ohledně vývoje jejich dítěte, které by byly využitelné jako příklad dobré praxe v metodice. Příklady z jednotlivých MŠ byly prezentovány ostatním účastníkům a dále diskutovány.

V rámci projektového mítinku v Brně jsme navštívili dvě mateřské školy: veřejnou Mateřskou školu Pod Špilberkem a soukromou Mateřskou školu Mateřídouška. Účel návštěvy obou předškolních zařízení vycházel opět z projektového zaměření - spolupráce MŠ s rodiči a evaluace vývoje dítěte. V mateřských školách jsme strávili celé dopoledne, během kterého jsme měli možnost volně se pohybovat ve všech jejich prostorách a třídách, sledovat vzdělávací činnost učitelek s dětmi, komunikaci učitelek s rodiči apod. Po několika hodinách jsme byli pozváni k diskuzi s vedením školek a učitelkami, kterou zpříjemňovalo pestré občerstvení, jež v MŠ Pod Špilberkem připravili rodiče dětí. Diskuze probíhala nad chodem mateřské školy, nad systémem hodnocení vzdělávací činnosti dětí a rozvoje dítěte v dané MŠ, komunikací s rodinou a školou. Paní ředitelky i učitelky velmi ochotně odpovídaly na naše dotazy a rovněž oceňuji jejich vstřícnost při prezentaci jejich dokumentace. Vzájemná výměna zkušeností byla velmi zajímavá (troufám si říct, že pro nás hosty i pro hostitele) a obohatila nás o nové profesní zkušenosti. Návštěva mateřských škol byla přínosná nejen pro projektovou činnost, ale zároveň nám dovolila nahlédnout do „pedagogické kuchyně“ našich brněnských kolegyň.

Mezinárodní konferenci pořádalo nakladatelství RAABE v rámci evropského projektu Erasmus+ s názvem Good Start to School a ve spolupráci s katedrou primární pedagogiky při příležitosti oslav 70. výročí založení Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Konference se konala 26. 4. 2016 v rámci projektového setkání v Brně.

Celou konferencí prolínalo téma zlomové životní události dítěte - nástup do 1. třídy ZŠ a jeho možná podpora pro úspěšné zvládnutí této situace. Učitelé v mateřské škole získají během docházky dítěte do MŠ spoustu důležitých informací a poznatků o jeho vývoji, které však ukončením docházky dítěte do MŠ zůstávají ukryty v portfoliích. Je možné navázat v tomto směru na spolupráci se základní školou a předat cenné informace o dítěti učiteli v 1. třídě, který by informace efektivně využil ve prospěch dítěte v rámci vzdělávacího procesu v ZŠ? Může v tomto ohledu pomoci rodina dítěte? Jakým způsobem? Na tyto a další otázky byla formou prezentací, diskuzí a workshopů hledána odpověď nejen na zmíněné odborné konferenci, ale danou problematiku zároveň řeší celý projektový tým.

Konferenci slavnostně zahájila jednatelka nakladatelství Raabe Mgr. Stanislava Andršová. V úvodním příspěvku představila doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D., z Pedagogické fakulty MUNI projekt „Good Start to School“, vysvětlila jeho smysl a cíl a zdůraznila důležitost a význam předškolního vzdělávání v České republice. Dále byly na konferenci předneseny příspěvky všech zemí zapojených v projektu, jejichž obsah korespondoval s tématem konference. Součástí konference byly rovněž workshopy, které řešily rovněž danou problematiku.

V závěru projektového setkání probíhaly diskuze nad získanými poznatky z návštěvy mateřských škol v Brně, diskuze nad konferencí a nad dosavadní projektovou činností. Hledaly se možnosti a způsoby, jak nové informace a poznatky využít v projektu. Manažer projektu Bc. Tomáš Nechanský nastínil celkový přehled projektu, shrnul, které úkoly byly dosud splněny, které aktivity momentálně probíhají, a připomněl, které projektové činnosti budeme společně v blízké budoucnosti řešit.

Pětidenní setkání zástupců projektu z České republiky, Slovenska a Maďarska bylo velmi přínosné pro další vývoj a řešení projektové problematiky. Společnou komunikací a dalšími aktivitami v rámci schůzky se projekt posunul kupředu se zacílením na stěžejní témata - přechod dítěte z MŠ do ZŠ a komunikace rodičů a MŠ.

V současné době se dokončují obě metodiky - metodika pro rodiče a metodika pro učitele, které by následně měly být přeloženy do dalších tří jazyků - slovenštiny, maďarštiny a angličtiny. Ve fázi dokončování je rovněž evaluační karta dítěte.

Evaluační karta dítěte je nástroj učitele, kterým může hodnotit jak jedno dítě, tak potažmo celou třídu v MŠ. Karta obsahuje několik vybraných oblastí, které se vztahují k vývoji a výchově dítěte v mateřské škole. Každé dítě by mělo mít svou kartu, která jej bude provázet od začátku docházky do mateřské školy až po nástup do 1. třídy základní školy.

Metodická příručka pro učitele má dva hlavní cíle. Prvním z nich bude seznámit učitele s evaluační kartou, jejími výhodami a funkčností a druhým, jak již bylo zmíněno, bude pomoc učitelům při zlepšování komunikace mezi nimi a rodiči. Často se stává, že očekávání pedagogů a rodičů od vzdělávacího procesu jsou velmi rozdílná. Příručka obsahuje například příklady dobré praxe, již ověřené postupy nebo aktivity pořádané ve spolupráci s rodiči, při kterých se obě strany lépe poznají, a umožní tak efektivnější komunikaci.

Praktická příručka pro rodiče má za úkol seznámit rodiče s evaluační kartou, vysvětlit rodičům potřebu vést si záznamy o vývoji dítěte, které se využívají v mateřské škole, ale prakticky by mohly být využitelné i na základní škole. Iv této metodice jsou obsaženy tipy a nápady pro zlepšení oboustranné komunikace.

V loňském školním roce probíhala přípravná fáze, tzn. příprava obou metodik a evaluační karty, což přinášelo poměrně náročnou, ale zajímavou práci. V letošním školním roce by měla probíhat testovací fáze přímo na školách zapojených v projektu a v dalším, závěrečném školním roce bude probíhat diseminace projektových výstupů.

O vývoji dalších projektových aktivit budu ráda informovat v některém z dalších čísel časopisu.