Aktuality - strana 265
Vážené a milé paní učitelky, páni učitelé, přeji Vám hezký dnešní svátek. Je to 425 let od narození Jana Amose Komenského, ale vlastně se toho tolik nezměnilo. Učitel je pro žáka nepostradatelný, aby byl úspěšný ve škole i v životě. Děti chtějí, aby je učení bavilo.
Ministryně školství Kateřina Valachová podpořila nový nástroj k odhalování šikany ve školách s názvem „Nenech to být“. Ten začne dnes fungovat na principu schránek důvěry, ale v elektronickém prostředí prostřednictvím webu nebo mobilních aplikací. Projekt získal záštitu ministryně školství a na jeho propagaci se podílí známý youtuber NejFake.
Ve Velkém sále vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze se 27. března 2017 uskutečnilo slavnostní vyhlášení výsledků 14. ročníku literární, historické a fotografické soutěže DANIEL. Jejími organizátory jsou Národní institut pro další vzdělávání, Židovské muzeum v Praze, Památník Terezín a Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako Řídicí orgán Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání připravilo výzvu, ze které vyšší odborné školy mohou v termínu od 4. dubna do 31. srpna 2017 získat až 250 milionů korun. Podpořeny budou projekty z ekonomické, humanitní, technické, zdravotní a pedagogické oblasti.
Jiří Stárek je ředitelem základní umělecké školy v Praze Hostivaři a předsedou Asociace základních uměleckých škol ČR HMP. Věnuje se přednáškové činnosti se specializací na oblast uměleckého vzdělávání, školského managementu a vedení lidí. Spolupracuje s nakladatelstvím Wolters Kluwer, kde redaktorsky vede časopis Speciál pro ZUŠ. Od roku 2016 je akreditovaným lektorem NIDV pro oblast společného vzdělávání.
„Ve výchově přistupuji ke svému synovi jako ke zdravému, samozřejmě s respektem k jeho problému, “ říká Michaela Selmi Wallisová, matka devítiletého Jakuba, kterému byl diagnostikován atypický autismus, vývojová dysfázie a hyperkinetická porucha ADHD – neurovývojová porucha charakteristická především poruchou pozornosti, impulzivitou a hyperaktivitou.
Velmi úspěšné 2. kolo
Trend většího zájmu o technicky zaměřené obory pokračuje. Podíl těch, co se hlásí k maturitnímu studiu na odborných školách, vzrostl na 37 %, což je nejvíce za posledních 20 let. Celkový podíl nově přijatých žáků v oborech s maturitou tak dosahuje téměř 70 %. Nejnovější data k vývoji vzdělanostní a oborové struktury zveřejňuje Národní ústav pro vzdělávání.
EDUin, s podporou Nadace Albatros a ve spolupráci s Josefem Šlerkou ze společnosti Socialbakers a Danielem Prokopem ze společnosti Median, připravili výzkum na téma postojů veřejnosti k tématu inkluze ve vzdělávání. Výsledkem je zejména zjištění vyhraněnosti v názorech na inkluzi a odhalení skrytých důvodů, jež respondenti zastávají. Součástí je doplnění postojů respondentů o detailní sociodemografickou charakteristiku.
Znalost jednoho cizího jazyka v mnoha zaměstnáních už nestačí. Téměř 26 procent studentů vzdělávací společnosti Tutor se proto učí najednou dva cizí jazyky. Za poslední tři roky zájem o toto studium roste. Letos je to o 15 procent více než loni. Velký boom zažívá po třech letech opět německý jazyk a poptávka se zvýšila také po ruském jazyce. Naopak stagnuje zájem o italštinu.
Národní institut pro další vzdělávání pořádá ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze, Památníkem Terezín a Mezinárodním křesťanským velvyslanectvím Jeruzalém slavnostní vyhlášení výsledků 14. ročníku literární, historické a fotografické soutěže DANIEL.
Letos poprvé se zápisy do 1. ročníku základních škol konají od 1. do 30. dubna. Povinná školní docházka po dítě začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad.
„S dětmi trávím většinu času, dnes a denně se od nich opravdu učím. Vnímám, jak se každé dítě jinak učí, jak každé potřebuje něco jiného, stejně jako i my, dospělí. Konkrétně se učím dávat hranice, plánovat, pracovat s cíli, být kongruentní, spontánní, respektovat je a obdivovat jejich jedinečnost, nadšení, spontánnost a fantazii, “ říká Petra Dočkalová, učitelka na základní škole v Náchodě a lektorka metod Instrumentálního obohacení a Zprostředkovaného učení Reuvena Feuersteina.
Česká školní inspekce zveřejňuje své stanovisko k vybraným skutečnostem spojeným se vzděláváním dětí mateřské školy – cizinců (dále jen „děti-cizinci“) a žáků základní školy – cizinců (dále jen „žáci-cizinci“).
V pořadí už třetí newsletter projektu Strategické řízení a plánování ve školách v územích (SRP) zamířil do škol, obcí s rozšířenou působností i k dalším lidem, kteří se zabývají problematikou akčního plánování. Experti projektu na čtyřech stránkách shrnuli nedávné konference nebo problematiku šablon pro SŠ a VOŠ. Texty uvítají i ti, kteří o strategickém řízení dosud slyšeli jen málo.
Za posledních pět až deset let prošly české základní školy velkou proměnou. Podle odborníka na vzdělávání Tomáše Feřtka si školy konečně uvědomily, že se musí přizpůsobit požadavkům vnějšího světa. Přesto jsou prý v jejich kvalitě značné rozdíly.
Publikujeme rozhovor Barbory Cihelkové s Tomášem Feřtekem, který vyšel 14. 3. pod názvem Školám chybí schopní ředitelé v Akademii Lidových novin a který je zveřejněn na webových stránkách EDUin.cz.
Stalo se poslední dobou velice módní strefovat se do veřejného, zejména základního školství a pojmenovávat, co všechno nezvládá a neumí. Nepřipravuje děti do života, nerealizuje ty pravé (nejraději cool) aktivity, neumí děti zaujmout, a dokonce po nich občas také něco chce. Mnohdy je to jistě pravda, však v převážné většině otrávené šípy nepřinášejí ani náznak řešení.
Převaha žen mezi pedagogy je známým a dlouhodobým fenoménem. V některých zemích vyvolává obavy, zda takový nepoměr a z něj vyplývající nedostatek vzorových rolí nesouvisí s klesajícími studijními výsledky mladých chlapců. OECD Education blog se zamýšlí nad příčinami.
Poruchy příjmu potravy mají stále více tváří a patří mezi aktuální, rychle se proměňující diagnózy. Odborníci jsou vždy několik kroků za těmi, kteří některé formě poruch příjmu potravy propadnou a „vynaleznou“ její novou, „vylepšenou“ verzi. Dopředu lze jen těžko odhadovat, kam se bude patologické jídelní chování vyvíjet. Jakmile se však rozšíří, stane se jedním z témat, které pak nemocní řeší s psychology, lékaři a lidmi s dalšími pomáhajícími profesemi. Ti cítí potřebu vědět o narůstajícím problému co nejvíce, aby dokázali nejen lépe pomoci, ale také aby ho byli schopní co nejdříve rozpoznat a zahájit včasnou vhodnou intervenci - od předání kontaktu na odborníka po samotnou terapeutickou práci s nemocným.