Barbora Pěničková

Chce bořit hranice mezi Romy, sociálně slabšími z vyloučených lokalit a většinovou společností. Emil Voráč svými aktivitami usiluje o vzdělávání dětí a mládeže, vnímání historického kontextu a zachování kulturních rysů. V roce 2013 založil spolek Khamoro, o. p. s., v rámci kterého šíří osvětu a motivuje nejen mladé Romy k zapojení se do společnosti.

Zapojovat se do dění ve svém okolí má prý tak trochu v krvi. Tomáš Adamec se narodil a vyrostl v malé vesničce Moravičany. Už jako malý kluk zpíval v kostelním sboru, pomáhal s organizací tradičních hodů a dalších kulturních akcí. „Jako student jsem během dospívání začal tvořit i samostatně. Se spolužáky jsme například pořádali velikonoční hry v ulicích nebo dětské tábory,“ vzpomíná. Postupně se Tomáši Adamcovi v Moravičanech povedlo mimo jiné zachovat náves, vybudovat komunitní centrum a inspirovat další obyvatele obce na Šumpersku, aby se více zajímali o místo, kde žijí. Za tuto iniciativu jej Nadace Lilie & Karla Janečkových ocenila titulem #laskavec.

Pochází z učitelské rodiny, a tak byla profesní dráha Jiřího Stárka tak trochu předurčena. Studoval hru na klarinet a saxofon, kresbu a malbu na UMPRUM, hrál v orchestru a pracoval jako ilustrátor v novinách. Vždy se však zároveň věnoval pedagogice a nyní už přes dvacet let působí jako ředitel Základní umělecké školy Hostivař. V roce 2016 Jiří Stárek s kolegy založil Akademii umění a kultury pro seniory, která dnes funguje na celkem 17 pražských ZUŠ. Díky tomuto projektu se daří otevírat školy nejen dětem, ale i starším spoluobčanům a ty aktivně zapojovat do života. Za dobrosrdečnou iniciativu jej Nadace Lilie & Karla Janečkových ocenila titulem #laskavec.

Lubor Křížek: Trápí ho úbytek vody v krajině a neschopnost půdy vláhu zadržet. Amatérský vodohospodář Lubor Křížek na Sedlčansku buduje tůně a jezírka, díky kterým se do jeho okolí nastěhovali čolci, hmyz a přes 50 druhů ptáků. Nové druhy rostlin i živočichů stále přibývají a místa, která byla ještě nedávno suchá, jsou nyní zarostlá zelení a překypují životem. O tématu šetrného zacházení s vodou šíří osvětu, pořádá přednášky a besedy na školách. Za svou nezištnou iniciativu získal v roce 2019 ocenění #laskavec Nadace Karla Janečka.

Říká o sobě, že se vždy mnohem víc zajímala o svět Dálného východu než ten, ve kterém se narodila. Do Kambodže se Veronika Pospíšilová poprvé vypravila v roce 2012. Od té doby do rozvoje vzdělávání v chudých afrických vesnicích investovala nespočetně energie, o tamní situaci pořádá besedy a přednášky zase u nás. Za svou nezištnou iniciativu a dobré skutky získala etnoložka a lektorka jógy Veronika Pospíšilová v roce 2018 ocenění #laskavec Nadace Karla Janečka.

Je čtvrtek 4. listopadu krátce před polednem a v pražské restauraci V Zátiší je živo. Úderem dvanácté hodiny tu totiž začne neobyčejná slavnostní hostina pro laskavce – dobrosrdečné lidi, kteří se rozhodli svůj život naplnit laskavostí a pomocí ostatním.

Rychlebské hory jí před více než deseti lety učarovaly opuštěnou a svým způsobem zapomenutou atmosférou. Tak se Zdeňka Morávková přestěhovala do osady Zálesí na Javornicku, kde dříve běžně žili lidé, dnes jsou tu „jen“ prázdné louky. „Tohle místo má jedinečný genius loci. Z nedalekého Jeseníku navíc pochází můj muž, díky kterému jsem region poznala,“ líčí.

Jako malý kluk Jindřich Hašek záviděl ostatním dětem úplnou rodinu, sourozence a mnohdy i hmotnou situaci. Dnes na Základní škole Krušnohorská 11 v Karlových Varech vyučuje matematiku, fyziku a finanční gramotnost, své žáky se snaží nadchnout, motivovat i podporovat.

Dobrý skutek dokáže udělat člověku radost, vykouzlit mu úsměv na tváři, zlepšit den a pohladit na duši. Uplynulý rok plný omezení, nařízení a lidské samoty ukázal možná ještě víc než ty předchozí, že svět je lepší, když si lidé pomáhají a mohou být spolu. Tak zní ostatně i jedno z mott Nadace Karla Janečka, která se vedle podpory vzdělávání a společensky odpovědných projektů dlouhodobě věnuje také tématu laskavosti.