Mgr. Květa Sulková

O zapojování žáků do procesu hodnocení se mluví a píše neustále. Může se ale stát, že na školách probíhá pouze formálně, a to například na základě požadavků vedení či České školní inspekce. Nebo tak učitelé činí z vnitřního přesvědčení, že by se to dělat mělo – to však ještě neznamená, že je sebehodnocení prováděno správně.

Vzájemné nebo také vrstevnické hodnocení dokáže žáky motivovat k většímu úsilí a lepšímu výkonu. Jeho hlavním cílem není odborně ohodnotit práci spolužáka, ale pomoci mu v dalším učení. V tomto duchu by měl vyučující své žáky vést při osvojování dovednosti poskytovat zpětnou vazbu.

Formativní zpětná vazba má za cíl pomoci žákovi vylepšit jeho práci a podpořit ho takovým způsobem, aby byl v dalším učení úspěšnější. Jestliže takovou zpětnou vazbu učitel poskytne, měl by si později najít čas i na to, aby zjistil, jak na ni žák zareagoval, a dát mu možnost prokázat vlastní posun.

Každý učitel se během výuky dostane do bodu, kdy učivo probral a zvažuje, jestli už je správný čas posunout se dál, nebo je nutné věnovat se látce o něco déle. Potřebuje, aby všichni žáci zvládli danou oblast, než s nimi pokročí k další. Jak ale ověřit, zda se žáci naučili to, co zamýšlel, že se naučí?

Objasňování, sdílení a porozumění cílům je první z pěti strategií formativního hodnocení. Pokud víme, jakých cílů mají žáci dosáhnout, nepřemýšlíme pouze o tom, co chceme učit, ale především o tom, co chceme naučit. Čím lépe plánujeme naši výuku, tím více uvažujeme nad učebními aktivitami směřujícími ke splnění cíle. Rozhodujeme o obsahu učiva, jeho rozsahu i uspořádání. Vybíráme důkazy, které budeme pro ověření shromažďovat. a díky získaným informacím pak dokážeme lépe pomáhat žákům.

Na porozumění cílům, jejich objasňování a sdílení je zaměřena první z pěti strategií formativního hodnocení. Pokud víme, jakých cílů mají žáci dosáhnout, nepřemýšlíme pouze o tom, co chceme UČIT, ale především, co chceme NAUČIT. Čím lépe plánujeme naši výuku, tím více uvažujeme nad učebními aktivitami směřujícími ke splnění cíle. Rozhodujeme o obsahu učiva, jeho rozsahu i uspořádání.

Dle kognitivní psychologie má paměť obrovský vliv na učení. Školní úspěch do značné míry závisí nejen na schopnosti žáků uchovávat si v paměti důležité informace, ale také na schopnosti si tyto informace vybavit a použít je v rozmanitých kontextech tak, aby si utvářeli nová spojení a významy.

Formativní hodnocení. Pro někoho ideální způsob vedení výuky, pro jiného prázdný pojem a jen další požadavek České školní inspekce. Pojďme si říct, jak to ve skutečnosti s formativním hodnocením je a jak ho vědomě a systematicky aplikovat do praxe.

Jednou ze zásad formativního hodnocení je předávat žákům více odpovědnosti za vlastní učení. A to i ve chvíli, kdy od učitele či spolužáka obdrží hodnocení své práce. Angažovanost žáků a práce s chybou jsou oblasti, které jsou předpokladem pro budování schopnosti autonomního učení.

Formativní hodnocení. Pro někoho ideální způsob vedení výuky, pro jiného prázdný pojem a jen další požadavek České školní inspekce. Pojďme si říct, jak to ve skutečnosti s formativním hodnocením je a jak ho vědomě a systematicky aplikovat do praxe.

Ve chvíli, kdy se v oblasti vzdělávání rozhodneme pro změnu, měla by vycházet z postupů, které byly ověřeny výzkumy, pilotovány na reprezentativním vzorku škol a mají prokazatelný dopad na zlepšení učení žáků. Formativní hodnocení, které je již řadu let pevnou součástí mnoha zahraničních vzdělávacích systémů, ukazuje cestu, která je sice obtížná, ale správná. Jeho pozitivní efekt se projevuje jak v oblasti učení žáků a jejich vnitřní motivace, tak v rovině vztahů mezi žákem a učitelem i mezi žáky navzájem.