Den 26. září je Dnem jazyků, jazyk hraje významnou roli v budování a upevňování tolerantní společnosti. Pokusme se společně přispět k tomu, aby jazyky nebyly zdrojem nedorozumění, ale staly se klíčem k dialogu a vzájemnému respektu mezi občany různých zemí světa. Abychom toho docílili, je třeba s pochopením vítat jazykovou rozmanitost nejen při cestování a turistice, ale také v každodenním pracovním životě.
Proč to musíme myslet vážně s výukou odborného cizího jazyka
RNDr.
Jitka
Kunčarová
jednatelka OPEN AGENCY s.r.o.
NOVÉ VÝZVY PRO JAZYKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ
Dvacáté první století přináší mnohé výzvy, digitální technologie mají rostoucí vliv na dnešní i budoucí absolventy středních škol, obchodní procesy jsou ve své podstatě založeny interkulturně. Komunikace hraje podstatnou roli v rozvoji společnosti, důvěra a komunikace podporují aktivní zapojení a angažovanost zaměstnanců a jejich pracovní výkonnost.
Nejenom nadnárodní korporace operují na mezinárodním trhu, jsou to i malé a střední podniky, které zde chtějí uspět. S tím, jak rostou kontakty českých podniků se zahraničím, roste i potřeba zlepšení jazykové přípravy těch, kdo se na řešení zakázek pro zahraniční zákazníky podílejí a určují, kam má podnik dále směřovat. Komunikační technologie a multinárodní obchodní kontext dominují moderní komunikaci, proto je nutné jim věnovat dostatečnou pozornost.
Rozvoj jazykových, obchodních a komunikačních dovedností je jednou z hlavních kompetencí pro kohokoli, kdo je součástí takového kontextu nebo se jí může potenciálně stát.
Chceme-li se naučit cizí jazyk tak, abychom v něm mohli komunikovat a vyřizovat běžné pracovní záležitosti, měli bychom si nejprve uvědomit několik věcí. Nejdůležitější z nich jsou asi určitá osobní rozhodnutí, která si musíme „vyříkat“ sami se sebou.To hlavní je, zda jsme připraveni na dlouhodobou a usilovnou práci. V tom může učitel a lektor pouze pomoci.
Znalost cizího jazyka nás může velice obohatit.
Naučíme-li se nový jazyk, náš život dostane nový rozměr.
Nejen že nám přibudou noví přátelé a pracovní příležitosti, ale naučíme se věci vnímat jinak, otevře se nám zcela nový svět.POHLED ŠKOLSTVÍ NA NOVÉ VÝZVY V JAZYKOVÉM VZDĚLÁVÁNÍ
Na státní úrovni jsou zpracovávány rámcové vzdělávací programy (RVP) pro jednotlivé obory vzdělání. K 31. 12. 2012 byly vydány RVP pro 284 oborů středního vzdělávání. Tyto programové dokumenty konkretizují obecné cíle vzdělávání, specifikují klíčové kompetence důležité pro rozvoj osobnosti žáků, vymezují věcné oblasti vzdělávání a jejich obsahy, charakterizují očekávané výsledky vzdělávání a stanovují rámce a pravidla pro tvorbu školních vzdělávacích programů (ŠVP), včetně učebních plánů.
Na základě RVP a pravidel v nich stanovených si jednotlivé školy vytvářejí své realizační programové dokumenty -ŠVP. Kurikulární reforma dala středním školám volnost a možnost konkretizovat a rozpracovat v ŠVP to, co je dáno RVP. Buďme konkrétní, RVP oboru 28-42-L/51 chemik operátor, který vydalo MŠMT dne 19. 4. 2010, č. j. 1606/2010-23, uvádí:
Vzdělávání v cizích jazycích má směřovat k tomu,
aby žáci dovedli efektivně pracovat s cizojazyčným textem včetně odborného, uměli jej zpracovat a využívat jako zdroje poznání i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových znalostí a dovedností.
Předpokladem složení maturitní zkoušky z cizího jazyka je dosažení minimálně jazykové úrovně B1. Rozsah produktivní slovní zásoby se u žáků rozšíří z již aktivně používaných lexikálních jednotek tak, že žák celkově dosáhne 2300 lexikálních jednotek, z toho obecně odborná a odborná terminologie bude u úrovně B1 zahrnovat minimálně 20 %, u úrovně A2 15% z lexikálních jednotek.Zdravotnické školy ukázaly jednu z možností, jak reagovat na nové výzvy v jazykovém vzdělávání. Postupují poměrně jednotně, v roce 2010 určily společná odborná témata, která mají být zařazena do ŠVP všech zdravotnických oborů a zkoušena v rámci maturitní zkoušky. Jedná se o témata lidské tělo, zdravý životní styl, první pomoc. Další 3-4 témata jsou dána oborem, který žák studuje, profilem školy a regionem, ve kterém působí, zahraničními partnery školy apod. PaedDr. Soňa Lamichová, ředitelka Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy v Hradci Králové, předsedkyně celostátní předmětové komise anglického jazyka v rámci Asociace zdravotnických škol ČR, upozorňuje, že
v popisu úrovně B1 odborná témata nejsou uvedena u ústní interakce, samostatného ústního a písemného projevu. Jsou zmíněna pouze u čtení a poslechu.
Toto nemůže být důvodem, proč ve středních školách nelze připravit žáky tak, aby komunikovali a vyřizovali běžné pracovní záležitosti v cizím jazyce.
POHLED ZAMĚSTNANECKÝCH SVAZŮ A ZAMĚSTNAVATELŮ NA NOVÉ VÝZVY V JAZYKOVÉM VZDĚLÁVÁNÍ
Zaměstnavatelé opakovaně upozorňují, že u absolventů středních škol neočekávají dokonalou znalost anglické, německé nebo ruské gramatiky, hlavně
žádají samostatný ústní a písemný projev v každodenních pracovních situacích.
Zatím to vypadá, že v mnoha školách hledají důvody, proč to nejde. Neplatí, že kdo má šikovné ruce, nepotřebuje řeči. Generální ředitel hotelu Bellevue Český Krumlov říká:„Ač je to mnohdy opomíjeno, cestovní ruch tvoří významnou část ekonomiky našeho státu. Na rozdíl od mnoha dalších oborů je tu však jedna velká odlišnost.
Zaměstnanci v cestovním ruchu jsou vlastně ambasadory naší země vůči návštěvníkům ze zahraničí.“
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Ing. Pavel Juříček, Ph.D., dodává:
„Problémem je kvalita jazykového vzdělání absolventů. Česká republika je podstatně průmyslovější než ostatní země Evropské unie, pominu-li Německo.
Všechny průmyslové podniky jsou výrazně proexportně orientované, jazyková vybavenost zaměstnanců je pro nás tedy velmi důležitá.“
Ředitel a jednatel společnosti FERRAM STROJÍRNA, s.r.o., Ing. Ondřej Tůma říká:
„Více než 50 % naší produkce končí na zahraničních trzích, a to mnohdy i se zahraničními montážemi. Proto je pro nás nezbytné, aby angličtinu ovládali nejen naši obchodní zástupci, ale také konstruktéři, technologové, zásobovači a montéři. Potřebujeme, aby ze středních škol vycházeli mladí lidé, kteří nebudou schopní angličtinu užívat jen na dovolené, ale také ve své praxi.
Školy dostatečně nevyužívají stáže žáků a učitelů v podnicích u nás a v zahraničí, nepřipravují žáky na to, že část jejich odborné praxe bude vedena v angličtině.
Ve výukových materiálech pro angličtinu a odborný výcvik nejsou ve školách zařazovány lekce odborné angličtiny obsahující technické výrazy.“Konečně názor Ing. Pavla Hlinky, viceprezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu:
„Je absolutně známo, že když děláme ve službách, tak se především musíme domluvit. Angličtina by neměla být brána jako cizí jazyk. Kdo ji neumí, tak se vyděluje ze společnosti.“
ZÁVĚR
Dovolte mi závěrem upozornit na to, že je to MŠMT, které by mělo navrhnout řešení a činit rychlé a účinné kroky vedoucí ke změně současného neuspokojivého stavu.
Od státu
by bylo prozíravé, aby co nejdříve stanovil v RVP pro střední vzdělávání nejen požadované minimální výstupní úrovně dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, ale také minimální vstupní úrovně angličtiny pro gymnázia a střední odborné školy. Dále aby zakotvil v RVP cíle odborného jazykového vzdělávání, obsah a rozsah výuky odborného cizího jazyka a odborné terminologie v rámci výuky prvního cizího jazyka minimálně na 40 vyučovacích hodin v každém ročníku. Ve všech oborech středního vzdělávání je potřeba státem sjednotit minimální hodinovou dotaci angličtiny na
3 hodiny týdně
ve všech ročnících.Od krajů, jako zřizovatelů gymnázií a středních odborných škol, by bylo prozíravé, aby systematicky vyhodnocovaly výsledky testování žáků v angličtině v 5. a 9. ročnících základních škol, aby podporovaly ve spolupráci s MŠMT a Národním institutem dalšího vzdělávání povinné průběžné vzdělávání všech učitelů cizích jazyků i nejazykových předmětů ve středních školách. Je potřeba, aby kraje podporovaly využívání moderních IC technologií v jazykové výuce vedoucí ke zlepšení výukových výsledků žáků a efektivnějšímu využití času při učení ve škole i mimo školu.
Od ředitelů základních a středních škol
by bylo prozíravé, aby pečlivě analyzovali průběh a výsledky jazykového vzdělávání ve všech ročnících, přijímali účinná opatření ke zlepšení stavu a garantovali dosažení minimální výstupní úrovně dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky všemi žáky, kteří opouštějí základní a střední školy.Od učitelů cizích jazyků
by bylo prozíravé, aby využívali efektivní metody výuky cizích jazyků s využitím ICT, aby aktivně využívali cizí jazyk v prostředí mimo školu, například na stážích a studijních pobytech ve firmách v zahraničí. Je žádoucí, aby učitelé aktivně spolupracovali s rodiči, byli důslední a společně s rodiči žáky motivovali k učení se cizím jazykům.