Příprava učitelů cizích jazyků ve středních odborných školách

V říjnu 2012 Češi zcela propadli v evropském srovnání znalosti angličtiny jako cizího jazyka. Podle průzkumu Eurobarometr se česká aktivní znalost angličtiny řadí na poslední místo ze všech členských zemí Evropské unie, průměr Česku nezvedá ani mladší generace. Nejméně jedním cizím jazykem je schopno hovořit 49 procent Čechů. To je méně než v celé Evropské unii, kde jednu cizí řeč konverzačně ovládá v průměru 54 procent lidí.

Z výsledků vyplývá, že Alespoň základní znalost angličtiny má 27 % lidí, tuto úroveň ale není možné považovat za dostatečnou k běžné komunikaci. Proti roku 2005 se v Česku podle dat Eurobarometru počet lidí schopných hovořit nejméně jedním cizím jazykem navíc snížil o 12 procent, což je jeden z největších zaznamenaných poklesů. Průzkum také ukázal, že naprostá většina lidí si uvědomuje užitečnost znalosti cizích jazyků. Pro 98 procent dotázaných je ovládání cizích řečí pro jejich děti přínosem z hlediska budoucnosti.

Eurokomisařka pro vzdělání Andrulla Vassiliuová ocenila fakt, že si lidé uvědomují důležitost jazykových znalostí. zdůraznila.

Mezi nejrozšířenějšími cizími jazyky na prvním místě figuruje angličtina (38 %), následovaná francouzštinou a němčinou (14 %). Angličtina je nejvíce rozšířenou cizí řečí v 19 z 25 států EU, v nichž není úředním jazykem (EU kromě Británie a Irska).

V článku „ICT ve vzdělávání 2013 – nový průzkum Evropské komise“ uvádí jeho autor Bořivoj Brdička, že podle výzkumné zprávy , dostupné na , výsledky výzkumů v posledních 15 letech jasně ukazují zřetelný vliv učitelských ICT kompetencí na výukové výsledky žáků. Proto je velice důležité, aby byli učitelé schopni technologie integrovat do své každodenní praxe. Právě další vzdělávání je významným faktorem tuto schopnost ovlivňujícím. Stále větší oblibě se těší neformální a kombinované metody. Ani nastupující učitelé nejsou dostatečně připraveni na pedagogické využití ICT. Všichni učitelé obecně patří spíše k tradičním uživatelům internetu, což způsobuje jejich nedostatečnou schopnost využívat sociální sítě pro výukové účely.

Zpráva dále konstatuje, že i přesto, že ve více než polovině evropských zemí je ICT příprava učitelů povinná, kvalita této přípravy je velmi rozdílná. Hlavním důvodem jsou převládající akademické svobody, které nedovolují ovlivňovat instituce připravující učitele v tom, jak by tato příprava měla vypadat. Přitom by podle závěrů bylo velmi politicky prozíravé, kdyby se výuka využití ICT stala pro učitele povinnou.

Sebraná data tvrdí, že dobrá polovina našich učitelů se do nějakého povinného vzdělávání v oblasti ICT zapojila. To je celkem možné, vzpomeneme-li si, že jsme již před 10 lety v rámci SIPVZ dosáhli více než 90% základní proškolenosti učitelů. Potíž je samozřejmě v tom, že se typicky jedná o vzdělávání, které vůbec neodpovídá požadavkům doby.

Zajímavým údajem je 59 % našich učitelů, kteří uvádějí, že si zvyšují kvalifikaci v oblasti ICT ve svém vlastním volnu. Mohlo by se to zdát hodně, ale jenom do té doby, než se dozvíte, že průměr EU je 74 %. Čísla, která následují, žádný komentář nepotřebují. 54 % našich učitelů se zúčastnilo kurzů zaměřených na didaktiku ICT (EU 53 %), 19 % našich učitelů se zúčastnilo kurzů zaměřených na předmětovou metodiku využití ICT (EU 33 %), 61 % našich učitelů strávilo v posledních 2 letech více než 6 dnů ICT orientovaným vzděláváním (EU také 61 %).

Podle je „v oblasti výuky cizích jazyků ve středních školách v rámci DVVP a ve spolupráci s pedagogickými fakultami, zaměřit se na přípravu na využití výuky typu CLIL, především v aprobacích, jazyk + nejazykový předmět.

V oblasti podpory zajištění kvality odborného vzdělávání a další spolupráce se zaměstnavateli je v oblasti praktického vyučování žáků potřeba zavést více prvků všeobecné přípravy v oborech vzdělání s výučním listem (zejména matematiky, mateřského jazyka a cizího jazyka).“

Ze strany zaměstnavatelů je požadována především znalost cizích jazyků a schopnost práce s informačními a komunikačními technologiemi. Nároky na jazykové znalosti a dovednosti se zvyšují v souvislosti se stále větším zastoupením zahraničních firem na našem trhu a prohlubujícími se kontakty českých podniků se zahraničím.

Předsedkyně školského výboru doc. RNDr. Anna Putnová, Ph. D., MBA, upozorňuje, že jde o hlubší problém, jestliže se děti učí anglicky od třetí třídy a nejsou schopny z angličtiny odmaturovat. říká.

Některé z příčin neuspokojivého stavu najdeme ve Výroční zprávě ČŠ 2011/2012. V kapitole 4.4 Výuka cizích jazyků v středním vzdělávání je na str. 82 uvedeno, že poznatky z navštívených hodin ukázaly, že nejčastější formou výuky byla hromadná výuka (94 % hodin). Nejpoužívanější metodou je práce s textem (93 %) a výklad učitele (92 %).

Jsem přesvědčena, že vážným problémem je tradiční role učitele jako zdroje informací a nikoli poradce v učení. Školy s tradiční rolí učitele odpovídají spíše potřebám minulosti a stále více se vzdalují potřebám a požadavkům současného a hlavně budoucího světa.

V sekci Jazykové vzdělávání na webu MŠMT je poslední zpráva z roku 2011, reakce MŠMT na Výroční zprávu ČŠI 2011/2012 neexistuje nebo není veřejná. Na webu RVP existuje sekce Jazykové vzdělávání, která nepřináší zásadní a nové informace, jen diskuzi učitelů k roztříštěným tématům. Informovanost učitelů cizích jazyků ze strany MŠMT se v posledních letech děje prostřednictvím sdělování úprav požadavků na maturitní zkoušku z cizího jazyka.

V současné době MŠMT připravuje expertní pracovní skupinu, která se bude otázkou jazykové výuky v předškolním, základním a středním vzdělávání pro nejbližší období zabývat a měla by zvážit i možnost zpracování Národního plánu výuky cizích jazyků, který se bude touto otázkou z pohledu ministerstva a odborníků zabývat komplexně.

MŠMT vyhlásilo v letošním roce výzvu pro kraje k podávání projektů, jejichž součástí může být podpora výuky technických a přírodovědných předmětů na SŠ metodou CLIL, včetně tvorby učebnic a vzdělávacích materiálů pro žáky, a tvorba cizojazyčných slovníků, které budou následně využity ve výuce technických a přírodovědných předmětů. V dnešní online době jsou technické slovníky bezplatně přístupné, jen odborníci z MŠMT a učitelé ve školách o nich nevědí. Tímto krokem nedojde ke zlepšení jazykové výuky, ale k nesmyslnému čerpání evropských dotací.

Příkladem vhodné aktivizace žáků při učení cizím jazyků je metoda CLIL, která je v našem prostředí chápána někdy nesprávně. Proto uvádím definici výuky CLIL ze stránek MŠMT:

V článku „Pojetí CLIL a bilingvní výuky“ uvádí jeho autorka doc. RNDr. Jarmila Novotná, CSc.: Specifikem této výuky je, že předpokládá určitou jazykovou vybavenost žáků a cílem vyučovacích hodin je pouze osvojení učiva daného předmětu, jazykový cíl není stanoven.

Na základní a střední školy, které chtějí zavést výuku některých předmětů v cizím jazyce, se vztahuje Pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k postupu při povolování výuky některých předmětů v cizím jazyce č.j. 527/2008-23. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že tento Pokyn se nevztahuje na výuku metodou CLIL.

Výukové materiály OPEN LEARNING umožňují integrovat výuku nejazykového předmětu a cizího jazyka a vytvářet podmínky pro osvojení odborné terminologie předmětu v cizím i českém jazyce v souladu s pokynem MŠMT č.j. 527/2008-23.

Jednou z již ověřených možností, jak připravovat učitele cizích jazyků ve středních školách, jsou kurzy odborné angličtiny pro učitele středních škol, které v letošním roce realizoval Národní institut pro další vzdělávání v 9 krajích ČR za finanční podpory MŠMT a s využitím výukových materiálů OPEN LEARNING.

Ukázalo se, že OPEN LEARNING je jednou z efektivních možností integrované výuky odborných cizích jazyků a nejazykových předmětů. Je to metodický přístup, který umožňuje žákům, aby samostatně a nezávisle řídili vlastní učení. Ke zlepšení výsledků žáků a účastníků kurzů odborné angličtiny, němčiny a ruštiny přispívají online vzdělávací technologie a nově vytvořené výukové materiály, které integrují odborné a jazykové znalosti. Jsou školy a podniky, kde se přesvědčili, že je možné narušit stereotyp, jednoduše změnit a zefektivnit jazykovou výuku.

Název společnosti: Prestar, s. r. o.
Kontaktní osoba: Ing. Aleš Klapetek
Telefonní číslo: 777 659 720
e-mail: a.klapetek@prestar.cz

Název společnosti: Komas, spol. s r.o.
Kontaktní osoba: Ing. Jiřina Hajduková
Telefonní číslo: 603 180 376
e-mail: hajdukova.jirina@komas.cz

Název společnosti: Bögl & Krýsl, k. s.
Kontaktní osoba: Bc. Andrea Poursafar
Telefonní číslo: 724 979 664
e-mail: apoursafar@boegl-krysl.cz

Název společnosti: MSA, a. s.
Kontaktní osoba: Ing. Pavel Kotzian
Telefonní číslo: 553 881 247
e-mail: pavel.kotzian@msa.cz

Název společnosti: Brano Group, a. s.
Kontaktní osoba: Marcela Šupolová
Telefonní číslo: 604 297 778
e-mail: marcela.supolova@brano.eu

Název společnosti: FERRAM STROJÍRNA s. r. o.
Kontaktní osoba: Ing. Ondřej Tůma
Telefonní číslo: 602 137 087
e-mail: ondrej.tuma@ferram.cz

OPEN LEARNING je výhradně vyučován odborně proškolenými učiteli a lektory.

Jeho přednosti jsou:

Uvádím odpovědi učitelů angličtiny a odborných předmětů, kteří úspěšně absolvovali některý z kurzů NIDV v letošním roce, na otázku: „Co jste ve výuce ocenili?“

Jak přemýšlíte o výuce a učení v počátečním a dalším vzdělávání? Já pozitivně a konstruktivně. Působím mimo školský systém, kde to dnes vypadá takto: z učitelů cizích jazyků ve školách se stali výrobci pomůcek, slovníků a pracovních listů, učitele úkolují nevzdělaní úředníci, kteří nevědí, co znamenají odborné pedagogické termíny vzdělávání, výuka a učení. Zájmy žáků jsou na posledním místě.

Ředitelé škol většinou nevedou učitele cizích jazyků, na jejich návrhy reagují slovy: „Vaše starosti bych chtěl mít!“. Očekávají ředitelé škol, že učitelé cizích jazyků z vlastní iniciativy změní obsah a metody výuky? Znají ve školách potřeby praxe? Pro učitele cizího jazyka, který nezná podnikové prostředí, odbornou terminologii a fakta, je složité vést žáky ke komunikaci v profesních situacích a pracovat s odbornými texty.