Aktuální stav výuky cizích jazyků je na mnoha základních i středních školách kritický. Ačkoli to vypadá, že nikdo kritiku neposlouchá, znovu pojmenuji některé příčiny kritického stavu a jeho významné souvislosti. Česká školní inspekce neposkytuje ředitelům škol, rodičům a zřizovatelům dostatek informací o stavu, výsledcích a trendech výuky cizích jazyků ve školách. Výsledky výzkumů v oblasti výuky cizího jazyka nejsou učitelům známy a ředitelé základních škol jsou rádi, že našli alespoň někoho, kdo je ochoten angličtinu učit. Podívejme se na fakta dokumentující stav, který způsobila pasivita MŠMT a ministerstvem školství zřízených institucí na podporu rozvoje vzdělávání.
Nezapomněli jsme na zajišťování kvality výuky cizího jazyka?
RNDr.
Jitka
Kunčarová
jednatelka OPEN AGENCY, s. r. o.
Česká školní inspekce neprovedla v rámci tříletého tematického cyklu šetření výuky cizích jazyků od roku 2009
Česká školní inspekce (ČŠI) naposledy zjišťovala a hodnotila úroveň výuky cizích jazyků ve školách všech stupňů vzdělávání v letech 2006-2009 v rámci tříletého tematického cyklu. Šetření v roce 2008/2009, k němuž se vztahuje většina analyzovaných údajů a zjištění, bylo realizováno ve dvou etapách: v 1. pololetí školního roku 2008/2009 v rámci běžných inspekčních postupů, od února 2009 pak probíhalo tematické šetření s využitím dalších, specifických evaluačních nástrojů.
Souhrnné poznatky o podpoře a rozvoji výuky cizích jazyků v předškolním, základním a středním vzdělávání v období let 2006-2009 byly zveřejněny jako tematická zpráva ČŠI v únoru 2010. Ke stažení na
http://www. csicr.cz/cz/DOKUMENTY/Tematicke-zpravy/Vyuka-cizich-jazyku-ve-skolach-v-letech-2005-2008
Od roku 2009 nemáme koncepční materiál k výuce cizích jazyků
Materiál MŠMT č. j. 23 889/2009-23 navrhoval ustavení Národní jazykové rady, zakotvené již v Národním plánu 2005-2008, která bude "(...) vyvíjet činnost v oblasti harmonizace jazykové politiky v rámci Evropy, bude formulovat národní politiku v této oblasti a bude disponovat pravomocemi a nástroji k jejímu prosazování. Rada bude složena z předních expertů, rozhodujících činitelů a praktiků v oblasti jazykové politiky". Jako první úkol by materiál MŠMT Národní jazykové radě stanovil dopracování Národního plánu 2011-2014. Ten však dodnes neexistuje, nebyla ustavena ani Národní jazyková rada a nevznikl žádný koncepční dokument k jazykovému vzdělávání.
Naléhavá je skutečnost, že MŠMT plánuje výzvy z OP VVV pro oblast jazykového vzdělávání nahodile, a to se týká obsahu i termínů výzev. V současné době nemají pracovní týmy při vytváření místních akčních plánů (MAP) a krajských akčních plánů (KAP) k dispozici závazný koncepční dokument určující priority státu v oblasti jazykového vzdělávání. Absence koncepčního dokumentu brání plánovat volitelné priority v KAP a MAP v souladu s národní politikou v oblasti jazykového vzdělávání.
Nebyl vytvořen systém povinného dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti cizích jazyků, který navrhla vytvořit ČŠI v roce 2013
Podle článku autorů O. Andryse a Z. Janotové, který vyšel v příloze časopisu
Vzdělávání
, čtvrtletníku Národního ústavu pro vzdělávání, v roce 2013, je situace v tuzemském vzdělávání v cizích jazycích spolu s dalšími tématy průběžně sledována na všech typech škol ČŠI. Ve školním roce 2011/2012 prováděla ČŠI v této oblasti kromě pravidelného sledování v průběhu inspekční činnosti na základních školách také dotazníkové šetření (zapojilo se 3 395 základních škol), které poskytlo podrobnější informace o hlavních problémech a trendech v oblasti jazykového vzdělávání.Jedním z faktů, na které v tomto směru ČŠI poukázala, je skutečnost, že znalosti z angličtiny žákům často předávají učitelé, kteří sice mají potřebnou kvalifikaci z pohledu zákona, ale nemají angličtinu ve své oborové aprobaci. V rámci podnětů ke zlepšení stavu výuky cizích jazyků pak ČŠI navrhuje vytvořit systém povinného dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti cizích jazyků, dále ČŠI usiluje o implementaci Společného evropského referenčního rámce pro cizí jazyky do hodnocení vzdělávání v cizích jazycích apod. Zájemci o bližší informace si článek mohu přečíst na
http://nuv.cz/publikace/vzdelavani-3-2013
Celoplošné ověřování výsledků žáků v uzlových bodech počátečního vzdělávání neprobíhá od školního roku 2014/2015
Základní zjištění z výsledků testu z anglického jazyka ve druhé celoplošné generální zkoušce ověřování výsledků žáků v počátečním vzdělávání (ve školním roce 2012/2013, pilotovaném na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol) ukázala, že v testu anglického jazyka se výsledky žáků devátých tříd nejvíce negativně liší od výsledků žáků pátých tříd - v cizím jazyce jsou žáci devátých tříd v souhrnu pod hranicí očekávaného minima! Zatímco u výsledků testů z matematiky a českého jazyka jsou průměrné úspěšnosti žáků pátých tříd a devátých tříd v zásadě vyrovnané, u testu anglického jazyka dosáhli žáci devátých tříd významně nižší průměrné úspěšnosti než žáci pátých tříd.
Nemáme aktuální a pro zajišťování kvality jazykového vzdělávání vyhovující kurikulární dokumenty
Při přípravě dnes platných RVP obecně neproběhla důsledná revize obsahu vzdělávání, proto se současná revize musí týkat především obsahu vzdělávání, který je třeba koncipovat tak, aby odpovídal současným společenským potřebám. Návrh pojetí revizí rámcových vzdělávacích programů je zveřejněn na
http://www.nuv.cz/t/navrh
Kurikulární dokumenty slouží k hodnocení škol z hlediska naplňování požadavků státu na výsledky učení žáků. Vzhledem k tomu, že míra volnosti pro promítnutí požadavků RVP do ŠVP je poměrně velká a RVP obsahují někdy vágní nebo obecné formulace, kontrolní orgány se mohou zabývat víceméně pouze formálním souladem kurikul na národní a školní úrovni.
Výsledky učení žáků jsou zásadně i v cizím jazyce ovlivňovány především kvalitou učitele a kvalitou zpracování a požadavků konkretizovaných v ŠVP, v různých školách se tedy velmi liší, a to jak z pohledu dosahované úrovně, tak časového rozvrhu i klasifikace známkami.
Podle současných kurikulárních dokumentů by kvalitní jazyková výuka v základních školách měla přispívat k rozvoji klíčových kompetencí na úrovni obecných vzdělávacích cílů a směřovat k dosažení určité úrovně komunikační
kompetence
v příslušném cizím jazyce na úrovni cílů oborových. Na závěr proto uvádím práce a výzkumy, které ukazují, že zmíněným vizím je realita ve školách přece jen poněkud vzdálená. Za výuku angličtiny:-
ŠEBESTOVÁ, S.
Příležitosti k rozvíjení řečových dovedností ve výuce anglického jazyka: Videostudie.
Brno: Masarykova univerzita, 2011.-
ŠEBESTOVÁ, S. Příležitost k učení jako aspekt kvality výuky. In: JANÍK, T., NAJVAR, P., KNECHT, P. a kol.
Nástroje pro monitoring a evaluaci kvality výuky a kurikula.
Brno: Paido, 2010, s. 127-140.Není pochyb o tom, že výše uvedené skutečnosti, problémy a nedostatky musíme urychleně řešit, ale školy to nemohou zvládnout samy. První návrh pojetí revizí kurikulárních dokumentů představuje krok správným směrem. Je nutné připravit a poskytnout strategie založené na výzkumu, které učitelé budou moci použít ve třídách, aby efektivněji a lépe připravili žáky na úkoly 21. století.