Autorské právo ve školní družině

Vydáno:

Školní družina je zařízení, které navazuje na vyučovací proces základního vzdělávání a vlastními výchovně-vzdělávacími činnostmi jej doplňuje. Velká škála činností provozovaných ve školní družině s sebou přináší i velký potenciál využití nových vzdělávacích a volnočasových materiálů, jako jsou například audionahrávky, naučné filmy, knihy apod. Je však třeba mít na paměti, že všechny tyto materiály mají své autory, kteří při jejich tvorbě vynaložili nemalé úsilí a legitimně za něj očekávají kompenzaci. Ochranu těchto oprávněných zájmů autorů poskytuje oblast tzv. autorského práva.

Autorské právo ve školní družině
Mgr. Bc.
Adam
Hlaváč
 
právník v advokátní kanceláři v Pardubicích
VZDĚLÁVACÍ A VOLNOČASOVÉ MATERIÁLY JSOU AUTORSKÝM DÍLEM
Oblast autorského práva je v České republice zakotvena primárně v zákoně č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským, ve znění pozdějších předpisů (tzv. autorský zákon) (dále jen „AZ“). Klíčovým pojmem AZ je autorské dílo definované v ustanovení § 2 AZ. Z definice v tomto ustanovení lze vyvodit, že veškeré učební materiály, ať již se jedná o filmy na DVD, knihy, audionahrávky na CD, fotografie apod., jsou zpravidla autorským dílem a jako taková podléhají právnímu režimu AZ.
Základní zásadou AZ pak je, že autorské dílo lze užít jen se souhlasem autora na základě jím udělené licence. Užitím díla je myšleno dílo
rozmnožovat
(např. kopírovat),
rozšiřovat
(např. prodávat nebo rozdávat),
půjčovat
apod.
Z této zásady však existují výjimky, na základě kterých lze autorské dílo za určitých podmínek užít i bez souhlasu autora, vždy však tak, aby to nebylo v rozporu s běžným způsobem užití díla a aby nebyly nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora (§ 29 AZ).
KOPÍROVÁNÍ CELÝCH AUTORSKÝCH DĚL
Jednou z těchto výjimek je tzv.
zákonná licence rozmnožování na papír nebo na podobný podklad
dle § 30a AZ.
Dle odst. 1 písm. a) tohoto ustanovení si může
každá fyzická osoba
(tedy jak žák ve školní družině, tak vychovatel, nikoli však školní družina)
zhotovit pro svou osobní potřebu tiskovou kopii autorského díla
(tedy například knihy). Do režimu tohoto ustanovení tedy lze zařadit například situaci, kdy si žák zhotoví kopii knihy s černobílými ilustracemi proto, aby si mohl ve své kopii obrázky vybarvovat a přitom si neznehodnotil originál knihy. Naopak za užití díla v rámci této zákonné licence nelze v žádném případě považovat případ, kdy vychovatel zhotoví kopie knihy proto, aby je rozdával žákům pro účely společné aktivity ve školní družině, především proto, že nejde o užití pro vlastní potřebu, a nad to je takové počínání v rozporu s § 29 AZ.
Ustanovení § 30a AZ zakotvuje i
právo právnické osoby, tedy i školní družiny, zhotovit tiskovou kopii autorského díla, ale pouze pro svou vlastní vnitřní potřebu.
Školní družina tedy může zhotovit kopii autorského díla (např. odborné pedagogické literatury apod.) například pro své vychovatele (aby se s autorským dílem mohl každý z nich seznámit), nikoliv však pro účely výuky nebo aktivit s žáky takovým způsobem, že pořízené kopie díla budou rozdávány žákům v rámci činnosti školní družiny.
Jediným případem, kdy by tedy školní družina mohla zhotovit kopii knihy pro účely žáka, by bylo zhotovení kopie na základě § 30a odst. 1 písm. c) AZ, tedy zhotovení kopie na objednávku žáka a pro jeho osobní potřebu (např. zkopírováním na kopírce školní družiny). Zhotovování takových kopií však podléhá povinnosti platit kolektivnímu správci1) odměnu dle ustanovení § 25 AZ.
V souvislosti se zákonnou licencí rozmnožování na papír je však nutné zmínit výjimku, kdy kopii na papír zhotovit nelze, a to pokud se jedná o vydaný notový záznam díla hudebního či hudebně-dramatického. Tudíž ani fyzická osoba pro osobní potřebu, ani právnická osoba pro vlastní vnitřní potřebu nemůže zhotovit kopii notového záznamu.
Pro účely výuky zdravotně postižených osob stojí rovněž za zmínku existence tzv.
zákonné licence pro zdravotně postižené
dle § 38 AZ. Na základě tohoto ustanovení je možné mj. zhotovit rozmnoženinu autorského díla (např. knihy) zvláštní technikou (např. Braillovým písmem), a to výhradně pro potřeby zdravotně postižených, v rozsahu odpovídajícím jejich zdravotnímu postižení, a nikoliv za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Takto upravené autorské dílo lze -opět pod podmínkou nevýdělečnosti - rovněž šířit.
UŽITÍ ČÁSTÍ AUTORSKÝCH DĚL VE VYUČOVÁNÍ
Dle ustanovení § 31 odst. 1 písm. c) AZ dále platí, že:
„Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu, vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.“
Vyučováním se dle tohoto ustanovení rozumí jakákoliv forma výuky, tedy např. i výuka cizího jazyka v rámci činnosti školní družiny.
Jak z daného ustanovení vyplývá, při vyučování lze užít autorská díla bez souhlasu autora při splnění zákonných podmínek, kterými jsou: (a) užití při vyučování (nikoliv např. při zábavné nebo odpočinkové činnosti ve školní družině) pro ilustrační účel, (b) účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, (c) užití nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu (tedy rozsah využití autorského díla je přiměřený výuce) a (d) dílo je citováno, je-li to možné (tj. uvedení autora, názvu díla a pramene).
Užití autorského díla v souladu s výukovou licencí je tedy např. rozdání žákům kopií fotografie při výuce cizího jazyka za účelem rozvinutí konverzace a slovní zásoby spojené s fotografií. Dílo tedy musí být užito vždy tak, že je pouze ilustrační a doprovodnou složkou vyučování, kterou je možné provést případně i bez daného autorského díla, a zároveň je dílo řádně citováno. Totéž platí pro díla např. hudební či filmová, tedy předmětem výuky může být hudební či filmový úryvek, nikoliv však výlučně sledování či poslech takového díla, nesleduje-li se tím účel vyučování.
PRÁVNÍ NÁSLEDKY NEZÁKONNÉHO JEDNÁNÍ
V případě, že někdo jedná (např. rozšiřuje prodejem nebo rozdáváním či jinak užívá autorské dílo) v rozporu s výše uvedenými či jinými ustanoveními AZ, může mít takové protiprávní jednání důsledky jak civilněprávní (zejména pak žaloba autora, držitele majetkových práv autorských - např. nakladatelství, či kolektivního správce na vydání bezdůvodného obohacení či náhrady škody za užívání díla bez souhlasu a licence autora), tak veřejnoprávní (ať již správní řízení o přestupku, či správním deliktu, tak i trestní stíhání za trestný čin porušení autorského práva).
ZÁVĚR
Z výše uvedeného vyplývá, že užívání (zejména pak rozmnožování) cizích autorských děl podléhá výrazné právní regulaci a bez souhlasu autora (resp. držitele majetkových práv autorských) je přípustné jen za určitých podmínek. Ačkoliv byly v článku uvedeny některé případy, je přesto nutné splnění zákonných podmínek posuzovat vždy individuálně případ od případu. Vzhledem k potenciálním závažným právním konsekvencím porušení AZ lze doporučit, aby školní družiny, vychovatelé, ale i žáci činili takové kroky, které podléhají právní regulaci AZ, až po jejich kvalifikovaném právním posouzení.

1) V tomto případě kolektivnímu správci DILIA, o. s.

Související dokumenty