Využití vzdělávacích programů EU - program Přípravná návštěva

Cílem programu bylo umožnit setkání budoucích členů potenciálního projektu za účelem nalezení nových partnerů do projektu/aktivity. Během přípravné návštěvy si zájemci o společný projekt definovali cíle a zaměření projektu, konkretizovali metodiku řešení projektu, specifikovali role a úkoly jednotlivých partnerů. Společně tvořili rámec projektu – vypracovávali plán dílčích projektových aktivit, rozpočet, postup pro hodnocení a šíření výsledků. V konečné fázi zpracovávali žádost o grant.

Přípravné návštěvy byly nabízeny v programech

Národní agentury zemí zapojených do programu a poté do organizovaly během roku kontaktní semináře, na nichž měli možnost zástupci škol a vzdělávacích institucí najít partnery pro budoucí projekty. Zájemci o účast na přípravné návštěvě si vybírali konkrétní seminář z nabídky národní agentury. Podle daných propozic si uchazeč zvolil typ semináře, jenž korespondoval s plánovaným budoucím projektem, poté si podal písemnou žádost na NA a v případě schválení mu byl poskytnut grant na účast na kontaktním semináři. Národní agentura a měli zájem o realizaci budoucího projektu. Seminářů se zúčastňovali rovněž zástupci národních agentur pořádajících zemí, kteří seminář vedli, poskytovali účastníkům důležité informace a rady pro vytvoření nového projektu.

Návštěvy budoucí partnerské instituce/školy se konaly za účelem lepšího poznání zahraničních partnerů ještě před podáním žádosti o grant na projekt. Návštěva, podobně jako kontaktní seminář, mohla trvat 1–5 dnů. Na rozdíl od kontaktního semináře, jenž probíhal zpravidla v prostorách zajištěných národní agenturou pořádající země (například prostory NA, vzdělávací centra apod.), probíhala návštěva na jedné z budoucích partnerských institucí a účastnili se jí další partneři plánovaného projektu. Hlavní náplní návštěvy bylo konkretizování cílů a obsahu projektu a vytvoření žádosti o grant, na čemž se podíleli všichni účastníci budoucího projektu.

Národní agentury jednotlivých zemí měly vymezený určitý počet míst na jednotlivých kontaktních seminářích pro účastníky své země. Počet byl limitován finančními prostředky, které NA mohla na semináře udělit. Grant na schválené žádosti kontaktního semináře pokrýval cestovní náklady a poplatek za seminář. V případě návštěvy budoucí partnerské instituce byl grant určen na cestovní náklady a pobytové náklady – ubytování, stravování, cestovní pojištění a místní dopravu během návštěvy.

Kontaktního semináře za účelem navázání kontaktů pro budoucí projekt jsem se zúčastnila v norském Stavangeru v roce 2005, tehdy ještě pod záštitou Národní agentury programu Socrates. V té době nebyly vzdělávací programy EU v České republice ještě příliš rozšířené a především neměly takovou propagaci jako v dnešní době. Měla jsem pouze velice kusé informace o tom, že existuje nějaká možnost mezinárodních programů. Všechny další informace jsem hledala na internetu, na stránkách NA a začala jsem komunikovat s jejími pracovníky, kteří mi poskytovali další odpovědi na mé dotazy.

Již v této době jsem pracovala v pozici ředitelky mateřské školy a pro MŠ přicházel v úvahu Kromě získaných teoretických informací jsem neměla dosud žádné zkušenosti se zahraničními projekty a s tím souvisejícími kontakty na zahraniční školské instituce. Při zjišťování dalších možností ohledně vzdělávacích programů jsem na stránkách NA objevila nabídku kontaktních seminářů, ve které mě oslovil výše zmíněný seminář pro předškolní věk s tématem konaný ve Stavangeru. Po projednání s NA jsem si podala žádost o účast na semináři; žádost byla schválena a grant na výjezd přidělen.

Kontaktního semináře se zúčastnilo přibližně 40 zástupců mateřských škol z různých zemí Evropy. Čtyřdenní seminář vedl a organizačně zajišťoval ředitel norské Národní agentury za pomoci svých kolegů. Hlavním cílem semináře bylo vytvořit malé skupiny pro budoucí projekty Comenius – partnerství škol s výše uvedeným tématem Outdoorové aktivity a ranní učení jazyka.Ústřední téma bylo rozděleno na několik podtémat se stejnou filosofií, přičemž se jednotliví účastníci hlásili k podtématům, která jim byla nejbližší. Jednou z podmínek programu bylo, že nesmí být v jednom projektu více mateřských škol z jedné země, další podmínka byla v zapojení minimálně tří partnerských mateřských škol s tím, že bylo doporučeno zapojit více škol z různých zemí do jednoho projektu.

Obě podmínky měly své opodstatnění – v prvním případě šlo o předávání poznatků ze školských systémů různých zemí prostřednictvím projektu a druhá podmínka zajišťovala fungování projektu i nadále v případě, že by některá škola z různých důvodů účast v projektu předčasně ukončila. Během semináře se tedy tvořily skupiny přibližně 4–8 zástupců mateřských škol z evropských zemí, které se průběžně měnily ve smyslu počtu účastníků i zemí, hodně záleželo kromě daného podtématu také na lidech, do jaké míry si rozuměli po stránce lidské, ale i při diskuzi o specifikaci zvoleného tématu.

Program semináře zahrnoval rovněž zajímavé přednášky o předškolním vzdělávacím systému v Norsku a obsáhlou powerpointovou prezentaci o využívání outdoorových aktivit v norských předškolních zařízeních. Rovněž jsme navštívili několik mateřských škol ve Stavangeru, mluvili jsme s tamními učitelkami a byli přítomni při činnostech s dětmi. Stavanger jsme poznali při půldenní prohlídce a seznámili jsme se s nejzajímavějšími místy příjemného města propleteného fjordem. Velmi zajímavý byl mezinárodní večer, při kterém zástupci evropských mateřských škol představili svou zemi a svou mateřskou školu. U „stánků“ jednotlivých zemí byly vystaveny státní vlajky, fotografie, popisky, výkresy a výrobky dětí z konkrétních mateřských škol, ale také specifické výrobky dané země, především tradiční jídlo a pití.

Během mezinárodního večera jsme si vzájemně nabízeli ochutnávky a blíže představovali svou zemi a předškolní zařízení. Všichni jsme si tak příjemným způsobem utvořili bližší představu o našich partnerech, o jejich zemích a o jejich předškolním systému, což bylo kromě zajímavé a příjemné akce výborné východisko pro uvědomění si, se kterými partnery bychom rádi spolupracovali. Seminářem prolínaly workshopy, na kterých již utvořené skupiny partnerů diskutovaly nad tématem, vymýšlely obsah projektu, hlavní a dílčí cíle, způsob průběhu a vzájemné spolupráce na budoucím projektu. V závěru semináře měla každá skupina hrubý rámec projektu. Všichni jsme odjížděli plni nových poznatků, dojmů a vizí o budoucí spolupráci.

Na kontaktním semináři jsem navázala spolupráci s kolegy a kolegyněmi z mateřských škol z Velké Británie, Norska, Litvy, Slovinska, později se k nám připojilo ještě Chorvatsko. V období říjen 2005 – leden 2006 jsme společně prostřednictvím elektronické komunikace projekt vypracovali tak, aby byl připraven dle kritérií ke schválení. Schvalování projektů probíhalo ve dvou úrovních. Nejprve každá země podávala v únoru 2006 projekt na svou národní agenturu a po schvalovacím řízení na národní úrovni byly poslány schválené žádosti do Bruselu, kde probíhalo schvalovací řízení na mezinárodní úrovni. Měli jsme velkou radost, že projekt byl schválen všem partnerům na národní úrovni a posléze celkově schválen Evropskou komisí. Tak vznikl na malé vesnické jednotřídní MŠ velký mezinárodní projekt, o jehož průběhu se zmíním ve svém dalším příspěvku.