Legislativa - strana 1

V případě nepřítomnosti ředitele školy v den podpisu vysvědčení, zůstává uvedeno jeho jméno, ale podepisuje ten, kdo je pověřen vedením školy v nepřítomnosti (např. zástupce ředitele). K podpisu se pak připojí v. z.? 

Může MŠ během „květnových řádných zápisů“ vydat rozhodnutí o přijetí dítě nikoli k 1. září, ale např. až k 1. listopadu, není tento postup v rozporu s § 34 školského zákona: „Zápis k předškolnímu vzdělávání od následujícího školního roku se koná v období od 2. května do 16. května." Je tímto odstavcem myšleno od začátku následujícího roku nebo může být vydáno rozhodnutí o přijetí s jiným datem než 1. 9.? Jde o přijímání dvouletých dětí, které by MŠ chtěla přijmout až po dovršení 3 let, aby nemusela snižovat počty dětí na třídách.

Škola spravuje osobní údaje žáků ve své školní matrice. Součástí školní matriky je i evidence členů spolku Klub přátel a to včetně osobních údajů. Při žádosti Klubu přátel o dotace vyžaduje poskytovatel dotace osobní údaje členů spolku (Jméno, příjmení a rok narození). Musí mít škola speciální souhlas zákonného zástupce o poskytnutí osobních údajů třetí osobě?

Jak postupovat v případě, že písemné zpracování maturitní práce je sice odevzdáno včas, ale nesplňuje požadavky natolik, že práce nemůže být připuštěna k obhajobě? Znamená to, že zkoušku student vykonal se známkou nedostatečná, a ztrácí termín? Nebo se vrátí k dopracování bez ztráty termínu? 

Přijímací řízení do mateřských a základních škol obsahuje řadu nástrah, i z pohledu ochrany osobních údajů. Problémem je zejména shromažďování dat v nadbytečném rozsahu. Častou chybou je také vymáhání souhlasu se zpracováním.

Jsme soukromé střední odborné učiliště, zřízené jako škola podle § 16 odst. 9 školského zákona, všichni naši žáci mají kombinovanou vadu a jsou přijímáni na základě doporučujícího posouzení školského poradenského zařízení. Jedná se o žáky, u kterých shledáváme, že by bylo vhodné z důvodu jejich znevýhodnění prodloužení délky vzdělávání a rozložení učiva daného ročníku, pokud platné doporučení neobsahuje podpůrné opatření „Prodloužení délky vzdělávání“ dle vyhlášky č. 27/2016, se školským poradenským zařízením (SPC / PPP) prodiskutujeme, dodáme podklady ke zvážení přiznání tohoto podpůrného opatření a žák / zákonný zástupce doloží též žádost ke zvážení tohoto podpůrného opatření. ŠPZ vypracuje nové doporučení, včetně tohoto podpůrného opatření, žák je na konci 2. pololetí běžně hodnocen, numericky či slovně, dle IVP. Je v této situaci potřeba, aby dle § 66 odst. 2 školského zákona byla žákem / zákonným zástupcem podána písemná žádost a následně ředitelem školy vydáno vyhovující rozhodnutí, nebo se jedná o nadbytečný administrativní krok, vzhledem k tomu, že se jedná o podpůrné opatření stanovené v doporučení ŠPZ? V tuto chvíli tyto dva dokumenty procesujeme, ale samozřejmě, pokud by se jednalo o redundantní krok, rádi ho eliminujeme. V případě naší školy se např. v letošním roce jedná o zpracování celkem 17 takových žádostí a rozhodnutí. 

Máme jako střední škola právo si určit maximální možnou hranici tolerované absence? Např. 30 % v každém předmětu za pololetí a v případě překročení žádat např. přezkoušení? Zejména u studentů posledních ročníků bývá ve druhém pololetí docházka tristní. 

Při procházení nových funkcí informačního systému pro přijímací řízení (dále jen „DiPSy“) se nemohu zbavit dojmu, že novela školského zákona, která umožnila jeho vznik, se příliš nepovedla. Ve snaze celé řízení maximálně zjednodušit totiž autoři v zákoně definovali řadu postupů, které administrativní náročnost vedení související dokumentace spíše zvyšují.