Legislativa

Jak postupovat v případě, že písemné zpracování maturitní práce je sice odevzdáno včas, ale nesplňuje požadavky natolik, že práce nemůže být připuštěna k obhajobě? Znamená to, že zkoušku student vykonal se známkou nedostatečná, a ztrácí termín? Nebo se vrátí k dopracování bez ztráty termínu? 

Přijímací řízení do mateřských a základních škol obsahuje řadu nástrah, i z pohledu ochrany osobních údajů. Problémem je zejména shromažďování dat v nadbytečném rozsahu. Častou chybou je také vymáhání souhlasu se zpracováním.

Jsme soukromé střední odborné učiliště, zřízené jako škola podle § 16 odst. 9 školského zákona, všichni naši žáci mají kombinovanou vadu a jsou přijímáni na základě doporučujícího posouzení školského poradenského zařízení. Jedná se o žáky, u kterých shledáváme, že by bylo vhodné z důvodu jejich znevýhodnění prodloužení délky vzdělávání a rozložení učiva daného ročníku, pokud platné doporučení neobsahuje podpůrné opatření „Prodloužení délky vzdělávání“ dle vyhlášky č. 27/2016, se školským poradenským zařízením (SPC / PPP) prodiskutujeme, dodáme podklady ke zvážení přiznání tohoto podpůrného opatření a žák / zákonný zástupce doloží též žádost ke zvážení tohoto podpůrného opatření. ŠPZ vypracuje nové doporučení, včetně tohoto podpůrného opatření, žák je na konci 2. pololetí běžně hodnocen, numericky či slovně, dle IVP. Je v této situaci potřeba, aby dle § 66 odst. 2 školského zákona byla žákem / zákonným zástupcem podána písemná žádost a následně ředitelem školy vydáno vyhovující rozhodnutí, nebo se jedná o nadbytečný administrativní krok, vzhledem k tomu, že se jedná o podpůrné opatření stanovené v doporučení ŠPZ? V tuto chvíli tyto dva dokumenty procesujeme, ale samozřejmě, pokud by se jednalo o redundantní krok, rádi ho eliminujeme. V případě naší školy se např. v letošním roce jedná o zpracování celkem 17 takových žádostí a rozhodnutí. 

Máme jako střední škola právo si určit maximální možnou hranici tolerované absence? Např. 30 % v každém předmětu za pololetí a v případě překročení žádat např. přezkoušení? Zejména u studentů posledních ročníků bývá ve druhém pololetí docházka tristní. 

Při procházení nových funkcí informačního systému pro přijímací řízení (dále jen „DiPSy“) se nemohu zbavit dojmu, že novela školského zákona, která umožnila jeho vznik, se příliš nepovedla. Ve snaze celé řízení maximálně zjednodušit totiž autoři v zákoně definovali řadu postupů, které administrativní náročnost vedení související dokumentace spíše zvyšují.

S blížící se účinností tří důležitých vyhlášek k 1. červenci 2024 čekají školy a další vzdělávací zařízení pro děti a mladistvé zásadní změny. Tyto vyhlášky – stavební, hygienická a týkající se vnitřního prostředí – navazují na sebe s cílem zvýšit kvalitu a bezpečnost prostředí, ve kterém se děti a mladiství vzdělávají. Zároveň by měly umožnit školám a zřizovatelům výrazně rychleji reagovat na proměnlivé potřeby vzdělávacího procesu a hospodárněji využívat finanční zdroje.

Zřizovatel dočasně (krátkodobě) bez konkursního řízení jmenoval ředitele školy do doby, dokud nebude jmenován ředitel na základě konkursního řízení. Tento pedagog (nyní dočasný ředitel) dosud na škole pracoval se smlouvou na dobu neurčitou s úvazkem 1,00 a vykonával další funkce a pozice (výchovný poradce, preventista, třídní učitel atd.). Pro tohoto pedagoga (který škole a zřizovateli v nouzové situaci vyšel vstříc) platí – je-li jmenován ředitelem školy na dobu určitou pedagogický pracovník, který byl dosud v dané škole v pracovním poměru na dobu neurčitou –, že se tento pedagogický pracovník nevrací na své „původní“ pracovní místo, ale jeho pracovní poměr končí a pro další zaměstnávání v dané škole je proto nezbytné uzavřít novou pracovní smlouvu? O této skutečnosti však nebyl předem informován (zřizovatelem) a neměl o možných následcích tušení. Může s tím „zpětně“ něco dělat? Reálně může nastat situace, že od nově jmenovaného ředitele obdrží nevýhodné podmínky, případně výpověď pro nadbytečnost? V případě, že se ještě v pozici „dočasného“ ředitele vzdá této funkce nebo po nástupu jmenovaného ředitele, vznikne vůči němu zaměstnavateli tzv. nabídková povinnost? A pokud ji odmítne, vzniká překážka v práci na straně zaměstnavatele (§ 208 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce)? Po dobu trvání této překážky náleží zaměstnanci náhrada platu ve výši průměrného výdělku?

Žák 8. ročníku je v 1. pololetí nehodnocen ze šesti předmětů. Náhradní termín uplynul bez toho, aby žák do školy docházel a hodnocení mohlo být doplněno. Absence je dílem omluvená, dílem neomluvená, řešíme s OSPOD. Jak postupovat při hodnocení dál? Znamená to, že automaticky opakuje ročník?