Marie Najmonová

Děti ze sociálně znevýhodněného prostředí jsou ty, které vyrůstají v rodinách s omezenými ekonomickými, sociálními a vzdělávacími možnostmi. V průběhu edukačního procesu tak čelí mnoha výzvám a překážkám, které jim znesnadňují vzdělávání. Pokud jsou tyto děti identifikovány již před nástupem do základní školy, je možné jim i jejich rodině poskytnout podporu, která může pozitivně ovlivnit jejich budoucí vzdělávací dráhu.

Setkání rodičů s učitelem v mateřské škole je prvním krokem k budování spolupráce a vzájemné důvěry mezi rodinou a školou. Vzhledem k tomu, že se v současnosti často nejedná pouze o učitele, který nabízí podporu rodičům, ale jedná se o širší síť „spolupracovníků“, dalších pedagogických a poradenských pracovníků, kteří mohou rodiče, a především jejich dítě podpořit při vstupu do „první“ vzdělávací instituce, se nabízí otázka, jak tato spolupráce probíhá, kdo se na ní podílí a jaké benefity přináší vzhledem k budoucí vzdělávací dráze dítěte.

Často vyobrazujeme učitele samostatně stojícího před tabulí, což je velký omyl. Učitel je v současnosti totiž významným týmovým hráčem. Nepracuje tedy sám, ale spolupracuje s mnoha různými lidmi, kteří naplňují společně s ním stejný cíl. Klíčovými spoluhráči jsou pro něj rodiče, kolegové a další odborníci ve vzdělávání.