Školní poradenské pracoviště - strana 12

Vzdělávací program v rámci projektu iKAP 2 – Inovace ve vzdělávání poskytuje v Praze pomoc ukrajinským dětem i jejich rodinám. Program nabízí kurzy českého jazyka, interkulturní podporu od specialistů i terapie. Od poloviny července do konce léta se projektu zúčastnilo devadesát dětí a dospívajících. Většina z nich bude chodit do českých škol. Kurzy se pořádají v Pražském inovačním institutu nebo na pražských základních a středních školách. Partnerem projektu je nezisková organizace InBáze, která dlouhodobě pomáhá imigrantům. O tom, co všechno projekt účastníkům nabízí, jsme si povídali s Mgr. Palinou Mahilinou, MA, koordinátorkou kurzů českého jazyka pro ukrajinské děti.

Silný, dlouhotrvajcící stres pocítila v uplynulých dvou letech většina z nás. Informace o škodlivých dopadech stresu, které jsme dříve pouštěli jedním uchem dovnitř a druhým ven, začínáme více zvažovat a bohužel mnohdy i vlastní zkušeností potvrzovat. Je zřejmé, že i tento školní rok prožijeme v kontextu světového dění, které je charakteristické vysokou mírou nejistoty a obav. Stres, který působí, můžeme ovlivnit jen velmi málo. Na druhou stranu existuje řada situací, kde míru a především kvalitu stresu ovlivnit dokážeme, pro sebe i své žáky.

Válečný konflikt na Ukrajině je bezesporu událostí přímo ovlivňující prakticky celou Evropu, která bude mít mnohaleté a dalekosáhlé důsledky pro všechny z nás. Zejména pro každého uprchlíka, vojáka a každé dítě, se kterým se nyní potkáváte a vzájemně poznáváte ve svých školách, třídách, v družině, na kroužku, v klubu nebo ve svém okolí. Abychom vám mohly nabídnout některé ověřené principy a postupy podporující dobré začlenění dětí a mladistvých do komunity, představíme vám základní faktory, které ovlivňují wellbeing a chování dětí (i rodičů) v podobných situacích.

Pokud jste k prázdninovým cestám využili letadlo, nemohly vás minout ani tyto věty palubního personálu: „Pokud v kabině klesne tlak, nasaďte si masku a volně dýchejte. Nejprve nasaďte masku sobě a poté pomozte dětem nebo dalším osobám.“ Pokaždé když je slyším, tak si vroucně přeji, aby toto pravidlo (prvně zachraňuji sebe, poté ostatní) bylo vtěleno i do školního řádu každé školy a aby bylo dodržováno a vyžadováno.

Kvalitnější podpora žáků se sociálním znevýhodněním by byla prospěšná pro celou společnost. Současná podpora dětí a žáků se sociálním znevýhodněním v hlavním vzdělávacím proudu je však nedostatečná a neefektivní. Jak ukazují výzkumy z posledních let (Člověk v tísni a UPOL, 2015; Němec, Philippová, 2021), skrze systém podpůrných opatření se těmto žákům dostává podpory asistentů pedagoga v naprosto nedostatečné míře.

Provizorní škola pro ukrajinské žáky vznikla v březnu za spolupráce města Brno a Základní školy Jana Amose Komenského, pod kterou spadá. Skrze spolek přivedla Masarykova univerzita ke škole dobrovolníky, kteří by se ukrajinským žákům věnovali. Jedním z nich byla také studentka Tereza Veverková.

Česká školní inspekce se ve školním roce 2021/2022 kromě jiného věnovala také problematice podpory vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků v základních a středních školách. V rámci tohoto tematického šetření se Česká školní inspekce zaměřovala zejména na to, jak mají školy nastaven systém vyhledávání, identifikace a podpory nadání, jaké metody a formy práce uplatňují při výuce nadaných a mimořádně nadaných žáků, nebo na to, zda a do jaké míry školy při vzdělávání těchto žáků spolupracují s relevantními externími subjekty s cílem maximalizovat kvalitu péče o nadané a mimořádně nadané žáky. V srpnu 2022 pak Česká školní inspekce vydala samostatnou tematickou zprávu, která je k dispozici na www.csicr.cz. Následující text je shrnutím hlavních zjištění, závěrů a doporučení.

Základní školu Kořenského na pražském Smíchově si pro své děti často vybírají cizinci, chodí sem také řada žáků ze sociálně znevýhodněných rodin. Ředitelka Libuše Daňhelková pro ně vytváří prostředí, které splňuje zásady wellbeingu. „To znamená, že je nám někde dobře. Nedá se to ale jednoduše pojmenovat jako pohoda. Je to stav, kdy člověk rád koná, má nápady, je tvůrčí, aktivní. Prožívá to, čemu se říká flow,“ vysvětluje Libuše Daňhelková. Základem je školní poradenské pracoviště, které poskytuje péči zhruba čtvrtině žáků školy.

Děti milují rituály. Cítí se dobře ve známém prostředí, když se mohou spolehnout na to, co už znají, těší se na to pěkné a příjemné, co se v jejich životě opakuje a poskytuje jim oporu. Všichni moc dobře víme, jak je pro děti důležité neustálé opakování, rituály mohou být trvalou a žádoucí součástí každého dne, kdy je dítě v mateřské škole. A proto je pěstujte a upevňujte také při ranních pohybových chvilkách. Děti se vždy těší na to, co už znají a co si oblíbily.

Už při pohledu na titulní stranu působí kniha vesele, pozitivně a výukově. I název odpovídá náplni a určení pro děti od tří do šesti (příp. sedmi) let. V předmluvě...

Článek je zaměřen na reflexi zvládnuté integrace cizinců v uplynulém školním roce z pohledu vedení školy. Nově příchozí žáci tvořili kolem 10 % všech žáků naší školy. Stejně jako pro mnoho jiných škol bylo i pro nás jejich plynulé zapojení do výuky těžkým oříškem. Každá pomoc byla vítána. Nastavení systému vzdělávání se mohlo v jednotlivých školách lišit, důležité však bylo, aby poskytlo migrujícím azylantům vhodné zázemí.

V programu „Učí (se) celá rodina“ pomáháme ohroženým dětem překonávat problémy se školou a tak usilujeme o to, aby děti z chudých rodin měly lepší životní šanci. Naši pedagogové navštěvují tyto děti pravidelně u nich doma, doučují je a pomáhají jim zvládat školní požadavky. Spolupracují také s jejich učiteli, aby intervence byly co nejúčinnější a pomoc ohroženým dětem byla komplexní.

Hostem devátého dílu podcastu Mozaika vzdělávání byla Zuzana Papáčková, ředitelka a statutární zástupkyně společnosti META, o. p. s., jež nabízí podporu dětem s odlišným mateřským jazykem a jejich rodičům při začleňování do českých škol. Organizace, kterou vede společně s dalšími dvěma kolegyněmi, provozuje web inkluzivniskola.cz, angažuje se ve vzdělávání pedagogických pracovníků, připravuje metodické materiály, průběžně realizuje řadu projektů a prosazuje systémové změny v resortu školství. Z rozhovoru vybíráme některá zajímavá témata.

Pokud máte zájem o další profesní vzdělávání, zajímáte se o současné trendy světa práce a kariérového poradenství nebo hledáte nejlepší cesty, jak můžete pečovat o své klienty i o sebe sama…

Již několik let mám možnost působit jako školní psycholožka v jedné „tradiční“, středně velké základní škole. Na základě této zkušenosti se nebojím konstatovat, že poslední dva roky byly opravdu náročné, ale zároveň také poučné. Ukázalo se, že školy jsou instituce, které se poměrně rychle adaptují na nové situace, a jejich zaměstnanci si zvládli osvojit dovednosti a postupy, které potřebovali k distanční výuce. Budu-li se na pandemii dívat s růžovými brýlemi na nose, tak musím konstatovat, že právě díky pandemii se v krátké době zvedla digitální gramotnost učitelů. Využívání digitálních výukových platforem, aplikace typu Kahoot, prezentace na sociálních sítích apod. nejsou ve školních třídách žádnou výjimkou ani v současném postpandemickém období. Musím ovšem také poznamenat, že digitální technologie nejsou pouze výukovým prostředkem a prostředím, ale mohou být také polem pro nežádoucí rizikové chování.

Učitel tráví s dítětem významnou část dne, hraje tak důležitou roli v jeho životě. Někdy může být právě on tou první osobou, která odhalí jeho ohrožení. Aby byla pomoc účinná, musí přijít včas. Proto v kartě KID naleznete vedle znaků špatného zacházení také návod, jak postupovat v případě akutního a chronického ohrožení, co můžete v rámci svých možností udělat vy, co mohou udělat jiní a na které kontakty se v případě potřeby obrátit.

Vzpomínám si na naše první setkání: Po jedné jeho přednášce jsem se odvážila za ním zajít s otázkou, zda by pro mě jako budoucího dětského psychologa neměl nějakou práci. Potěšilo...

Letos je tomu osmnáct let, co zemřel můj tchán Zdeněk Matějček. Poznal jsem ho ještě za studia před půl stoletím – jezdil jsem k němu na jeho oddělení v Thomayerově...

Vzpomínka na pana profesora Zdeňka Matějčka, který by v srpnu oslavil 100. narozeniny

Možnost poskytnout a zajistit včasnou i adekvátní logopedickou intervenci dětem, žákům a studentům s narušenou komunikační schopností v celé vzdělávací soustavě je alfou a omegou jejich úspěšného komplexního rozvoje i školní úspěšnosti. Právě včasnost, adekvátnost, kvalita a zejména dostupnost logopedické péče má nepopíratelný vliv na pozitivní prognózu vývoje potřebných dětí a žáků. Význam přítomnosti logopedů ve školách a zajištění dostupné, kvalitní a smysluplné logopedické péče v holistickém pojetí je pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání zcela jednoznačný a úloha logopeda ve školství je z tohoto důvodu naprosto nedocenitelná.