Podpůrná opatření - strana 3
Individuální vzdělávací plán je právní nástroj (právní institut), který zajišťuje žákům základní školy a střední školy a studentům vyšší odborné školy úpravu organizace vzdělávání, obsahového a časového rozvržení, speciálně upravené pedagogické metody.
Z doslovného znění školského zákona vyplývá, že podle individuálního vzdělávacího plánu se mohou vzdělávat pouze žáci (tj. žáci základní školy a střední školy, resp. konzervatoře) a studenti (tj. studenti vyšší odborné školy) (viz § 18 školského zákona).
Mezi základní projevy syndromu ADHD pak v období mladšího i staršího školního věku patří poruchy aktivity (hyperaktivita), impulzivita a poruchy koncentrace pozornosti. Dále se přidružují a se základními projevy syndromu ADHD úzce souvisejí poruchy paměti, poruchy smyslového vnímání, poruchy motoriky, řeči a myšlení, emoční poruchy a poruchy v chování. V období dospívání (adolescence), které zahrnuje období staršího školního věku (dříve označované i jako období pubescence) a období následující po něm až do rané dospělosti (období od 15 do 20 let), dochází v projevech syndromu ADHD k určitým změnám.
Syndrom poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) nazývaný také hyperkinetický syndrom (v Mezinárodní klasifikaci nemocí označovaný kódem F. 90), dříve známý i jako syndrom lehké mozkové dysfunkce (LMD), se projevuje širokou škálou příznaků, které jsou nezřídka patrné již od útlého věku dítěte. Charakterizovaný je právě časným nástupem příznaků (většinou v prvních pěti letech života dítěte), příznaky jsou déletrvající. Mezi základní projevy syndromu patří hyperaktivita, impulzivita a poruchy schopnosti koncentrace pozornosti.
Syndrom poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) nazývaný také hyperkinetický syndrom (v mezinárodní klasifikaci nemocí označovaný kódem F. 90), dříve známý i jako syndrom lehké mozkové dysfunkce (LMD) se projevuje širokou škálou příznaků, které jsou nezřídka patrné již od útlého věku dítěte. Charakterizovaný je právě časným nástupem příznaků (většinou v prvních pěti letech života dítěte), příznaky jsou déletrvající. Mezi základní projevy syndromu patří hyperaktivita, impulzivita a poruchy schopnosti koncentrace pozornosti.
Některé výchovné či vzdělávací problémy již mohou mít své závažnější příčiny ve vývoji, zdravotním stavu nebo sociálním původu dětí a je zapotřebí, aby těmto dětem byla věnována zvláštní pozornost a péče při vzdělávání.
Provozování školního informačního a organizačního systému, správa licencí programů ve škole, rezervace PC učebny, správa školního webu a intranetu, výběr digitálních zdrojů pro výuku
Koncept individuálního výchovného plánu (IVýP) vznikl na MŠMT ČR v roce 2010 přeměnou původního nápadu „smluv s rodiči“. Využili jsme analogie s individuálním výchovným plánem, který realizují střediska výchovné péče u svých klientů, i individuálním vzdělávacím plánem pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
Významnou součást činnosti výchovného poradce představuje práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Pokud ve škole nepůsobí speciální pedagog ani psycholog, je v kompetenci výchovného poradce:
Speciálně pedagogická centra neexistují na rozdíl od poraden v závislosti na určitém regionu, ale vznikají podle potřeb specifické cílové skupiny. Setkáváme se proto v různých oblastech s různými centry pro osoby s rozličnými typy postižení.
Činnost středisek výchovné péče upravuje vyhláška č. 458/2005 Sb., kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovně-vzdělávací péče ve střediscích výchovné péče. Přestože se jich týká odlišná legislativa, jsou střediska výchovné péče řazena mezi poradenská zařízení, s nimiž školy intenzivně spolupracují. Jejich spektrum činnosti se zaměřuje především na žáky s výchovnými obtížemi.