Personalistika - strana 16

Cílem článku je okomentovat postup při stanovení týdenního rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti (dále jen „PPČ“) zástupce ředitele dle novelizovaného nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků (dále jen „nařízení vlády č. 75/2005 Sb.“) v situacích, které vyvolávají časté dotazy. Článek je určen zejména pro mateřské a základní školy, nepopisuje speciální pravidla spojená s týdenním rozsahem PPČ zástupce ředitele střední školy a vedoucího učitele praktického vyučování.

V posledních letech jsem na stránkách Speciálu pro ZUŠ publikoval několik textů o projektu „Podpora uměleckého vzdělávání pro rovné příležitosti“, o vzdělávání pedagogů, o projektech z Šablon II v OP VVV nebo o výuce žáků z Ukrajiny na ZUŠ.

Základní školu Kořenského na pražském Smíchově si pro své děti často vybírají cizinci, chodí sem také řada žáků ze sociálně znevýhodněných rodin. Ředitelka Libuše Daňhelková pro ně vytváří prostředí, které splňuje zásady wellbeingu. „To znamená, že je nám někde dobře. Nedá se to ale jednoduše pojmenovat jako pohoda. Je to stav, kdy člověk rád koná, má nápady, je tvůrčí, aktivní. Prožívá to, čemu se říká flow,“ vysvětluje Libuše Daňhelková. Základem je školní poradenské pracoviště, které poskytuje péči zhruba čtvrtině žáků školy.

V prosinci 2020 organizace Učitel naživo a Otevřeno iniciovaly historicky první setkání vzdělavatelů učitelů s cílem propojit – napříč institucemi a regiony – ty, kteří se věnují vzdělávání budoucích učitelů, a podpořit tak spolupráci mezi nimi. Blanka Vaculík Pravdová v článku Komunita vzdělavatelů učitelů – platforma pro ty, kteří se podílejí na profesní přípravě budoucích učitelů (Řízení školy 2/2021) popsala důvody, které vedly k této iniciativě. Od onoho prvního setkání v online prostředí uplynulo již mnoho měsíců a my teď už můžeme mluvit o existenci Komunity vzdělavatelů budoucích učitelů (KVBU), která má jasně vymezené směřování a hodnoty a reaguje na potřebu vysokoškolských pedagogů a učitelů z praxe vzájemně spolupracovat a podporovat se nad rámec vlastní fakulty, diskutovat aktuální témata a sdílet příklady dobré praxe.

V budovách trávíme až devadesát procent svého času. Je proto klíčové, jak kvalitní je vnitřní prostředí. I když pandemie koronaviru podpořila zájem lidí o to, kde pracují a žijí, stranou pozornosti široké veřejnosti stále zůstávají školy. Přitom nekvalitní vnitřní prostředí vede k tomu, že děti i učitelé se hůře soustředí a jsou náchylnější k nemocem. Česká rada pro šetrné budovy nabízí školám řešení, jak lze prostředí zlepšit. Školy na tyto úpravy mohou využít finance z dotačního programu ministerstva životního prostředí. Do konce září ještě běžela příslušná výzva pro rekonstrukce, další bude následovat počátkem roku 2023. Výzva pro novostavby byla vyhlášena koncem srpna.

Každoročně, na počátku nového školního roku, nastupují do mateřských škol (dále jen MŠ) absolventky studijního oboru učitelství pro mateřské školy. Do MŠ samozřejmě mnohde nastupují nové pracovnice či pracovníci i na místa kuchařek, školnic, uklízeček, popř. na další pozice, a to nejen nově, ale přinejmenším po dovolené opětovně. Cílem článku je prezentovat první pedagogické zkušenosti, které získaly začínající učitelky mateřských škol po nástupu do praxe.

Měl bych dotaz vzhledem ke komunálním volbám. Kdyby byl ředitel školy zvolen do uvolněné funkce na městě, jaký je další postup? Z pozice ředitele bude novou RM odvolán? Pověřen vedením školy bude zástupce a bude konkurz na místo ředitele? Má možnost se ředitel vrátit zpět na svou pozici? Jak je to v situaci, když by v době funkčního období na městě měl proběhnout řádný konkurz na ředitele?

Kolegyně je na rodičovské dovolené, ale od 1. 9. 2022 jsme se domluvili, že ve škole odučí 4 hodiny Aj/týden. Ve smlouvě má ale plný úvazek, změnu smlouvy nechci dělat, proto bych to rád vyřešil dodatkem, kde bude napsáno, že v období 1. 9. 2022 - 31. 8. 2023 bude učit 4 hodiny týdně. Na základě tohoto dodatku jí bude náležet i dovolená atd. Navíc je ještě velká pravděpodobnost, že paní učitelka ani tento rok nedoučí. Z tohoto důvodu bych ještě do dodatku dal odstavec, že dodatek může být zrušen na základě vzájemné dohody. 

Zaměstnanec pracuje ve školském zařízení na dvě pracovní smlouvy: mzdová účetní, úvazek 0,4 - zařazení do 9. platové třídy; vedoucí školní kuchyně, úvazek 0,5 - zařazení do 8. platové třídy, přiznán příplatek za vedení na I. stupni řízení. Lze tyto dva úvazky sloučit do jednoho úvazku, tzn. do úvazku 0,9? Pokud ano, předpokládám, že zařazení do platové třídy bude dle nejnáročnější práce, kterou zaměstnanec vykonává, tzn. do 9. platové třídy (mzdová účetní)? V náplni práce mzdové účetní by tedy byly zahrnuty i všechny povinnosti, které měl zaměstnanec na pracovní smlouvě "vedoucí školní kuchyně" a zůstal by na pozici vedoucího zaměstnance s příplatkem za vedení na I. stupni řízení, ale již s pracovním zařazením "mzdová účetní"? Snad se mi problém podařilo popsat srozumitelně.

Chtěla bych se poradit, zda nově zvoleným zástupcům stačí vytvořit pracovní náplň nebo zda je potřeba písemné jmenování? Názory, které jsem našla, a ty, které jsem slyšela na různých školeních se liší. Popř. je možné najít někde vzor takového jmenování?

Chtěla bych si u Vás ověřit věc týkající se platového stupně, zda ji rozumím dobře. Přijali jsme novou paní učitelku do 2.třídy, je nekvalifikovaná, má ukončenou střední pedagogickou školu, vysokou školu zatím dokončenou nemá. Zařadili jsme ji do 11.platové třídy, pedagogickou praxi má 5 let a 3 roky rodičovské dovolené. Vzhledem k tomu, že nemá vysokou školu, tak ji dle nařízení vlády 341/2017 odečtu 5 let. Je to tak správně? Takže mi vychází platové zařazení 11pl. třída, 2 pl. stupeň. Je to tak v pořádku?

Do letošního srpna jsme vařili obědy pro děti, žáky a zaměstnance ZŠ a MŠ v naší kuchyni. Cena potravin pro zaměstnance byla 36 Kč, z toho z FKSP jsme přispívali 14 Kč, 22 platil zaměstnanec. Od 1. září bude školní kuchyně vařit pouze pro děti a zaměstnance MŠ, kapacita již nestačí. Těmto zaměstnancům tedy zůstane cena i příspěvek stejná. Pro zaměstnance a žáky ZŠ budeme dovážet obědy z jídelny v jiném městě. Celková cena oběda pro zaměstnance bude 81 Kč. Můžeme těmto zaměstnancům přispívat z FKSP např. 50 Kč?

Stanovuji rozpis pracovní doby pedagogickým zaměstnancům a potřebovala bych se ujistit, zda součet přímé a nepřímé pedagogické činnosti má být 8 nebo 8,5 h denně? Řadí se pedagogická práce mezi činnosti, které není možné přerušit 30 min povinnou pauzou? A může pedagogický pracovník část nepřímé pedagogické činnosti vykonávat mimo budovu školy, tzn. např. opravovat doma? Setkala jsem se na různých školeních s různými názory.

Chtěl bych se poradit ohledně pořízení benefitní karty pro zaměstnance školy, pomocí níž by zaměstnanci čerpali nepeněžní příspěvek školy z FKSP na aktivity, které se dosud hradily přímo školou. Máte s tím, prosím, nějaké zkušenosti? Jak by to bylo třeba ošetřit, aby to neodporovalo platné legislativě? Např. současná praxe při poskytování příspěvku na dovolenou je taková, že faktura na dovolenou za zaměstnance je celá vystavená na školu a zaměstnanec škole doplatí rozdíl celkové ceny a příspěvku školy.  Nebo při poskytnutí příspěvku na vitaminy by se těžko ohlídalo použití prostředků z karty pouze na vitaminy, a ne na jiné léky…

Jedná se o situaci, kdy zástupce ředitele je zároveň koordinátorem ICT (absolvoval specializační studium). Snižuje se mu jeho (již snížený) úvazek o další hodiny kvůli funkci koordinátora? U nás – zástupce má úvazek 10 hodin, koordinátor ICT snížený úvazek o 3 hodiny. Bude-li to jedna osoba, měl by mít jen 7 hodin týdně?

Čím dál častěji se v kontextu přípravy budoucích učitelů a profesního růstu učitelů setkáváme s pojmem mentoring. Ve školství se mentoring postupně prosazoval od 80. let minulého století, a to v přípravném vzdělávání učitelů prostřednictvím provázejících učitelů na praxích, jako součást adaptace začínajících učitelů prostřednictvím uvádějících učitelů, ale také jako forma kolegiální podpory všech učitelů v rámci celoživotního profesního rozvoje. 1) Přínosy mentoringu jsou prokázané, v Česku přesto stále chybí jeho systémové uchopení.

Možná jste zaznamenali případ bývalého ředitele Waldorfské školy v Semilech, který během epidemie koronaviru do školy nechal chodit netestované žáky. Za porušení hygienických předpisů byl zřizovatelem odvolán a proti odvolání z funkce podal žalobu. Nyní, o více než rok později, soud jeho žalobu zamítl a odvolání z funkce potvrdil.

Průměrný věk učitelů se dlouhodobě pohybuje pod hranicí 50 let, konkrétně v roce 2019 byl přesně 47,2 let, přičemž při rovnoměrném rozložení sil mezi „mladými“ a „zkušenými“ by měl věkový průměr vycházet na maximálně 45 let (MŠMT, 2019; Eduin, 2019). Znamená to tedy, že ve sborech převažují spíše starší věkové kategorie a mladých pedagogů se v optimální míře nedostává. Jak se s touto situací vypořádat? Úkolem vzdělávací politiky a pedagogických fakult určitě je namotivovat mladší generace k volbě učitelské profese. To ale nestačí. Po skončení studia logicky přichází reálné školní prostředí a v něm zásadní úloha ředitele, který musí nejen motivovat mladé, ale udržet motivaci i kolegů ve středním věku a samozřejmě i těch nejzkušenějších. Jak smysluplně na to nás učí agemanagement.

Již přes tři roky je v platnosti novelizovaná vyhláška o náležitostech konkurzního řízení a konkurzních komisích, která přinesla dvě podstatné změny. Došlo ke zvýšení počtu členů konkurzní komise a k jejímu posílení o dva odborníky určené Českou školní inspekcí (měli by mít příslušnou odbornost v oblasti státní správy, organizace a řízení ve školství, v psychologii nebo v personalistice) a současně byla definována konkrétní témata pro vedení řízeného rozhovoru s uchazečem – primárně se má zaměřit na pedagogické aspekty práce ředitele školy, na pedagogickou koncepci, na představy uchazeče o vedení pedagogického sboru i celého pedagogického procesu, na jeho znalosti v oblasti trendů ve výchově a vzdělávání nebo na schopnost koncepčně pracovat v oblasti vzdělávání.

Mou jedinou vzpomínkou na výuku chemie na základní škole je situace, kdy mě společně s jednou spolužačkou poslal vyučující do chemického kabinetu něco uklidit. Nám se samozřejmě moc nechtělo, v rámci ušetření času jsme tedy začaly jednotlivé lahvičky rovnou vyplachovat a uklízet do poliček. To, že některé látky reagují s vodou, jsme zažily v přímém přenosu. Docela fatálně. Z kabinetu se do celé školy rozšířily výpary a všichni se museli evakuovat na hřiště. Nikomu se nic nestalo. Pro mě i mé spolužáky to byl takový malý experiment. Vzrušující i zajímavý. Ale jediný, bohužel. Ještě že jsou tu teď nově vzniklá chemická centra. Ta experimenty do škol vrací. Žáci je provádí společně s učiteli. Zábavnou formou a hlavně bezpečně. Jak? To si přečtěte v rozhovoru s jejich iniciátorkou, paní Mgr. Renátou Ottovou.