Školní čtenářské kluby - vytváříme společenství nad knihou

Vydáno:

Školní čtenářské kluby - pravidelný odpolední kroužek zaměřený na rozvoj čtenářské gramotnosti žáků základních škol - jsou realizovány na několika desítkách škol v České republice. Základ jejich fungování tvoří tzv. tři pilíře, jednoduché principy, jejichž dodržování pomáhá probudit v dětech lásku ke knihám. Patří mezi ně volný přístup ke knihám, dále možnost s někým své čtenářské zážitky sdílet a nakonec (a zároveň zaprvé) čas na samostatné tiché čtení, který tvoří základ klubové práce. Hovory o domácí četbě jsme si představili v jednom z předchozích čísel Řízení školy, nyní navazujeme dílnou čtení.

Čti si přímo v klubu - dílna čtení
Klubové děti mají možnost číst si knihu dle své vlastní volby přímo v klubu. V praxi to vypadá tak, že si děti i vedoucí klubu v určený čas vezmou knihu (rozečtenou či nově vybranou v klubu), každý svou a dle svého výběru, a začtou se (nečtenáři se "zaprohlížejí"). Čas na samostatné tiché čtení bývá různě dlouhý - od pěti do dvaceti minut. Děti ho v klubech využívají a zpravidla se na něj těší. Vedoucí klubu čtou obvykle také, svou vlastní knihu, případně jsou ku pomoci slabším čtenářům.
Právě "čas" je nezbytnou podmínkou toho, aby se dítě stalo čtenářem, konkrétně čas věnovaný samostatnému, osobnímu čtení. Ve škole většinou počítáme s tím, že děti určité míry čtenářských dovedností dosáhnou díky výuce čtení na prvním stupni a individuálnímu čtení ve volném čase. Na druhém stupni a v následném studiu čtenářské dovednosti bereme jako samozřejmost. Ne vždy se ale ve škole zabýváme tím, jak zajistíme, aby si každé dítě mohlo ke čtení vybudovat vztah, četlo rádo, a postupně se tak zdokonalovalo v celém systému čtenářských dovedností, které jsou nutné pro tzv. čtení s porozuměním. Ve školách se nejčastěji čte společný text nahlas, leckdy takový, jemuž děti nemohou rozumět. A přitom právě prostor pro samostatné čtení je zásadní pro rozvoj dětského čtenářství. Pokud ho dítěti neposkytnou rodiče, prakticky mizí šance, že si bude číst samo od sebe někde jinde. Děti, které navštěvují čtenářské kluby, leckdy čtenářskou podporu v rodině nemají, proto je tak důležité, aby nebyly nechány samy sobě a svému "osudu", nýbrž jim byla dána příležitost poznat radost z četby.
"Magická moc" knih
Právě při dílně čtení se nejvíce ukazuje, že knihy přitahují samy o sobě. Pokud vedoucí klubu nevěří, že by knížky mohly děti zaujmout tak, že by vydržely bez další zábavy, dílna čtení pravděpodobně nebude fungovat. V čtenářských klubech máme zkušenosti i s těmi, kteří dílnu čtení odmítali, mnohdy proto, že se domnívali, že si děti mají číst doma, či se obávali, že je čtení nebude bavit, že budou rušit. Čtení se ale učíme čtením. Pokud vedoucí klubu překonali počáteční nedůvěru (a to se stalo ve všech klubech), dali dětem prostor, čas a množství rozmanitých knih, byli vždy příjemně překvapeni účinkem této prosté aktivity.
Struktura dílny čtení
Dílna čtení je postup, který se do českého prostředí dostal díky organizaci Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RWCT). Skládá se ze tří základních částí: minilekce, samostatného čtení a závěrečného sdílení.
V rámci minilekce, která předchází času, kdy si každý určitou dobu samostatně čte knihu dle vlastního výběru, se s dětmi můžeme zaměřit na řadu literárněteoretických hledisek. Minilekce, která může mít formu stručného teoretického pojednání vztahujícího se ke knihám a čtenářství, je také příležitostí dovysvětlit záležitosti, kterými jsme se v klubu zabývali v rámci čtenářské lekce (práce se společným textem), na něž jsme narazili při rozhovoru o domácí četbě. Zaměřujeme se na téma, jež je pro nás a naše čtenáře právě aktuální. Minilekce může (ale nemusí) vyústit v úkol pro děti - srozumitelně jim sdělíme, čeho si mají při následujícím tichém čtení své knihy v textu všímat. Zadání vychází právě z obsahu minilekce - byla-li zaměřená např. na charakteristiku postav, požádáme děti, aby se ve své knize soustředily na hlavního hrdinu a jeho vlastnosti. Jasné zadání podněcuje přemýšlení nad čteným textem, a napomáhá tak čtení s porozuměním.
Následuje samostatné tiché čtení a po něm sdílení, kdy děti ve dvojicích či větší skupině sdílejí své zážitky a poznatky z četby.
Dílna čtení ve výuce
Ačkoliv všechny klubové děti absolvují dílnu čtení jednou týdně, snažíme se, aby ji zapojovali do běžné výuky i jejich učitelé. Je-li zařazována pravidelně, nejlépe jednou týdně, vždy přináší užitek pro čtenářský růst žáků. Postupně jsou to žáci sami, kdo si díky času strávenému četbou a vedení učitele, který působí v roli čtenáře a průvodce světem čtení, vybírá stále náročnější knihy a precizněji se o nich vyjadřuje (nehledě na to, že "každé čtení je pro děti učení", jak několikrát řekl psycholog Václav Mertin).
Zkušenosti s dílnou čtení
Naše dílny čtení se časově prodlužují. Děti si prostě zvykly, že mají chvilku klidu (většina u toho opravdu i čte). Myslím, že některé děti to vážně baví, a nejen ty, které čtení bavilo i před kluby. Úkoly na dílnu čtení dávám méně často než dřív, připadá mi, že na ně děti moc nemají kapacitu.
Hanka Holubková, knihovnice a manažerka Školních čtenářských klubů v Praze
Děti se ve čtenářství rozhodně zlepšily. Ti, kteří zpočátku nečetli, začali číst; ti, kteří četli, se ve většině případů rozečetli ještě více a uvědomili si, že význam knihy může spočívat i v něčem jiném, než že ji rychle přečteme. Zlepšily se také vyjadřovací schopnosti žáků. Věřím, že dětem kluby přinesly i hodně radosti - ze společné četby, ze sdílení skvělých knížek, které přečetly
Jana Müllerová, VŠ pedagožka a manažerka Školních čtenářských klubů v Praze

Související dokumenty

Pracovní situace

Pedagogická intervence na základní škole a výkaz P1c-01
Činnost učitele základní školy v souvislosti se vzděláváním distančním způsobem
Komisionální zkouška žáka střední školy
Školy a cestování žáků - varianty organizace akce
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků na 1. stupni ZŠ a v přípravných třídách
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků na 2. stupni ZŠ
Odborná kvalifikace speciálních pedagogů, psychologů, metodiků prevence a asistentů pedagoga
Akreditace vzdělávacích programů v systému DVPP
Dohled v základním vzdělávání
Malotřídní základní škola - legislativa
Malotřídní základní škola
Činnosti zajišťované v „malotřídních“ školách
Pracovněprávní specifika „malotřídní“ školy
Málotřídní školy a pracovněprávní vztahy
Málotřídní
Žákovská a studentská samospráva
Uvolnění a vyloučení ze základní školy
Převedení žáka do odpovídajícího ročníku základní školy
Vzdělávání v soukromých a církevních základních a středních školách
Účast na školení během víkendu

Poradna

Odpovědnost školy za škodu - odpověď na dotaz
Přijetí cizince do základní školy
Úvazek
Úvazek
Podnapilý rodič
Ubytování v internátu
Hospodaření školy - zaúčtování ztrátového výsledku z předchozího roku
Záskok za nemocného jazykáře - odborná poradna, odpověď na dotaz
Dobrovolnická práce
Škola v přírodě
Doprovod do školy
Pobyt žáka v zahraničí
Počet žáků ve třídě
Vozíčkář
Pobyt v zahraničí dítěte
Sloučení škol
Pracovní poměr na dobu určitou - 10 měsíců
Přímá ped. činnost
Vedoucí učitel odborného výcviku
Odklad povinné školní docházky