Jak systematicky vzdělávat zaměstnance?

Vydáno:

Systematické vzdělávání zaměstnanců je strategické, organizované a soustavné prohlubování a zvyšování kvalifikace zaměstnanců, které vytváří předpoklady pro dosažení požadovaného pracovního výkonu zaměstnanců stejně jako žádoucí připravenosti zaměstnanců na změny podmínek, požadavků pracovních míst a organizace zaměstnavatele.

Jak systematicky vzdělávat zaměstnance?
Ing.
Martin
Šikýř
Ph. D.
odborný asistent, katedra personalistiky, fakulta podnikohospodářská, Vysoká škola ekonomická v Praze
OBLASTI SYSTEMATICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ
Vzdělávání zaměstnanců probíhá v souladu s pracovněprávními předpisy, kdy podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) zaměstnavatel pečuje o
odborný rozvoj zaměstnanců
tím, že zabezpečuje:
 
zaškolení a zaučení
zaměstnanců (§ 228 zákoníku práce),
 
odbornou praxi
absolventů škol (§ 229 zákoníku práce),
 
prohlubování kvalifikace
zaměstnanců (§ 230 zákoníku práce),
 
zvyšování kvalifikace
zaměstnanců (§ 231 - 235 zákoníku práce).
Ředitel školy navíc zabezpečuje
další vzdělávání pedagogických pracovníků
podle zvláštních právních předpisů, zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPP“) a vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhlášky č. 317/2005 Sb.“).
Zaškolení nebo zaučení
se týká
zaměstnanců, kteří vstupují do zaměstnání bez kvalifikace, stejně jako zaměstnanců, kteří
přecházejí z důvodů na straně zaměstnavatele na nové pracoviště nebo na nový druh práce, pokud je to nezbytné.
Zaškolení nebo zaučení zaměstnanců se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnancům mzda nebo plat (§ 228 zákoníku práce).
Zvláštní pozornost je věnována absolventům škol, tzn. zaměstnancům, kteří vstupují do zaměstnání na práci odpovídající jejich kvalifikaci, jestliže celková doba jejich odborné praxe nedosáhla po řádném (úspěšném) ukončení studia (přípravy) dvou let, přičemž do této doby se nezapočítává doba mateřské nebo rodičovské dovolené.
Zaměstnavatel zabezpečuje absolventům
středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol a vysokých škol
přiměřenou odbornou praxi k získávání praktických zkušeností a dovedností potřebných pro výkon práce.
Rovněž odborná praxe absolventů škol se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnancům mzda nebo plat (§ 229 zákoníku práce).
Prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnancům výkon sjednané práce. Za prohlubování kvalifikace se považuje rovněž její udržování a obnovování. Zaměstnanci jsou povinni průběžně si prohlubovat svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce.
 
Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu, nebo jiných formách přípravy k prohloubení jejich kvalifikace. Účast na školenínebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnancům mzda nebo plat. Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace hradí zaměstnavatel (§ 230 zákoníku práce). Pedagogičtí pracovníci mají po dobu výkonu své pedagogické činnosti povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovují, upevňují a doplňují kvalifikaci(§ 24 odst. 1 ZPP).
Zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace, stejně jako její získání nebo rozšíření. Zvyšováním kvalifikace je studium, vzdělávání, školení nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele (§ 231 zákoníku práce). Účast na školení, jiná forma přípravy či studium, v nichž má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce, které je v souladu s potřebou zaměstnavatele, zasahuje-li do pracovní doby, je překážkou v práci na straně zaměstnance, za kterou přísluší náhrada mzdy nebo platu (§ 205 zákoníku práce).
Nejsou-li dohodnuta nebo stanovena vyšší nebo další práva,
přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku
(§ 232 zákoníku práce). Pedagogičtí pracovníci se mohou účastnit dalšího vzdělávání, kterým si zvyšují kvalifikaci (§ 24 odst. 2 ZPP).
K uskutečnění dalšího vzdělávání (prohlubování nebo zvyšování kvalifikace) pedagogických pracovníků formou
samostudia
přísluší pedagogickým pracovníkům
volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Dobu čerpání volna určuje ředitel školy. Za dobu čerpání tohoto volna přísluší náhrada platu ve výši ušlého výdělku (§ 24 odst. 7 ZPP).
PROCES SYSTEMATICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ
Odborný rozvoj zaměstnanců ideálně probíhá jako
systematické vzdělávání zaměstnanců, které vychází ze strategie vzdělávání a které se uskutečňuje jako neustále se opakující cyklus identifikace potřeby, plánování, realizace a hodnocení vzdělávání.
Strategie vzdělávání
zaměstnanců je formulována a realizována v souladu s personální strategií zaměstnavatele (Řízení školy č. 8/2010) a směřuje k vytvoření nutných organizačních předpokladů vzdělávání zaměstnanců. Zaměstnavatel obvykle potřebuje odpovídající počet zaměstnanců odpovědných za přípravu a realizaci vzdělávání, kvalitní vzdělávací programy, odpovídající podmínky a prostory pro vzdělávání na pracovišti i mimo pracoviště, vhodné materiální a technické vybavení apod.
Samotný proces vzdělávání zaměstnanců začíná
identifikací potřeby vzdělávání. Potřeba vzdělávání znamená jistý nesoulad mezi schopnostmi
(znalostmi a dovednostmi)
zaměstnanců a požadavky pracovních míst a organizace zaměstnavatele.
Její identifikace se provádí s využitím dostupných údajů o vnějším prostředí organizace (profesně – kvalifikační struktura lidských zdrojů, preference při volbě povolání...), údajů o organizaci (strategie, organizační struktura...), údajů o pracovních místech (popisy a specifikace pracovních míst) a údajů o zaměstnancích (záznamy z hodnocení, vzdělávání...). Zvlášť důležité údaje poskytuje pravidelné hodnocení zaměstnanců (Řízení školy č. 7/2011) a průběžná analýza pracovních míst (Řízení školy č. 9/2010).
Na identifikaci potřeby vzdělávání navazuje
plánování vzdělávání
a zpracování plánu vzdělávání, který zejména vymezuje:
 
záměr a cíl
vzdělávání (vyplývá z potřeby vzdělávání),
 
cílovou skupinu
zaměstnanců (vyplývá z potřeby vzdělávání),
 
metody vzdělávání
(na pracovišti nebo mimo pracoviště),
 
instituci zabezpečující vzdělávání
(zaměstnavatel a/nebo externí dodavatel),
 
lektora
vzdělávání (interní a/nebo externí),
 
místo
vzdělávání (v organizaci a/nebo mimo organizaci),
 
čas
vzdělávání (v pracovní době, mimo pracovní dobu, v rozmezí hodin i několika dnů),
 
požadavky na
materiální a technické vybavení
a služby související se vzděláváním, např. požadavky na studijní materiály, výpočetní techniku, dopravu, ubytování, stravování (závisí na zvolené metodě, místu a času),
 
metody hodnocení
vzdělávání (porovnání výsledků vstupních a výstupních testů, monitorování průběhu vzdělávacího programu, kvantifikace přínosů pomocí ekonomických ukazatelů apod.),
 
náklady
na vzdělávání (závisí na záměru a počtu zaměstnanců, zvolené metodě vzdělávání i hodnocení vzdělávání, požadavcích na zajištění vzdělávání, instituci, místu i čase).
Ředitel školy organizuje další vzdělávání pedagogických pracovníků podle
plánu dalšího vzdělávání.
Při jeho stanovení je nutno přihlížet ke
studijním zájmům pedagogických pracovníků, potřebám a rozpočtu školy
(§ 24 odst. 3 ZPP).
Na plánování vzdělávání navazuje
realizace vzdělávání.
V souladu s plánovaným záměrem, cílem a cílovou skupinou zaměstnanců se nejprve vybere
vhodná metoda
(metody),
instituce, lektor, místo a čas vzdělávání.
Následně se zajistí odpovídající
materiální a technické vybavení, dohodnou se
podmínky realizace s určenou institucí, informuje se cílová skupina účastníků, příp. se zajistí doprava, ubytování a stravování účastníků, vybere se
vhodná metoda hodnocení vzdělávání a stanoví se náklady vzdělávání.
Vlastní realizace vzdělávání spočívá v aplikaci vybrané metody vzdělávání na pracovišti a/nebo mimo pracoviště.
Na realizaci vzdělávání navazuje
hodnocení vzdělávání, tzn. hodnocení přípravy, průběhu a výsledků vzdělávání.
Problematické je
zejména
hodnocení výsledků vzdělávání.
Výsledky vzdělávání jsou obtížně měřitelné, a pokud se projeví, tak zpravidla nepřímo po delší době, především ve změně způsobu práce a chování zaměstnanců.
Při hodnocení výsledků
vzdělávání se zkoumá a posuzuje,
zda byly použity a dodrženy adekvátní metody, jaká byla bezprostřední a následná odezva účastníků, jaká je skutečná míra osvojení si nových znalostí, dovedností a jejich uplatnění v každodenní práci.
Zvlášť důležité je hodnocení výsledků vzdělávání během pravidelného hodnocení zaměstnanců (Řízení školy č. 7/2011).
Systematické vzdělávání je předpokladem soustavného prohlubování a zvyšování kvalifikace zaměstnanců pro dosažení požadovaného pracovního výkonu zaměstnanců
a očekávaných cílů organizace zaměstnavatele.
POUŽITÉ A DOPORUČENÉ ZDROJE
 
DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol.
Management lidských zdrojů.
1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. 485 s. ISBN 80-7179-893-2.
 
KOUBEK, J.
Personální práce v malých a středních firmách.
3. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2007. 261 s. ISBN 978-80-247-2202-3.
 
Zákon a. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
 
Zákon a. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákoně, ve znění pozdějších předpisů.
 
Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.

Související dokumenty

Pracovní situace

Akreditace vzdělávacích programů v systému DVPP
Novela zákona o pedagogických pracovnících
Vzdělávání koordinátorů EV
Výpověď daná zaměstnavatelem pedagogickému pracovníkovi, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace
Zákon o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem v souvislostech
Informace k možnostem zaměstnávání ukrajinských občanů na pozici pedagogického pracovníka
Činnost učitele základní školy v souvislosti se vzděláváním distančním způsobem
Kooperace učitelů ve světle profesního učení
Odborný rozvoj začínajících pedagogických pracovníků
Kvalifikační dohoda
Zvyšování kvalifikace pedagogických pracovníků
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků na 1. stupni ZŠ a v přípravných třídách
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků na SŠ
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků v ZUŠ
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků na VOŠ
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků na 2. stupni ZŠ
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků v jazykové škole
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků v MŠ
Odborná kvalifikace speciálních pedagogů, psychologů, metodiků prevence a asistentů pedagoga
Posouzení kvalifikace v případě souběhu více pedagogických pozic

Poradna

Vedoucí učitel odborného výcviku
Kvalifikace
Výkaz práce
Studium pedagogiky pro učitele odborných předmětů SŠ
Uznání kvalifikace podle novely zákona o pedagogických pracovnících
Pomocná kuchařka
Kvalifikace
Výuka Aj
Úvazek
Školní psycholožka
Úvazek
Podnapilý rodič
Výpověď zaměstnavatele pro nesplnění kvalifikačních předpokladů
Absence učitelů - studium
Kvalifikace
Kvalifikace
Pracovní poměr na dobu určitou - 10 měsíců
Doplnění pedagogické kvalifikace; asistent pedagoga
Smlouva
Kvalifikace

Zákony

262/2006 Sb. zákoník práce
563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů

Vyhlášky

317/2005 Sb. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků