Nedávno mi jeden kolega položil zajímavou otázku, zda má Ústřední umělecká rada vůbec nějakou koncepci. Přiznám se, že když jsem si uvědomil, co všechno naše koncepce obsahuje, nedokázal jsem odpovědět několika rychlými větami, těmi bych tazatele stejně jen odbyl.
ÚUR ZUŠ má svou koncepci
Aleš
Chalupský
předseda ÚUR ZUŠ ČR, ředitel ZUŠ Biskupská, Praha 1
Když jsme se v srpnu roku 2008 poprvé setkali v rámci Kolegia ÚUR, bylo nám jasné, že vytvoření nové koncepce je jedním z prvních a nejdůležitějších úkolů. Měli jsme všichni určité představy, které jsme postupně sladili, a tak začal vznikat dokument, který navázal na Statut ÚUR. Výrazně jsme ale rozšířili oblasti, do kterých jsme byli připraveni vstoupit a které jsme chtěli zásadně změnit.
Je třeba si uvědomit, že Statut ÚUR byl
základním dokumentem poradního sboru MŠMT
ustaveného v květnu 1993 a soustředil se pouze na tyto body:a)
zpracovávat podněty a náměty přicházející z pedagogické praxe v základních uměleckých školách,
b)
vypracovávat podklady pro vyhlášení soutěží ZUŠ a zabezpečovat jejich odborný průběh,
c)
při řešení otázek týkajících se základních uměleckých škol spolupracovat s dalšími poradními orgány MŠMT ČR, jeho resortními ústavy, vysokými školami a dalšími institucemi.
I když už tehdy existoval systém uměleckých rad na nižších stupních, tedy krajské a okresní umělecké rady, jejich práce nebyla nijak definována a hodně záleželo na tom, kdo v kterém kraji a okresu se staral (nebo občas nestaral) o tuto práci. Byla to vždy práce nehonorovaná, jejímž hlavním obsahem byla především organizace soutěží žáků ZUŠ.
Tuto skutečnost jsme chtěli zásadně změnit, už proto, že jsme byli v období intenzivní práce na tvorbě Rámcového vzdělávacího programu a na připravované změny musela logicky reagovat i Ústřední umělecká rada. Výsledkem bylo zpracování základních bodů koncepce, které byly podrobněji rozpracovány v plánech činností v jednotlivých obdobích:
a)
Odborný dohled nad dokumentem RVP ZUV (zpracovávání připomínek k potřebným úpravám při tvorbě a aktualizaci dokumentu RVP ZUV) a jejich předávání na vyšší stupeň.
b)
Aktivní účast na tvorbě ŠVP na vlastní základní umělecké škole.
c)
Aktivní účast na organizaci odborných školení, seminářů a DVVP v souvislosti se zaváděním výuky podle RVP ZUV.
d)
Spolupráce s ČŠI při hodnocení ŠVP.
e)
Odborný dohled nad soutěžemi a přehlídkami ZUŠ na jednotlivých stupních (škola, region-oblast, kraj, republika) = aktivní účast na tvorbě soutěžních podmínek a jejich aktualizace, spolupráce při organizaci soutěží a přehlídek.
f)
Spolupracovat s pedagogy středních, vyšších odborných a vysokých uměleckých škol.
Tomu odpovídal i
Plán činnosti ÚUR
na období 2008–2011:1.
Rekonstruovat ÚUR podle potřeb RVP ZUV a ukončit změny v její struktuře nejpozději v září 2011, ve stejném časovém horizontu dokončit rekonstrukci na nižších stupních. Vytvořit účinnou komunikační síť nové struktury.
2.
Vypracovat zásady pro práci členů uměleckých rad na všech stupních a vymezit
kompetence
a zodpovědnost na jednotlivých stupních.3.
Podílet se ve spolupráci s MŠMT, VÚP a koordinačním týmem RVP ZUV jako odborný konzultant při zavádění výuky podle dokumentu RVP ZUV a tvorbě ŠVP na jednotlivých školách.
4.
Spolupracovat s AZUŠ ČR na potřebných legislativních změnách týkajících se novelizace školského zákona, vyhlášky o ZUŠ atd.
5.
Iniciovat vznik společného diskusního fóra pedagogů ZUŠ, středních a vysokých uměleckých škol zaměřeného k posílení vertikální spolupráce v uměleckém vzdělávání.
6.
Přehodnotit pojetí a význam soutěží a přehlídek v ZUŠ z pohledu potřeb RVP ZUV a provést nutné změny v organizačním řádu soutěží a přehlídek ZUŠ.
7.
Podpořit prezentaci ZUŠ v zemích EU v době předsednictví ČR a vytvořit webové stránky ÚUR ZUŠ ČR.
Mnoho úkolů ze stanoveného plánu se uskutečnit podařilo. Postupně vznikly
nové sekce ÚUR
– sekce bicích nástrojů, sborového zpěvu, elektronických klávesových nástrojů, EZHZT, harfová sekce, sekce cimbalistů, sekce dudáků apod. Odhlasovali jsme
Zásady pro činnost uměleckých rad.
Mnoho členů ÚUR i krajských uměleckých rad se velmi intenzivně zapojilo do tvorby RVP a později bylo nápomocno i při tvorbě školních vzdělávacích programů.Shodli jsme se také na novém
Organizačním řádu soutěží a přehlídek žáků ZUŠ
a doplnili Manuálem hodnocení. Podařilo se domluvit s MŠMT úpravu struktury soutěží a přehlídek tak, aby odpovídala struktuře Rámcového vzdělávacího programu (vzdělávací zaměření). Ústřední umělecká rada má také své
vlastní webové stránky.
Spolupracujeme s Asociací ZUŠ a ve všech jejích krocích v oblasti legislativy, zajištění normativů pro ZUŠ, novelizaci vyhlášky atd. její kroky podporujeme a plníme tak svou roli „druhé ruky jednoho těla“.Podle možností jsme se zapojovali také do
vzdělávacích programů.
Především ve spolupráci s NIDV se podařilo se mj. vytvořit v rámci projektu „Podpora ZUŠ“ aktualizované osnovy pro jednotlivá vzdělávací zaměření (tady je třeba připomenout, že v naší gesci není organizovat vzdělávání pro pedagogy, jak se někteří pedagogové i ředitelé škol mylně domnívají).Na druhé straně je třeba říci, že některé body našeho plánu zatím ještě čekají na svou realizaci. Především termín, který jsme zvolili pro jejich splnění, nebyl vždy reálný. Rekonstrukce ÚUR ještě probíhá, i když se už blíží ke svému závěru. Vertikální spolupráce s uměleckými školami na středním a vyšším stupni probíhá zatím především v oblasti soutěží, méně již v oblastech samotného obsahu vzdělávání.
Určitým novým bodem naší koncepce se stala realizace elektronické administrace a organizace soutěží a přehlídek díky systému EOS ZUŠ. Zdá se, že je to nová cesta, která nás výrazně posune kupředu, ale kde bude ještě mnoho práce s dotažením systému, nalezením vhodného způsobu jeho financování (na rozdíl od AZUŠ ČR není ÚUR „právnickou osobou“ a členové pracují bez jakýchkoliv odměn a bez finančních prostředků na provoz).
Ukazuje se, že některé body naší koncepce a další vize, které se objevily v průběhu uplynulých let, jsou během na dlouhou trať. Ale to už asi patří k povaze práce v uměleckých radách, které fungují na dobrovolné práci mnoha skvělých kantorů, zástupců i ředitelů, kteří pochopili, že umělecké rady musí fungovat jako systém, a ne jako instituce, které jsou řízeny shora direktivními nařízeními několika jednotlivců.