Právní úprava spojená se stanovením výše úplaty za základní umělecké vzdělávání ve veřejných ZUŠ (uvedená ve vyhlášce č. 71/2005 Sb.) se od roku 2005 nezměnila. Měnila se právní úprava týkající se osvobození od úplaty nebo snížení úplaty. Cílem článku je uvést krátké shrnutí této problematiky, a to v souvislosti s korektními informacemi sdělovanými rodičům a konkrétními poznatky ze ZUŠ.
Úplata za základní umělecké vzdělávání a komunikace s rodiči
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová
Ph. D.
specialista na školskou problematiku
STANOVENÍ VÝŠE ÚPLATY
Ředitelé ZUŠ v rámci informování rodičů žáků správně uvádějí, že úplata za základní umělecké vzdělávání tvoří jen část výdajů na toto vzdělávání vynakládaných. Je pochopitelné, že rodiče žáků prvoplánově zajímá ta částka, kterou mají za základní umělecké vzdělávání zaplatit. Ředitele ZUŠ však musí zajímat i způsob, kterým se maximální výše úplaty stanoví.
V souvislosti se stanovením úplaty se žáci ZUŠ rozdělují do dvou kategorií:
žáci přípravného studia, základního studia I. a II. stupně a studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin;
žáci studia pro dospělé, kteří se zároveň vzdělávají v denní formě vzdělávání ve střední škole, v denní formě vzdělávání v konzervatoři nebo v denní formě vzdělávání v konzervatoři nebo v denní formě vzdělávání ve vyšší odborné škole – vyhláška č. 71/2005 Sb. stanovuje maximální výši úplaty; ostatní žáci studia pro dospělé – ředitel základní umělecké školy stanoví úplatu nejvýše v plné výši průměru skutečných neinvestičních výdajů na žáka v uplynulém kalendářním roce.
Většinu žáků ZUŠ tvoří žáci první skupiny, jejichž úplata za základní umělecké vzdělávání je limitována vyhláškou č. 71/2005 Sb.
Z čeho se úplata vypočítává?
§ 8 odst. 1 vyhlášky č. 71/2005 Sb.
U
žáků přípravného studia, základního studia I. a II. stupně a studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin
se stanoví výše úplaty v jednotlivých uměleckých oborech tak, aby
průměrná výše stanovených úplat nepřekročila 110 % skutečných průměrných neinvestičních výdajů školy na žáka
v uplynulém kalendářním roce, s výjimkou výdajů na platy a náhrady platů nebo mzdy a náhrady mezd, odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou žáků zdravotně postižených a rovněž výdajů na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání, poskytnutých ze státního rozpočtu.Náklady vs. výdaje
Úplata se vypočítává na základě výdajů,
nikoli nákladů.Podle § 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., v platném znění, účetní jednotka účtuje o veškerých nákladech a výnosech bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí. To znamená, že náklady jsou i takové výdaje, které se v daném účetním období účtují, ale nebyly dosud zaplaceny. Výdaje je nutné chápat jako skutečné vydání prostředků, jako zaplacení nákladů.
Je nutno zahrnout do výdajů
Úplata se vypočítává pouze na základě výdajů právnické osoby vykonávající činnost ZUŠ.
Výdaje nezahrnují pouze výdaje hrazené z příspěvku na provoz poskytnutého zřizovatelem, ale i výdaje hrazené z „jiných zdrojů“ (např. příjmy z úplat za zájmové vzdělávání, finanční dary).
Nelze zahrnout do výdajů
Úplata se vypočítává pouze na základě výdajů právnické osoby vykonávající činnost ZUŠ.
Do výpočtu nelze zahrnout výdaje jiné právnické osoby, i kdyby byly vynaloženy na ZUŠ (typicky neinvestiční výdaje zřizovatele, např. na údržbu svěřeného majetku).
Za jaké období se úplata vypočítává?
§ 8 odst. 4 vyhlášky č. 71/2005 Sb.
Ředitel školy stanoví výši úplaty na období školního roku.
Školní rok vs. kalendářní rok
I když se úplata stanoví na období školního roku, vychází se z výdajů v uplynulém kalendářním roce, tj. z kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se úplata stanoví. Např. úplata ve školním roce 2015/2016 vychází z výdajů v roce 2014.
Jaký je počet žáků rozhodný pro stanovení úplaty?
§ 8 odst. 1 vyhlášky č. 71/2005 Sb.
U žáků přípravného studia, základního studia I. a II. stupně a studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin se stanoví výše úplaty v jednotlivých uměleckých oborech tak, aby průměrná výše stanovených úplat nepřekročila 110 % skutečných průměrných neinvestičních výdajů školy na žáka v uplynulém kalendářním roce s výjimkou výdajů na...
Školní rok vs. kalendářní rok
Úplata se stanoví na období školního roku, vychází se však z výdajů a z počtu žáků v uplynulém kalendářním roce (tj. v kalendářním roce předcházejícím kalendářnímu roku, ve kterém se úplata stanoví).
Např. úplata ve školním roce 2015/2016 vychází z počtu žáků v roce 2014, tj. z počtu účastníků v 8 měsících (leden až srpen) ve školním roce 2013/2014 a z počtu účastníků v 4 měsících (září až prosinec) ve školním roce 2014/2015.
Výše úplaty se počítá na základě průměrného počtu žáků v uplynulém kalendářním roce.
Vyhláška č. 71/2005 Sb. nepřipouští, aby ředitel ZUŠ některý druh výdajů z výpočtu maximální výše úplaty vyňal a tím maximální výši úplaty snížil. Může však využít rozpětí pro určení konkrétní výše úplaty (0 až 110 %).
V základní umělecké škole se vzdělávají i žáci-cizinci. V praxi však zvláštním způsobem neovlivňují povinnosti ředitele při stanovení výše úplaty za základní umělecké vzdělávání. Důvod spočívá ve skutečnosti, že žáky-cizince lze téměř ve všech případech zařadit do jedné ze dvou kategorií žáků:
cizinci ze zemí EU;
cizinci z tzv. „třetích zemí“, kteří však mají právo pobytu na území ČR na dobu delší než 90 dnů, popřípadě jsou azylanty, osobami požívajícími doplňkové ochrany, žadateli o udělení mezinárodní ochrany nebo osobami požívajícími dočasné ochrany [§ 20 odst. 2 písm. d) školského zákona].
Všichni tito žáci-cizinci mají nárok na přístup k základnímu uměleckému vzdělávání za stejných podmínek jako občané EU (tj. i občané ČR).
OSVOBOZENÍ, SNÍŽENÍ ÚPLATY
Vyhláška č. 71/2005 Sb. neobsahuje ustanovení věnovaná osvobození od úplaty nebo snížení úplaty za základní umělecké vzdělávání. Ředitel ZUŠ však může použít ustanovení § 123 odst. 4 školského zákona, které mu umožňuje (s využitím rovného a nediskriminujícího postupu) žáka od úplaty osvobodit nebo mu úplatu snížit.
Na webových stránkách ZUŠ se institut osvobození nebo snížení úplaty často prezentuje jako „sleva“.
Podle § 123 odst. 4 školského zákona o snížení nebo prominutí úplaty,zejména v případě dětí, žáků nebo studentů se sociálním znevýhodněním nebo se zdravotním postižením,
rozhoduje ředitel školy.
Konkrétní kritéria snížení nebo prominutí úplaty jsou výsledkem ředitelova uvážení. Lze se setkat např. s následujícími formulacemi kritérií:
Výši školného lze upravovat jen tehdy, nenavštěvuje-li žák ze zdravotních nebo jiný vážných důvodů výuku souvisle celý měsíc.
V případě, že z jedné rodiny navštěvují školu tři nebo více dětí, pro třetí a další dítě může být snížena úplata o 50 %.
Slevy nelze slučovat.
Úplatu je možné prominout částečně nebo úplně, pokud je to v zájmu školy.
Škola neposkytuje žádné slevy, snížení či osvobození od placení úplaty za vzdělávání.
Podle návrhu novely školského zákona se má v § 165odst. 2 školského zákona znovu zakotvit
snížení a prominutí úplaty za vzdělávání a školské služby podle § 123 odst. 4
jako případ, kdy ředitel ZUŠ rozhoduje ve správním řízení.