Soutěže ZUŠ v roce jedna - ohlédnutí

Struktura soutěží se přizpůsobila RVP ZUV a do nového období (od 1. 9. 2012) se vstoupilo i s (dále jen „OŘ“) a jeho přílohou – Manuálem hodnocení. Dovolte mi proto malé ohlédnutí za uplynulým ročníkem soutěžního klání a bilanci dílčích úspěchů i nedostatků.

Jednou z inspirací k této úvaze byly zprávy z ústředních kol od některých porotců, kterým bych za jejich hodnocení rád poděkoval. Pomohlo mi to zejména tam, kde jsem se nemohl osobně zúčastnit, a vedlo mne to k zamyšlení, jak dál a co všechno ještě musíme změnit, aby naše práce v rámci soutěží a přehlídek ZUŠ probíhala již od okresních kol na patřičné úrovni, měla náležitou úroveň a především přinášela našim žákům potřebné objektivní srovnání a motivaci k další práci.

Pokud začneme u ústředních kol, pak je třeba velmi ocenit práci pověřených organizátorů – všechny pořadatelské školy, jejich ředitelé i pedagogické sbory zvládly svou práci na výbornou a přispěly k tomu, že ústřední kola byla „výkladní skříní“ ZUŠek, jak často říkáme. Jsem také rád, že z hodnocení porotců i z osobní účasti mohu potvrdit, že kvalita předvedených výkonů byla velmi dobrá až vynikající a že máme výborné žáky a pochopitelně také výborné kantory.

Pokud zaznívají kritické připomínky, týkají se především výše účastnických poplatků a také možností většího časového prostoru pro zkoušku před soutěžním výkonem, a to jak u jednotlivců, tak u kolektivů. Obě připomínky mají jednoho společného jmenovatele.

Odhaduji, že situace ve financování našich soutěží nebude v budoucnu o mnoho lepší. Navíc si musíme uvědomit, že (v uplynulém roce jsme bohužel měli příliš málo času nalézt vhodného organizátora pro tuto soutěž), takže peněz bude ještě méně. Velmi záleží na tom, zda se organizátorům soutěže Navíc se ukazuje, že při proplácení cestovného a stravného účastníkům ÚK jsou mezi pořadateli různé diference. Proto na podzim tohoto roku proběhne schůzka všech organizátorů ústředních kol soutěží a přehlídek ZUŠ, abychom určité nesrovnalosti sjednotili a domluvili se na společném postupu.

Co se týká počtu účastníků, je to velmi jednoduché: pokud chceme mít co nejvíce účastníků v ústředním kole, nezbude moc času pro velké zkoušení předem. Někdy je to věc organizace soutěže, ale čas ÚK nelze příliš natahovat, ze zkušeností víme, že únosné maximum na to, abychom zajistili poroty i prostor, jsou většinou 3 dny.

Ještě s jedním názorem se občas setkávám: udělejme více kategorií. Navrhovatelům nejde jen o kategorie věkové, ale o různost ve složení především u komorní a souborové hry a u kolektivní interpretace obecně. Tady lze doporučit pouze kupecké počty a úvahu selským rozumem. Pokud máme v kategorii jeden nebo 2 soubory, je to ještě soutěž a lze hovořit o srovnávání? A nakonec malý dovětek: i v současnosti je počet kategorií v našich soutěžích pro MŠMT obtížně vysvětlitelný a vůbec není jednoduché ho obhájit. Je třeba vzít na vědomí, že prostě a jednoduše nelze soutěžit ve všech možných sestavách a variacích, i když by se nám to možná líbilo.

Určitě je třeba se zmínit také I tady bych velmi rád pochválil organizátory, protože soutěže a přehlídky probíhají téměř vždy dobře a případné problémy se řeší včas, aby stanovené podmínky byly dodrženy. Jen velmi ojediněle projdou do ústředního kola méně kvalitní výkony, které by tam neměly být, nebo jednotlivec či soubor, který nesplňuje propozice soutěží. Domnívám se, že krajská kola jsou jakýmsi prvním vrcholem, takže každé ocenění tady má svou hodnotu, i když není postup do ústředního kola.

Přiznám se, že nejsmutnější jsem ze soutěží na okresní úrovni, ačkoliv nejde o velké a dramatické problémy. Ze stížností, které někdy dojdou až na MŠMT, je patrné, že tady ambiciózní ředitelé i učitelé jako by se stali sami soutěžícími. Prestiž školy je na prvním místě, a proto je důležité mít vliv v porotě podle hesla „abychom tam měli někoho, kdo kope za nás“. Následky nesprávného rozhodování nebo porušení soutěžních podmínek působí problémy na krajské úrovni, stížnosti nám určitě nedělají dobrou reklamu, protože ačkoliv i tady se jedná spíše o jednotlivé případy, mnozí je rádi generalizují na všechny naše soutěže a přehlídky, takže pak slýchám větu „..zase nám ZUŠky přidělávají zbytečné problémy se svými soutěžemi.“

Poprvé jsme letos soutěžili podle nového OŘ a používali také jeho přílohu – Manuál hodnocení. Trochu zmatku bylo na začátku kalendářního roku, než byl tento dokument rozeslán z MŠMT všem školám, proto jsem si dovolil rozeslat oba dokumenty předsedům krajských uměleckých rad a poprosil je o spolupráci při další distribuci. Dotazy a připomínky k OŘ i k Manuálu většinou ukazovaly, že ne všichni si dokument řádně prostudovali. Přišly ale také věcné a dobré připomínky k Manuálu hodnocení, o kterých budeme na nejbližším jednání ÚUR diskutovat. Debata o kritériích hodnocení je určitě potřebná. Právě tady můžeme jednotlivé způsoby hodnocení upravovat a lépe formulovat, aniž bychom museli opět předělávat OŘ a znovu procházet složitým procesem schvalování na MŠMT.

I když soutěži ve hře na elektronické klávesové nástroje byl věnován článek v uplynulém speciálu ZUŠ – a myslím, že právem – rád bych se k této soutěži ještě vrátil. V průběhu května a června jsem ještě zachytil a uvědomil jsem si, jak je dobře, že právě tato soutěž proběhla. Myslím, že – to už se de facto stalo zařazením do RVP ZUV i do soutěží – ale také v našich myslích, které jsou někdy ovlivněny předsudky minulých pohledů.

Na závěr mi dovolte jedno malé, ale důležité osvobozující vydechnutí: ačkoliv jsem věřil, že jsme schopni zvládnout větší počet soutěží, obával jsem se, jestli se to skutečně podaří. Teď už vím, že se nemusím obávat.