Soudobá hudba v Háji

Vydáno:

Občas to vypadá, že soudobá „vážná“ hudba je skutečně v „háji“. Jen málokteří z posluchačů a interpretů k ní přistupují bez obav a předsudků. Přitom děti tvorbu žijících autorů dokáží vnímat zcela spontánně.

Soudobá hudba v Háji
Mgr.
Petr
Hanousek
 
ředitel ZUŠ Vladislava Vančury Háj ve Slezsku
Sdružení Múza ve snaze motivovat žáky a učitele moravskoslezských ZUŠ k obohacování školních repertoárů o díla progresivnějšího střihu vyhlásilo novou soutěžní přehlídku. Ilja Hurník, který ideálně splňoval naši představu jakéhosi moudrého guru, se stal jejím patronem. Měli jsme velkou radost, že na jaře s nabídkou souhlasil, žel prvního ročníku soutěže se již nedožil. Snad však naše konání sledoval z muzikantského nebe.
K uspořádání prvního ročníku soutěžní přehlídky
Múzy Ilji Hurníka
se přihlásila ZUŠ Vladislava Vančury v Háji ve Slezsku. Téměř padesát účastníků z devíti škol se 22. října 2013 představilo před tříčlennou porotou – skladateli Markétou Dvořákovou, Irenou Szurmanovou a Edvardem Schiffauerem. V blocích sestavených podle nástrojů (dva klavírní střídaly další dva pro ostatní nástroje a zpěv) vystupovali žáci seřazení podle věku od těch nejmladších. Poslouchali se všichni navzájem bez obav z nezdaru.
Porota totiž mohla hodnotit v pásmech
a těm nejlepším udělit ještě ke zlaté Múze zvláštní ceny. Zatímco hodnocení se na diplomech různilo, skutečné ceny – poukázky na odběr zboží v hodnotě 200 Kč – obdrželi všichni shodně. Pěknou památkou na hájecké „zápolení“ bude i dokumentární filmeček na DVD.
V soutěžních programech převažovali čeští skladatelé (např. P. Bazala, Z. Blažek, J. Czerný, K. Horká, I. Hurník, L. Sluka, K. Šimandl, J. Vřešťál), zaznělo i pár avantgardnějších klavírních skladbiček zahraničních autorů, kde se objevily netradiční harmonie, aleatorika, minimalismus, clustery, hra na struny či korpus nástroje (např. H. Bojé, M. Hildebrand). Do skutečně náročných partů se pustili zejména žáci druhého stupně (skladby A. Honeggera a M. Nováka pro flétnu, A. Piazzoly pro akordeon). Někteří klavíristé zajímavě improvizovali nebo se představili vlastními kompozicemi. Však také řada z nich pravidelně navštěvuje Dílny pro nejmladší skladatele v Hradci nad Moravicí a je úspěšná ve skladatelských soutěžích žáků ZUŠ.
A tak to v Háji vypadalo, že hrát soudobou hudbu nemusí být nic nepříjemného, že se tvorby skladatelů žijících ve 20. a 21. století není třeba obávat. Záleží samozřejmě na odvaze učitele, neboť jeho svěřenci se začnou obávat disonancí nebo složitějších rytmů jen tehdy, když jim to sám vsugeruje. Protože Ilja Hurník napsal rovněž hudbu k baletu, byl brilantním literátem a potajmu dokonce kreslil, vyhlásili jsme soutěž i pro další obory. Napoprvé zareagovali jen výtvarníci dvou škol. Práce inspirované díly významných tvůrců (V. van Gogh, Christo, J. Miró, J. Švankmajer) se v koncertním sále krásně doplňovaly s emocemi obrazů hudebních. Logem soutěže na diplomech, programech a plakátu se stala milá kresba Mistra Hurníka s fajfkou od grafika J. Bosáka, bývalého učitele hájecké ZUŠky.
Blanka Zátopková, předsedkyně sdružení Múza, po skončení soutěže vyjádřila radost z příjemné atmosféry i pěkné účasti. A tak se třeba můžeme těšit na to, že se Múzy Ilji Hurníka stanou stejně úspěšným projektem našeho sdružení, tak jako již jimi jsou pravidelné koncerty učitelů ZUŠ Moravskoslezského kraje, konající se střídavě na jednotlivých školách, nebo koncertní přehlídky s názvem Múziáda na zámku v Hradci nad Moravicí, které v první části programu připomínají odkaz v tom roce jubilujících skladatelů a ve druhé pak dávají příležitost k vystoupení vítězům krajských kol soutěží v rámci festivalu Beethovenův Hradec.V bývalé slezské metropoli Opavě probíhají ještě další zajímavé akce (například přehlídka
Máme rádi baroko
či festival Magický klavír v proměnách času), které rovněž vznikly teprve nedávno. Ale o nich zase až někdy příště.

Související dokumenty