Jaké jsou názory lidí, kteří v Radě AZUŠ ČR reprezentují své kraje? Co pokládají v problematice vzdělávání na ZUŠ za důležité a jak se jim daří skloubit zájmy svého kraje s celorepublikovými prioritami?
Rada AZUŠ ČR – lidé v popředí
Redakce postupně představuje jednotlivé představitele současné reprezentace Asociace, a čtenáři tak mají možnost se seznámit s jejich postoji a stanovisky. Jako dalšího člena Rady AZUŠ ČR jsme oslovili nového předsedu AZUŠ Jihomoravského kraje pana Mgr. Pavla Sapáka, ředitele Základní umělecké školy Františka Jílka v Brně.
Jste novým předsedou krajské organizace AZUŠ ČR. Co byste rád v dosavadním fungování vaší krajské AZUŠ změnil?
Rád bych zdokonalil vzájemný informační systém. Je řada informací, které jsou potřeba, mnohdy i rychle, dopravit do všech „ZUŠek“, které jsou v Jihomoravském kraji členy asociace. Podle mých pramenů tvoříme nejpočetnější skupinu v rámci krajů ČR, je nás celkem 46. V této souvislosti si též myslím, že na můj hlas v Radě AZUŠ bude i takto nahlíženo. Není to pouze o nějaké silové prezentaci, je to zejména o odpovědnosti vůči pedagogům a žákům těchto škol a já se jí nezříkám.
Co pokládáte v současné době za problematickou oblast, na kterou je třeba se v asociaci zaměřit? Co je podle vás to, co teď ZUŠky v ČR musí vyřešit?
V současné době je nastartovaná reforma financování školství. Ale stále není zavedená. Všichni jsme v očekávání, zda opravdu od ledna 2020 bude nový model spuštěn a hlavně přinese-li očekávané výsledky. Před časem byla podobně spuštěna inkluze a nevím, zda je možné hodnotit ji pozitivně. Názory, které slýchám kolem sebe, nehovoří v její prospěch. Říká se: „Kdo nic nedělá, nic nepokazí“, ale je také velké umění přiznat chybu.
Rada AZUŠ ČR je složena ze zástupců jednotlivých krajů a každý z nich zastupuje svůj kraj. Přesto musí fungovat společně v zájmu všech českých ZUŠ. Co byste rád změnil nebo doporučil ke změně ve fungování Rady AZUŠ ČR?
Tak na tuto otázku se mně nebude lehce odpovídat vzhledem k tomu, že jsem členem Rady AZUŠ teprve od října loňského roku. Absolvoval jsem zatím dvě setkání tohoto orgánu a nechtěl bych vynášet ukvapené závěry a za každou cenu se pasovat do role „měniče“ zaběhnutých a fungujících mechanismů. Snad později, až budu mít hlubší vhled do fungování Rady. Pak se jistě budu moci kvalifikovaně vyjádřit k případným změnám, či dokonce nějaké věci navrhnout.
Mým prvním poznatkem je, že nepříliš zvládáme umění diskutovat. To se evidentně všichni pracně učíme. Argumentace, manipulace s fakty, vedení vzájemné diskuze, hledání dohody, to jsou atributy, se kterými se v komunikaci mezi lidmi prostě setkáváme. A to, na jaké úrovni je zvládáme, nám něco vypovídá i o současném stavu společnosti.
Jak funguje komunikace mezi řediteli ZUŠ ve vašem kraji a v čem se projevují nějaká specifika?
V čem se projevují nějaká specifika? To je hezká otázka. Specifikum samo je už fakt, že se jedná o jižní Moravu. Přítomnost zářícího slunce, vinohradů a lidí s dobrým srdcem a vztahem k přírodě se promítne i do vztahů mezi řediteli. Mnozí z nás se potkávají na řadě kulturních akcí, které v našem regionu probíhají. Každé takové setkání dává prostor k debatě nad palčivými otázkami, tříbení názorů a je také burzou nápadů. A jak jsem již uvedl výše, pro přenos dat využíváme i elektronické způsoby komunikace.
Mezinárodní klavírní soutěž AMADEUS – porota a ředitelé pořádajících škol
Jsou podle vás věci, kterými si my sami (ředitelé a učitelé ZUŠ) zhoršujeme naše postavení ve vzdělávacím systému?
Nejsem si zcela jistý, že bychom ať už jako pedagogové, či ředitelé vědomě zhoršovali naše postavení ve vzdělávacím systému. Zastávám názor, že naše specializace spočívá v tom, že se snažíme našim žákům, žákům „zušek“, otevřít cesty pro vnímání jakéhokoliv druhu umění, učíme je vyjadřovat emoce prostřednictvím umění – to je v současné době velmi důležité. A také v rámci účinkování v různých souborech je vedeme k opravdové vzájemné komunikaci, čímž vytváříme protipól dnešnímu, čím dál více se rozvíjejícímu, virtuálnímu světu kolem nás. Dokonce bych si dovolil tvrdit, že právě díky tomuto poslání tvoříme ojedinělou skupinu pedagogických pracovníků ve vzdělávacím systému.
Vystudoval jste JAMU v Brně, obor hra na klarinet. Říká se, že většina ředitelů ZUŠ jsou klarinetisté. I váš předchůdce v Radě AZUŠ (a nakonec i v ředitelské funkci na škole) byl klarinetista Jaroslav Fuksa. Čím to podle vás je?
Klarinetisté bývají kreativní, pohotoví, všestranní. Klarinet disponuje jak zajímavou barvou tónu, tak úžasnými technickými schopnostmi. Pro tyto vlastnosti našel uplatnění takřka ve všech hudebních žánrech. Řekl bych, že jej můžeme považovat z tohoto pohledu za výjimečný. A ti, kteří hrají na takovýto nástroj…?
Kdybyste měl možnost kouzelnou hůlkou změnit naráz jednu věc ve vzdělávání na základních uměleckých školách, která by to byla?
Zásadně bych snížil administrativu, provedl bych radikální reformu vedení povinné školní dokumentace.