Rada Asociace základních uměleckých škol ČR je podle stanov Asociace orgánem, který odpovídá za veškerou její činnost. Jaké jsou názory těchto čtrnácti představitelů krajů?
Rada AZUŠ ČR - lidé v popředí
Víceméně podobné otázky položila redakce všem představitelům současné reprezentace Asociace, a čtenáři tak budou mít možnost seznámit se s postoji jednotlivých předsedů krajů, s jejich stanovisky k celostátním otázkám i s prioritami, které zastávají při zastupování svého kraje. Jako dalšího člena Rady AZUŠ ČR jsme oslovili ředitele ZUŠ Frýdlantská z Liberce, pana Tomáše Kolafu.
Jste ředitel školy a zároveň předseda krajské organizace AZUŠ ČR v Libereckém kraji. Jaká je podle vás spolupráce s „krajánky“ a co byste ve spolupráci s ostatními kolegy řediteli ve vašem kraji rád změnil?
Systém spolupráce považuji v současné době za funkční a vyhovující. Liberecký kraj patří počtem ZUŠ k těm menším a komunikace je díky tomu ve své podstatě založena na osobních vztazích. V kraji působí dvacet ZUŠ, z nichž čtyři nemohou být z důvodů sloučení s jinými subjekty členy AZUŠ. Přesto se v zásadních otázkách na sebe vzájemně obracíme s dotazy a připomínkami. Za velice pozitivní považuji spolupráci s předsedou Krajské umělecké rady ZUŠ Libereckého kraje - ředitelem ZUŠ Turnov Bohuslavem Lédlem, i Krajským úřadem Libereckého kraje. Zní to možná v době společenských změn trochu zvláštně, ale v současné době by bylo lepší nic zásadně neměnit. Naše vztahy jsou založeny na kolegiální důvěře a spolupráci. Každý z nás řídí školu, která má svá specifika - místo a roli ve své obci, počty žáků. Proto považuji za nemožné se v mnoha aspektech srovnávat, ale spíše se respektovat, snažit se pochopit jeden druhého a vzájemně se inspirovat.
Jako člen rady AZUŠ ČR vykonáváte také funkci výkonného ředitele. Co všechno obsahuje tato práce a jak se vám daří ji skloubit se zastupováním AZUŠ ČR v EMU?
AZUŠ je od svého počátku postavena na systému, kde každá funkce má svůj daný obsah a roli. Funkce výkonného ředitele obsahuje činnosti převážně administrativního charakteru - spolupráce s pořadatelem valné hromady, příprava a vyhodnocování materiálů pravidelných jednání rady AZUŠ, zajišťování financování aktivit AZUŠ (např. doprava, licenční smlouvy na autorská práva, příprava dokladů pro účetního), komunikace s úřady a partnery (Česká filharmonie), koordinace aktivit prezidentky AZUŠ... v podstatě sekretářka, která dokáže odpovědět na všechny otázky v jakoukoliv roční dobu 24 hodin denně. A nutno říci, že díky tomu jsem plně v obraze, co se kde děje. Díky tomu mohu v EMU (European Musicschool Union) fakticky a věcně reagovat při jednáních Presidia EMU, které se na různých místech našeho starého kontinentu koná jednou za tři měsíce. Svoji roli v Presidiu v EMU chápu mimo jiné také v tom, že mohu dobré příklady z praxe přenášet do českého prostředí a na straně druhé upozorňovat na nebezpečí, která se k nám mohou z některých částí Evropy nenápadně vkrádat. Často se stává, že na první pohled snadné řešení přinese tolik komplikací, které se následně těžko řeší. Jedná se především o otázky způsobu financování škol, udržení kvality výuky a zavádění inovativních metod výuky a technologií.
Rada AZUŠ ČR je složena ze zástupců jednotlivých krajů. Každý z nich zastupuje zájmy daného kraje, přichází se svými prioritami a požadavky. Co pokládáte ve fungování Rady AZUŠ ČR za pozitivní a co by se podle vás mělo zlepšit?
Je pravdou, že každý kraj má své odlišnosti a není proto možné srovnávat např. Karlovarský s Moravskoslezským krajem. Přesto mají více společného než odlišného. Ale za nejdůležitější považuji skutečnost, že každý člen Rady AZUŠ dokáže při společných diskusích akceptovat dojednaný výsledek a dále jej přenášet do svých krajů. Naprosto pozitivním prvkem je fakt, že každý člen rady hledá způsoby, jak řešit problémy a nehledat důvody, proč některé věci nejdou pohnout dopředu nebo vyřešit. A občas za cenu i „ostřejší“ diskuse. To není samozřejmost, ale štěstí.
Jsou některé oblasti v životě českých ZUŠek, které jsou v delším časovém horizontu stále neřešené, problematické nebo snad pro tento typ škol i nebezpečné?
Za neřešené považuji v současnosti nové IT technologie v uměleckém vzdělávání, dále přípravu odborně vzdělaných pedagogů a změnu nahlížení na roli učitele, kdy žák se stává v některých fázích vzdělávacího procesu jeho partnerem. Za nebezpečnou považuji ztrátu paměti, která vytěsní, že jsme v první řadě školami, které poskytují systematické umělecké vzdělávání, a nejsme odpoledními kroužky, které si žádá rodičovská veřejnost k uspokojení svých ambicí. Proto považuji za dobré stále dokola opakovat - ZUŠ jsou školami, ZUŠ jsou školami, ZUŠ jsou...
Jaké jsou podle vás na nadcházející období priority v činnosti naší asociace?
Za zásadní považujeme pokračování jednání s MŠMT v přípravě reformy financování regionálního školství, udržení stávající sítě, kvality základních uměleckých škol, dále spolupráci s partnery (ČŠI, MŠMT) a spoluorganizování projektu s Českou filharmonií. Chceme mít blíž ke členům AZUŠ, a proto v letošním školním roce zcela změníme webové stránky a zkvalitníme software e-mailové pošty. Velký přínos spatřujeme ve spolupráci se zeměmi Visegrádské čtyřky a s European Musicschool Union.
Vzdělávání na ZUŠ má svá specifika, na která je třeba brát ohled, ať už ze stran zřizovatelů, či dalších spolupracujících partnerů (ČŠI, MŠMT). Jsou podle vás některé věci, kterými si ale my sami (ředitelé a učitelé ZUŠ) zhoršujeme naše postavení ve vzdělávacím systému?
Valná většina zřizovatelů si uvědomuje nezastupitelnost ZUŠ v systému vzdělávání. Zřizovatelé často právě díky práci ředitelů znají specifika a role ZUŠ v obcích i krajích. Dokážou hledat společná řešení a vzájemně se respektují. Výjimky ale existují - výjimky, které ve většině případů vyvěrají z osobních zájmů nebo konfliktů. Mezi nejčastější nebezpečí ze zkušeností posledních let lze řadit slučování ZUŠ s jinými subjekty - školami, a dokonce se školskými zařízeními. Takto vzniklé subjekty ve většině případů svým způsobem ohrožují existenci nesloučených ZUŠ, především v oblasti financování. Nepovažuji taková řešení za šťastná, neboť existuje celá řada argumentů, kolik výhod to přinese konkrétní obci. Na první pohled neviditelný problém, ale bohužel pohled účelně zpolitizovaný, který uvažuje v krátkodobém horizontu volebního období nebo potřeby „odstranit“ nežádoucího ředitele. Z vlastních zkušeností mohu konstatovat, že role ČŠI se v posledních několika letech rapidně změnila. A rapidně pozitivním směrem k ZUŠ. ČŠI se dle mého názoru stala partnerem ředitelů, celá řada z nich se stala členy inspekčních týmů a zástupci AZUŠ na kulatých stolech v praxi viděli, že ČŠI hledá další možnosti spolupráce se školami, profesními organizacemi a dalšími školskými subjekty. Tedy velice pozitivní zprávy. MŠMT za vlády ministra M. Chládka pokračovalo v diskusi, začalo naslouchat a hledat řešení ve financování ZUŠ. A nastavené principy pokračují i v současnosti.
Jak si sami zhoršujeme naše postavení ve vzdělávacím systému? Pro Radu AZUŠ je zásadní otázkou představit AZUŠ jako stabilního partnera, který dokáže objektivně přistupovat k řešení aktuálních situací s vědomím, jaký odkaz nám předali naši předchůdci, naši otcové - velké osobnosti kultury a pedagogiky. Pak se snad toho zas tolik nezhorší. V případě vaší otázky - jak si sami zhoršujeme naše postavení - se jedná o ojedinělé „osobní iniciativy“, které jsou řešitelné. Tak se všichni snažme, aby podobná situace nastávala, jak klasici říkají, maximálně jednou za deset let.
Děkujeme za rozhovor.