Rada Asociace základních uměleckých škol ČR je podle stanov Asociace orgánem, který odpovídá za veškerou její činnost, včetně jejího hospodaření. Zabývá se vším, co není vyhrazeno valné hromadě. Jaké jsou názory těchto čtrnácti představitelů krajů?
Rada AZUŠ ČR - lidé v popředí
Víceméně podobné otázky položila redakce všem představitelům současné reprezentace Asociace, a čtenáři tak budou mít možnost seznámit se s postoji jednotlivých předsedů krajů, s jejich stanovisky k celostátním otázkám i s prioritami, které zastávají při zastupování svého kraje. Jako první jsme oslovili prezidentku AZUŠ ČR, ředitelku ZUŠ Otakara Ševčíka, paní Jindřišku Kudrlovou.
Na podzim minulého roku jste byla zvolena na další funkční období prezidentkou AZUŠ ČR. Jaké jsou podle vás na toto období priority v činnosti Asociace?
V současném období se AZUŠ ČR zaměřuje především na dvě témata, která považuje za důležitá. Tím prvním je úprava vyhlášky o základním uměleckém vzdělávání a její následná novela. Zde potřebujeme sladit a doplnit nové skutečnosti vyplývající z RVP ZUV (např. již nemáme hlavní předmět atd.). Snažíme se také do jednotlivých paragrafů zapracovat podněty ředitelů škol tak, aby nám nové znění paragrafů nejen zefektivnilo naši činnost, ale hlavně aby se ředitelé ve svém každodenním rozhodování měli o co opřít. Druhým tématem, které je pro naše školy důležité, je reforma financování regionálního školství. AZUŠ ČR je stálým členem kulatého stolu organizovaného MŠMT, kde má možnost vyjadřovat se k této problematice. Prosazujeme financování ZUŠ podle oborových normativů, které jsou přesnější než současné financování našich škol, kdy si každý kraj stanovuje normativ na žáka tak, jak potřebuje, a to není z našeho hlediska správné. Jsme ve fázi, kdy MŠMT ve svém návrhu zařadilo ZUŠ pod oborové normativy, ale samotné oborové normativy však nejsou samospasitelné. Pokud MŠMT do reformy financování pro ZUŠ nedá i více finančních prostředků, budou se školy zase potýkat s problémy jako dosud. Jednání ještě neskončila a vše se stále mění a upravuje.
Jsou některé oblasti v životě českých ZUŠek, které jsou v delším časovém horizontu stále neřešené, problematické nebo snad pro tento typ škol nebezpečné?
V současné době o žádných takových oblastech nevím. Rada AZUŠ ČR se snaží řešit problémy průběžně, vždy v zájmu škol.
Vzdělávání na ZUŠ má svá specifika, na která je třeba brát ohled, ať už ze stran zřizovatelů, či dalších spolupracujících partnerů (ČŠI, MŠMT). Jsou podle vás některé věci, kterými si ředitelé a učitelé ZUŠ zhoršují své postavení ve vzdělávacím systému?
Vzdělávání na ZUŠ je velmi kreativní záležitost. Mnohdy se dá jen velmi těžko zařadit a zaškatulkovat vše, co se na ZUŠ děje. My si ale musíme uvědomit, že jsme školy, které mají svá jasná pravidla, kterými se musíme řídit, a nemůžeme uhnout vždy, kdy se nám to hodí nebo když pro nějakou svou činnost nemáme v RVP nebo ŠVP oporu. My ředitelé musíme mít vždy na paměti, že jsme veřejné školy a že reprezentujeme umělecké školství v České republice. Naše postoje musí být vždy v souladu se zákonem a se zájmem našich škol.
Stát v čele organizace umělecky založených a emočně více vybavených osobností nemusí být vůbec jednoduché. Co vás na práci prezidentky osobně nejvíce těší?
Já sama jsem dost emočně založená, a tak vím, že to lidé kolem mě nemají vždy jednoduché. Na druhé straně mě emoce nutí jít stále vpřed, dávat si další cíle, překonávat překážky, radovat se z hezkých věcí a milovat život. Právě proto, co sama jsem, mám ráda stejně nebo podobně založené lidi. Jsou díky emocím velmi kreativní, rádi provokují a nutí své okolí podívat se na věci z jiného úhlu. Nenechají vás na pokoji a nutí vás být lepším člověkem. Jsem mezi nimi ráda. Co mě nejvíce těší? Že mohu pomáhat našim školám. Mohu být ve středu veškerého dění, mohu ovlivňovat, a tím i vylepšovat postavení našich škol. Mohu vidět jak naše školy stále lépe a lépe pracují se svými žáky, jak krásným a nenásilným způsobem rozvíjejí dětský talent. Je to paráda a u toho jsem moc ráda.
Rada AZUŠ ČR je složena ze zástupců jednotlivých krajů. Každý z nich zastupuje zájmy daného kraje, přichází se svými prioritami a požadavky. Co pokládáte ve fungování Rady AZUŠ ČR za pozitivní a co by se podle vás mělo zlepšit?
Každý jsme jen člověk, a tak se nám někdy může stát, že aniž bychom chtěli, upřednostňujeme naše zájmy nad zájmy všech. Nemůže se to však stát pravidlem. Členové Rady AZUŠ ČR jsou především lidé, kteří si uvědomují, že vše, co děláme, musíme především dělat pro všechny ZUŠ v ČR. S tím nemáme v Radě problém. Při řešení důležitých a zásadních problémů jsme zajedno. Co by se mělo zlepšit? Možná lepší komunikace členů Rady s řediteli škol ve svém kraji, přenášení informací z Rady do krajů. Často se setkávám s tím, že ředitelé v krajích nemají dostatečné informace.
Mimo to, že jste prezidentkou AZUŠ ČR, jste zároveň předsedkyní krajské organizace AZUŠ ČR v Jihočeském kraji. Jaká je podle vás spolupráce s „krajánky“ a co je na Jihočeších specifické?
V našem kraji je spolupráce s vedením kraje velmi dobrá. Kraj má ve svém dlouhodobém záměru nadále zřizování ZUŠ, zdůrazňuje jejich podporu a zájem kraje o jejich činnost. Jsou vypsané granty, které umožňují nákup hudebních nástrojů, ICT techniky nebo je možné z nich financovat krajské soutěže ZUŠ. V každém případě se naše školy necítí jako „nechtěné“. Snad je to trvalý stav. Co je na nás specifické? Snad to, že jsme uvážliví, nepodléháme rychlým závěrům, nechodíme moc rádi do střetů a také se říká, že jsme šetřiví.
Jaké jsou podle vás vlastnosti ředitelů ZUŠek, které ředitelé jiných typů škol nemají?
Ředitelé jiných typů škol jsou podle mého názoru více akademičtí. My jsme velmi emočně založeni, a to vyplývá z toho, že jsme umělecky zaměřeni. Máme fantazii, umíme si představit věci, které nikoho ani nenapadnou, a umíme rychle a efektivně pracovat s podněty. Předností je i to, že jsme na rozdíl od ředitelů jiných typů škol více empatičtí, umíme být přesvědčiví a dovedeme strhnout.
Děkujeme za rozhovor.