Učitelé mají k dispozici řadu metod a přístupů, které mohou ve výuce využívat. Pedagogové ZUŠ Hostivař, v rámci své diskuze o hodnocení žáků, absolvovali kurz „Hodnotové vzdělávání Cyril Mooney pro základní umělecké školy“. Barbora Soukupová (violoncello) a Miroslav Fiedler (kytara a hudební nauka) poskytli lektorům zpětnou vazbu, jak svou účast na kurzu viděli a čím obohatil jejich pedagogickou praxi.
Co vás přivedlo k účasti na kurzu Hodnotového vzdělávání? Ze strany vedení školy to byla pouze nabídka, nikoli povinnost. Jaká byla vaše očekávání?
Barbora Soukupová (BS):
Rozhodla jsem se účastnit kurzu naprosto bez váhání. Při učení jsem na vlně radosti, a proto nasávám všechny možné informace a samozřejmě přijímám nabídky a výzvy, které mi škola poskytuje. Posouvá mě to nejen v profesním životě, ale i v tom osobním. Když já sama „rostu“ a zlepšuji se, můžu být nejen lepší učitelkou, ale i např. mámou. A to je to, co jsem od kurzu také očekávala.Miroslav Fiedler (MF):
Vzdělávací semináře jakéhokoliv druhu vnímám jako účinnou prevenci proti profesnímu vyhoření. Cítím, že jako pedagog bych měl žákům sdělovat, že vzdělávání není jen životní etapa mezi šestým a dvacátým šestým rokem života, ale že je to proces vyžadující otevřené celoživotní nastavení. Chci-li, aby se moji žáci učili, musím se učit především sám, jelikož děti se učí především pozorováním, nikoliv radami. Ve škole máme v tomto oporu jak myšlenkovou, tak finanční a vedení nám jde v sebevzdělávání příkladem, takže i my učitelé to máme kd