Jak moc se liší problémy, které řeší s rodiči základní umělecké školy, od těch na běžné základní škole? V mnohém ano, ale jedno je určitě společné. Nejčastějším zdrojem konfliktů mezi rodiči a jakoukoli školou je rodičovský pocit, že nemá dostatek informací, že je nedostal včas, že rychle nevyřídí problém, který se před ním vynořil a týká se jeho dítěte.
Co říkáte na situaci, kdy vzteklý rodič pobíhá před zamčenými dveřmi školy, nemůže najít zvonek, neví, komu má zavolat poté, kdy se doma snažil na stránkách školy najít e-mail na konkrétní paní učitelku a našel jen obecný e-mail na školu, na který nikdo nereagoval. Pokud se takový rodič nakonec dotluče či dozvoní, už s ním nebývá rozumná domluva. Matky jsou jízlivě protivné a otcové agresivně ofenzivní.
Logická a častá námitka učitelek, ředitelů a hospodářek škol zní, že máslo na hlavě mají často rodiče, protože si něco nepřečetli pořádně, dítě ztratilo lísteček, na němž byla důležitá informace napsaná, případně rodič svým rozčilením jen zastírá vlastní pochybení. To je možná mnohdy pravda, ale značka "Rodiče vítáni" vznikla již v roce 2011 právě proto, aby jejích šest povinných a sedmnáct volitelných kritérií umožnilo školám jednoduchý a dostupný "audit" komunikace s rodiči. Jakkoli může být často vina na jejich straně, rozhodně se vyplatí nastavit podmínky tak, aby riziko konfliktu bylo co nejmenší.
Naše zkušenost říká, že největší množství neshod vzniká kvůli banalitám. Rodič neví, že dítě mělo mít tu a tu pomůcku do vyučování, že tehdy a tehdy je zájezd, koncert či jiná školní akce. Když rodič zavolá, rozčiluje ho, že ho stále přepojují a není schopen se dovolat tomu, s kým chtěl mluvit. I jinak velmi pečlivé školy přihlášené ke značce nedbají třeba o to, aby byl školní zvonek popsaný tak, aby každý věděl, kam se dozvoní. Stejně tak není vůbec běžné, aby vedle zvonku viselo mobilní číslo na školníka nebo někoho jiného, komu se lze dovolat, pokud na zvonek nikdo nereaguje.
Přitom toto jsou věci, které často rozhodují o pocitu "uživatelského komfortu" rodiče. Pro ZUŠ je to o to důležitější, že jde o školy, kde si rodič častěji připadá jako "zákazník", který má na komfortní komunikaci nárok (přece si platí "školné"). Zatímco vůči běžné základní škole se rodič cítí v jiném postavení, a tedy jeho tendence si stěžovat je menší,
u základních uměleckých škol jsou rodičovské nároky na komunikaci v jistém smyslu větší.
Šest povinných kritérií
představuje opravdu jen komunikační minimum. To, že se do školy dostanete, že jsou k dispozici e-maily, případně telefony na vedení školy, že s rodiči bude jednáno vstřícně a slušně, že mají k dispozici všechny potřebné informace o prospěchu dítěte a požadavcích školy. Většině škol, které se rozhodnou ke značce přihlásit, stačí popsat zvonky a jmenovky u dveří, upravit rubriku kontaktů na webových stránkách a instruovat vrátné, jak se chovat k rodičům, kteří klepou na zamčené dveře.Volitelná kritéria pak vycházejí především z toho, co se na školách osvědčilo,
pokud se rozhodly přitáhnout rodiče do života školy. Tady najdete samozřejmosti, jako například, že školní koncerty a další akce se konají v časech, kdy je může i zaměstnaný rodič navštívit, což je pro ZUŠ každodenní chleba, ale i věci, které samozřejmé nejsou. Jako například to, že škola nabízí kurikulární vzdělávací odpoledne pro rodiče, konzultační hodiny nebo schůzky ve trojici rodič-žák-učitel, umožňuje kdykoli navštívit vyučování, rodiče pomáhají při školních výjezdech, spolupořádají akce, nebo se dokonce podílejí na rozhodování o životě školy.Aktuální rozšíření sítě škol se značkou "Rodiče vítáni" o základní umělecké školy má ještě jeden důvod. Jako i v jiných oblastech jsou totiž "ZUŠky" často tak trochu odstrkované stranou hlavního vzdělávacího proudu a o své místo na slunci musí stále bojovat. Tímto krokem by mohly alespoň některé z nich dát najevo, že i ony považují komunikaci s rodiči (podobně jako jiné typy škol) a vlídné "uživatelské" prostředí za podstatné a důležité.
Kritéria jsou ZUŠkám jasně přizpůsobena. Tedy tomu, že výsledky činnosti v takové škole se ještě hůře něž u běžné základní školy předávají formou známek. Je tedy důležitá osobní komunikace o tom, jak dítě zvládá to, co po něm škola chce, ale i to, nakolik je žák se svou prací spokojen. Zdůrazněna je tu i možnost, aby se rodič podílel na práci ve škole přímo se svým dítětem (což na tomto typu škol bývá docela běžnou praxí).
Certifikace byla spuštěna od 1. února 2018 za stejných podmínek, jaké platí pro ostatní školy.
Těšíme se, že značka "Rodiče vítáni" ZUŠkaře zaujme!
Informace o podmínkách certifikace značkou Rodiče vítáni najdete na adrese
https://certifikat.rodicevitani.cz