Konference ZUŠ - budoucí otázky a výzvy

Vydáno:

Jak poznáme, co je v základním uměleckém vzdělávání kvalitní „výsledek“ pedagogické práce? A jsme v tom zajedno? A jak by mělo vypadat hodnocení žáků v uměleckém vzdělávání a jakou funkci by mělo plnit?

Konference ZUŠ - budoucí otázky a výzvy
PhDr.
Markéta
Růžičková,
vedouci odděleni pro komunikaci a publikačni činnost NUV
Otázkám a výzvám budoucího směřování základního uměleckého vzdělávání byla věnována odborná konference, která se 25. září 2018 uskutečnila v Domě U Kamenného zvonu. Setkání společně připravili Národní ústav pro vzdělávání a Galerie hlavního města Prahy.
Na celodenní konferenci se sjelo přes 100 pedagogů a ředitelů základních uměleckých škol a dalších odborníků, kteří se věnují umělecké praxi i vzdělávání. Ještě před zahájením vlastního programu konference byla pro její účastníky připravena edukativním oddělením Galerie hlavního města Prahy komentovaná prohlídka historických prostor Domu U Kamenného zvonu, jenž má neopakovatelnou atmosféru.
„Cílem konference bylo zabývat se otázkami a výzvami, které stojí nejen před základním uměleckým vzděláváním, ale týkají se vzdělávání obecně a potažmo celé společnosti. Základní umělecké vzdělávání není izolovanou entitou, ale nachází se v kontextu témat, která jsou aktuální a prolínají i naším každodenním životem,“ připomněla Markéta Pastorová z Národního ústavu pro vzdělávání.
CO DŮLEŽITÉHO NA KONFERENCI ZAZNĚLO?
Kontakt živých lidí se nahrazuje technologiemi
Úvodní blok konference patřil profesoru Janu Jirákovi, přednímu odborníkovi Univerzity Karlovy na svět médií a komunikace. Profesor Jirák popsal změny v komunikaci a životním stylu vyvolané novými technologiemi a jejich obsahy.
„Žijeme v situaci, která je jedinečná z hlediska dostupnosti obsahu. Na internetu je v zásadě dostupné podstatně větší množství informací, literatury, obrázků, textů, než je schopná pojmout libovolná knihovna kolem nás. Nová média se navíc stala součástí naší osobní výbavy. Místo, kde jsme, není nyní důležité. Osobní prostor se rozšířil z fyzického na technologický,“ uvedl Jan Jirák.
Vysvětlil v této souvislosti nový jev, jemuž Mark Deuze, profesor mediálních studií Univerzity v Amsterdamu, říká člověk - stroj. „Přestali jsme žít ,s médii‘, nyní žijeme ,v médiích‘. Těžko nacházíme hranice, kde končí fyzično, protože spousta věcí fyzické povahy se děje prostřednictvím technologií, které máme k dispozici,“ vysvětlil Jan Jirák. „Začínají se ztrácet hranice mezi tím, co je soukromé a co je veřejné. Nevím, kde veřejný prostor končí. To se projevuje například v politické komunikaci, ale i v komunikaci učitel-žák,“ zdůraznil.
Profesor Jirák také připomněl úvahy filozofa Václava Bělohradského, který hovoří o „globální vesnici uniklých důvěrných sdělení o všem a o všech“. Permanentní únik informací masivně devastuje veřejný prostor. „Co v této situaci znamená svoboda projevu a svoboda komunikace? Žijeme v době, kdy svoboda komunikace je téměř bezbřehá. Prakticky každý může říct prakticky cokoli. Dosud nikdy nebylo tak snadné podvrhnout informaci. To nás velmi vyčerpává a také znejisťuje,“ shrnul Jan Jirák.
Doba krize pozornosti a polarizace společnosti
Nová média znamenají podle něj také vznik nových vztahů. Lidé mají na jednu stranu silnější možnost vstoupit do komunikace a ovládat její průběh než v době masové komunikace. Na druhé straně propadají falešnému pocitu anonymity, který jejich chování silně ovlivňuje, a stejně tak falešnému pocitu rovnosti, který tak rádi využívají politici.
Iluze důvěrnosti vede k vytváření vztahů, které by v reálném světě nemohly vzniknout. „Zvlášť architektura sociálních sítí vytváří zájmové skupiny, tzv. konfirmativní komunity stejných zájmů, postojů a nálad. Takto se generují nenávistné nebo extrémní skupiny, které by v reálném světě byly oslabovány regulativy například v podobě zákonů,“ uvedl Jan Jirák. Vede to podle jeho slov také k větší polarizaci. „Uvnitř společností vznikají navzájem nesmiřitelné skupiny lidí, které se mezi sebou utvrzují ve svých postojích,“ vysvětlil Jan Jirák.
Profesor Jirák se dále věnoval tématu mobilizačního potenciálu nových médií, krizi pozornosti, která se stala vzácným a těžko zajistitelným statkem, a také důrazu na emoce a potlačování kritického a sebekritického nadhledu v nových médiích. „Nová média přinášejí samozřejmě řadu výhod - o nich ale hovoří často a hlasitě ona sama. Buďme vnímaví a pozorní k tomu, co tak často slyšet není,“ uvedl profesor Jirák.
Ukázat dětem, jak mobil nebo počítač využít kreativně
O smysluplném využití nových médií v edukaci a ve výuce hovořily pracovnice Galerie hlavního města Prahy (GHMP), a to zejména v přesazích k literatuře a lingvistice, textu a písmu, filmu, divadlu a fotografii, a také k ekologii a environmentu - což je jedno z témat Kateřiny Prokopové. Lucie Haškovcová navázala na téma identity a představila inspirativní projekt App Your School, jehož se formou tzv. digitálních ateliérů GHMP účastní.
„Všichni víme, že žáci a studenti milují mobilní telefony, proto je důležité jim tímto médiem efektivně zprostředkovávat kvalitní obsah. V digitálním ateliéru jsme studenty pražské Střední grafické školy nechali vytvářet vlastní autoportréty a pomocí jednoduché mobilní aplikace zároveň obraz propojit s textem, který bude určitým způsobem definovat jejich identitu, aby si uvědomili, že ji lze vyjádřit nejen formou, ale především obsahem,“ říká Lucie Haškovcová z GHMP. Propojením klasické tvorby s novými médii učí žáky a studenty promýšlet témata, jako jsou virtuální identita nebo identita a její proměny prostřednictvím technologií.
S propojováním klasických výtvarných technik a nových médií má zkušenosti také Markéta Slachová Goldová z GHMP. „Pracujeme s novými médii, ale s jednoduchými, dostupnými prostředky, nikoli drahými zařízeními. Chceme, aby se tím mohli učitelé nebo rodiče inspirovat. Záleží nám na tom, aby děti neztrácely manuální zručnost pro výtvarné vyjádření, šikovnost,“ uvedla Markéta Slachová Goldová. V jejím digitálním ateliéru v rámci projektu App Your School vyzkoušeli například kresbu světlem pomocí mobilního telefonu, tvorbu jednoduchých animací anebo fotostylizaci. „Studenti si vybrali historickou fotografii, dohledali informace o autorovi nebo události. A pak měli za úkol vytvořit novou verzi fotografie. Ručně vyrobili rekvizity, naaranžovali pozadí apod.,“ vysvětlila tuto oblíbenou techniku Markéta Slachová Goldová.
VŠECHNY UMĚLECKÉ OBORY MĚLY V PREZENTACÍCH SVŮJ PROSTOR
Odpolední blok konference byl věnován otázkám budoucího směřování základního uměleckého vzdělávání. Dostatek prostoru byl v oficiální i neformální části konference věnován diskusi.
Jana Mazánková, ředitelka ZUŠ Praha 7 a členka odborné skupiny NÚV, se ve svém příspěvku věnovala potenciálu základního uměleckého vzdělávání, který je často ne plně využíván.
Lubor Bořek, ředitel ZUŠ Police nad Metují, ve svém vystoupení rozvedl téma možností smysluplného využití digitálních technologií ve výuce v hudebním a výtvarném oboru. Účastníky také seznámil s on-line prostředím Charanga, které slouží učitelům i žákům hudebního oboru.
Irena Konývková, ředitelka ZUŠ Ostrov, si jako téma prezentace vybrala hereckou autenticitu dětského herce a shrnula pedagogické a režijní prostředky, které pomáhají či kladou překážky.
Naďa Gregorová, ředitelka ZUŠ Pardubice, se soustředila na tvůrčí proces ve výuce tanečního oboru, a to jak z pozice pedagoga, tak žáka.
V druhé části odpoledního bloku se k tématu možností výtvarného oboru v digitální době vrátil ředitel ZUŠ Bechyně
Jan Svoboda
. Příspěvek proložený ukázkami různorodých výstupů tvůrčí činnosti žáků rozvíjel otázky, jak mohou digitální technologie rozšiřovat spektrum vizuálních prostředků a poskytnout nové tvůrčí podněty a hledání.
Jiří Stárek, ředitel ZUŠ Praha 10 - Hostivař, se zamýšlel nad důležitostí a potřebností diskuse o problémech, které základní umělecké vzdělávání provázejí po desetiletí. Právě pojmenování těchto problémů je podle něj prvním předpokladem k řešení. Musí tomu ale předcházet schopnost vést dialog mezi všemi, kteří se základnímu uměleckému vzdělávání věnují. Vytvářet „bezpečná“ prostředí, kde lidé mohou bez obav vyjádřit odlišný názor, oponentní názory nebudou brát osobně, budou naslouchat odůvodněné argumentaci a vlastní názor budou ochotni i případně změnit. „Ještě jsme se nestačili naučit vzájemné, otevřené a zároveň korektní rozpravě z očí do očí a už jsou tu nová média, která komunikaci mezi lidmi posouvají, pro nás do zcela neprobádaných krajin,“ uvedl Jiří Stárek, který se následně ujal moderování závěrečné diskuse.
Všichni prezentující, kteří vystoupili v odpoledním bloku konference, jsou zároveň členy odborné skupiny pro ZUŠ Národního ústavu pro vzdělávání. Účastníci konference tak měli možnost seznámit se s odbornou skupinou, která zastupuje zájmy všech uměleckých oborů ZUŠ a jejíž činnost se zaměřuje především na oborově obsahové zajištění kontinuity kurikulární reformy a také na identifikování zásadních témat uměleckého vzdělávání. Důležitou součástí její práce je i rozvoj vzdělávacího obsahu uměleckých oborů.
Která důležitá témata byla v diskuzích v Domě U Kamenného zvonu nastolena?
-
Jak poznáme, co je v základním uměleckém vzdělávání kvalitní „výsledek“ pedagogické práce? A jsme v tom zajedno?
-
Jak by mělo vypadat hodnocení žáků v uměleckém vzdělávání a jakou funkci by mělo plnit?
-
Jak rozpoznáme hranice, kdy „prezentace“ školy je pro žáky přínosem a kdy se škola už stává jakousi „uměleckou agenturou“?
-
Jak dosáhnout toho, aby výuka předmětu hudební nauka v hudebním oboru nebyla pro žáky příliš teoretická a abstraktní?
-
Jak přistupovat k soutěžím a jak důležitou roli dnes hrají v posuzování a vnímání kvality vzdělávání (především v hudebním oboru)?
-
Jak je využit potenciál, který mají ZUŠ pro práci s dětmi vyžadující inkluzivní přístup?
-
Jak se připravit na zásadní demografické změny v příštích desítkách let?
-
Jak zapojit učitele k aktivnímu využívání potenciálu ŠVP?
-
Jak naplnit v uměleckém vzdělávání principy podpory demokratických hodnot a občanské angažovanosti, vycházející ze školského zákona a z Kritérií kvalitní školy ČŠI?
-
Jak podpořit, aby rodiče více participovali na společných cílech školy, ve prospěch svých dětí?
-
Jak zapojit učitele do sebevzdělávání pro dlouhodobé zlepšování kvality školy?
-
Jak mohou základní umělecké školy přispět k celkově důstojnějšímu a nezávislejšímu postavení ředitelů českých škol?
Tato témata, která stojí nejen před obornou skupinou NÚV, by měla být diskutována všude, kde cítí, že reforma základního uměleckého vzdělávání neskončila vytvořením RVP ZUV nebo napsáním vlastních ŠVP. Reforma v uměleckém vzdělávání je proces, který byl těmito dokumenty teprve nastartován. Společný dialog, který by měl předcházet řešení nastolených témat, bude, doufejme, dostatečně otevřený. Nebezpečí představují pouze ti, kteří již dopředu mají u všech zmíněných otázek jasno. Ti totiž dialog nepotřebují.

Související dokumenty