EKN - rok jedna?

Vydáno:

Hra na elektronické klávesové nástroje (EKN) zaznamenala od roku 1990 na základních uměleckých školách velký a dynamický rozvoj. Rámcový vzdělávací program pak definitivně vytvořil prostor pro jeho systematické rozvíjení a dostatečnou variabilitu výuky. Poprvé byla hra na tyto elektronické klávesové nástroje také zařazena i do struktury soutěží MŠMT.

EKN – rok jedna?
 
Aleš
Chalupský
 
předseda ÚUR ZUŠ ČR, ředitel ZUŠ Praha 1
Každá změna má vždy své příznivce i odpůrce a ani zde tomu nebylo jinak. Ústřední kolo soutěže ve hře na EKN proběhlo letos v dubnu v Brně. Má tato nová kategorie v soutěži budoucnost a smysl? Bude dostatečně kvalitní? Budou mít učitelé a jejich žáci o takto organizovanou soutěž za tři roky zájem? To byly otázky, které jsem si kladl, když jsem přijížděl na zahájení ústředního kola.
Už při tvorbě RVP ZUV jsme s kolegy v realizačním týmu věděli, že nastavení výuky pro EKN musí umožňovat
různé pedagogické přístupy
(vyučování s převahou klavírní techniky, pojetí výuky jako tvorby s využitím elektronických možností nástroje apod.) a že nebude lehké učitelům vysvětlit, že odlišné pojetí výuky na školách ještě nemusí znamenat, že je výuka nekvalitní. Vše se tedy bude odvíjet od toho,
jaké vzdělávací obsahy bude příslušné studijní zaměření obsahovat a co škola výukou EKN na škole sleduje
(co pokládá za podstatné pro rozvoj umělecké stránky žákovy osobnosti).
Podle informací, které jsem měl možnost získat z jednotlivých krajů, proběhla krajská kola v zásadě bez velkých problémů. Objevily se ale velké rozdíly ve výkonech žáků. Ty jsou dány především aprobovaností jednotlivých pedagogů, ale také možná jejich zájmem, přístupem k dalšímu sebevzdělávání, které není bohužel doposud nijak systematické.
Myslím, že ke krajským kolům lze říci, že se dělo to, co se dalo čekat. Na druhé straně se ukázalo jako velmi pozitivní, že zde jsou aktivní pedagogové EKN, kteří již dříve nečekali, až se povede začlenit jejich soutěž do tzv. „ZUŠkových“ a organizovali si soutěže sami (a to až na republikovou úroveň). Všem, kteří na tom v minulých letech pracovali, je třeba vyslovit velké uznání, protože i ústřední kolo bylo odrazem této reality.
Samotné ústřední kolo, které trochu netradičně začalo seminářem, mě velmi potěšilo a nejen pro mě bylo toto setkání zajímavé a poučné. Výkony mnoha soutěžících byly kvalitní a uvědomil jsem si, že hra na EKN se opět posunula kupředu (při cyklické revizi RVP ZUV budeme mít nad čím přemýšlet). Porota byla sestavena z fundovaných pedagogů, kritéria hodnocení odpovídala potřebám soutěže. Soutěž výborně organizovala ZUŠ Dr. Zbyňka Mrkose v Brně-Židenicích a vedle paní ředitelky Lenky Jeřábkové a pedagogů patří poděkování i předsedovi poroty panu Bohuslavu Zikovi a tajemnici paní Martině Krejčí, která je také předsedkyní republikové sekce při ÚUR ZUŠ ČR.
Přes všechny pochybnosti, o kterých jsem se zmínil na začátku této úvahy, jsem přesvědčen, že jsme všichni při začlenění EKN do soutěží ZUŠ udělali krok správným směrem. Např. NIDV připravuje pro podzim 2013 několik
školení pro pedagogy EKN
a Plzeňská konzervatoř otevírá pro příští školní rok studijní zaměření pro zájemce o hru na EKN (v kombinaci se studiem hry na klavír). Věřím proto, že o kvalitu výuky EKN na základních uměleckých školách se v budoucnosti bát nemusíme.
Aleš Chalupský
 

Vzhledem k tomu, že hra na elektronické klávesové nástroje je v základním uměleckém vzdělávání jednou z nejmladších vzdělávacích oblastí, není vůbec jednoduché hodnotit účastníky historicky první „oficiální“ soutěže EKN. Interpreti museli splnit celou řadu kritérií a podmínek a pouze vyrovnané výkony měly šanci na úspěch.
Na
kritériích soutěže
pracovali všichni předsedové krajských sekcí EKN již od února 2012. Nejprve bylo nutné ujasnit si,
co je v této soutěži pro hodnocení důležité
a podstatné, co se bude hodnotita
jakým způsobem
. Inspirací byly různé přehlídkové soutěže konané již od poloviny devadesátých let (Lhenické klávesy, Konfrontace, Jirkovské klávesy, Nová konfrontace, celonárodní soutěž s mezinárodní účastí v Považské Bystrici apod.). Na základě zkušeností z těchto soutěží byla stanovena
kritéria hodnocení:
 
technika hry na nástroj
 
stylovost
interpretace
 
využívání formálních částí
 
práce s nástrojem v reálném čase
 
aranžmá
 
žánrová pestrost a rozmanitost soutěžního repertoáru
 
muzikálnost
 
cit pro frázování
 
suverenita
výkonu
Všichni porotci byli s kritérii hodnocení a způsobem bodování seznámeni a v zájmu objektivity ho respektovali.
Vzhledem k tomu, že soutěž proběhla vůbec poprvé v rámci soutěží ZUŠ, bylo jasné, že pro některé to byla první soutěž. Většina žáků (a také většina pedagogů) neměla s podobným typem soutěží žádné zkušenosti. Proto porota správně předpokládala větší rozdíly především při práci s nástrojem a ve způsobu interpretace soutěžního repertoáru a při hodnocení byla velmi benevolentní. I tak se mohlo zdát hodnocení poroty pro „nováčky“ nečekané, především proto, že na takový podrobný způsob hodnocení nebyli dosud zvyklí.
Ačkoliv jsme celou soutěž připravovali velmi zodpovědně, asi se nepodařilo v prvním ročníku zajistit vše podle představ. Otevírají se otázky, jak široké je spektrum toho, co všechno by měl klávesový hráč umět a ovládat, jak široké spektrum kategorií by soutěž EKN měla obsahovat, zda nechyběla komorní hra s převahou EKN, komorní hra ve složení pouze z EKN, co využití Free Style, kde se dá pracovat s mnohem pestřejším pojetím (např. kombinací se zpěvem) apod.
Proto plánujeme, že kromě „hlavní“ soutěže v sólové hře na EKN, která si zachová svá pevná a přísná kritéria, budeme v „mezidobí“ pořádat soutěžní přehlídky zaměřené právě na tyto chybějící prvky a necháme se inspirovat výkony, které budou co nejméně svázány konkrétními pravidly. Uvažujeme i nad celou řadou projektů a seminářů, které by další směřování výuky EKN dále rozvíjely a posouvaly snad správným směrem dál.
Martina Krejčí, předsedkyně sekce EKN v ÚUR ZUŠ ČR, učitelka ZUŠ A. Doležala, Brno

Hra na EKN patří k nejmladším studijním zaměřením v hudebním oboru, který se začal na našich základních uměleckých školách po sametové revoluci vyučovat. Když si položím otázku, kdo je hráč na klávesové nástroje a jaké může být jeho uplatnění v praxi, musím odpovědět, že velice široké. Může to být hráč, který hraje a vystupuje sám jako sólista, může být součástí kapely, orchestru, působit jako studiový hráč.
Klávesista se může také věnovat MIDI produkci a v klasickém studiu pracovat jako zvukový inženýr nebo producent. Věnovat se může rovněž zvukovému designérství, které se zabývá programováním zvukových barev pro různé typy elektronických klávesových nástrojů. V neposlední řadě může využít svoje vědomosti jako skladatel nebo aranžér (největší počet skladatelů a aranžérů se rekrutuje právě z řad klávesových hráčů).
Protože uplatnění v praxi je skutečně široké, měli by žáci EKN během studia poznat širokou škálu témat, která jsou s těmito nástroji spojena. Samozřejmostí by měla být desetiprstová faktura hry s i bez automatického doprovodu, seznámit by se měli s obecným blokovým schématem nástrojů. Zvládnout by měli česko-anglickou terminologii a porozumět dialektům jednotlivých firem, protože všechny popisy na nástrojích jsou právě v angličtině.
Při samotné hře by se nemělo zapomínat ani na stylistiku hry, akordiku, základy z oblasti MIDI a rozdělení klávesových nástrojů. Stranou by neměly zůstat ani počítače a tablety, které se dnes dají dobře využít ve spojení s klávesovými nástroji. V rámci výpočetní techniky by se měli seznámit s nejpoužívanějšími operačními systémy a rozdělením hudebního softwaru. Můj názor je takový, že výše popsaná témata by neměla chybět právě v ŠVP. Ty nám dnes dávají díky svým širokým mantinelům možnost, aby si je každá škola vytvořila dle svých představ.
Výuka hry na EKN potřebuje také další
podporu v oblasti vzdělávání.
Do dneška chybí pravidelné pořádání vzdělávacích seminářů pro pedagogy, kteří vyučují hru na tyto nástroje. Zde je potřeba ještě hodně zapracovat, protože nové technologie v nástrojích či dalším hardwaru i softwaru jdou mílovými kroky kupředu. Právě toto další vzdělávání pedagogů může přinést zlepšené výkony při soutěžích ve hře na elektronické klávesové nástroje.
Výuka hry na EKN velmi pokročila kupředu. Možná i díky prvním neoficiálním soutěžím, které se pořádaly v minulých letech. Žáci EKN se dnes hlásí i ke studiu na konzervatořích, kam jsou úspěšně přijímáni na varhany či klavír, a
od příštího školního roku mohou žáci také poprvé studovat přímo EKN na Plzeňské konzervatoři.
Bohuslav Zika, učitel ZUŠ Znojmo

Související dokumenty