Co přináší EOS do soutěží a přehlídek žáků ZUŠ?

Kdykoliv přijdete s něčím, co nám může v naší práci pomoci, vždycky musíte počítat s tím, že narazíte. Nový způsob myšlení, ale i práce (především, když jde o práci s počítačem), vyžaduje více úsilí a také snahu učit se novým věcem (u softwaru obzvlášť). Ne každý je ale k takovým krokům připraven (a ochoten...).

Když jsem systém na jaře 2016 viděl poprvé, zaujala mne především jeho komplexnost. Ocenil jsem, že byl postaven na současné praxi v našich soutěžích a přehlídkách, tedy vycházel z reality. Proto jsem také souhlasil s jeho ověřením, které proběhlo na několika krajských a ústředních kolech. Po tomto kroku ale nutně následovaly kroky další, protože bylo potřeba vyřešit celou řadu menších i větších problémů, abychom mohli pro příští rok nový software používat.

Postupně tak proběhla o systému jednání s úředníky MŠMT, Radou Asociace ZUŠ, používání dat jsme konzultovali s Úřadem na ochranu osobních údajů apod. Program byl představen i prodiskutován na podzimním jednání Ústřední umělecké rady, opětovně projednáván na MŠMT, rovněž na jednání Odborné skupiny pro rozvoj a uplatnění nadaných žáků a Resortní pracovní skupiny MŠMT pro podporu nadání, organizovaném RNDr. Zelendou a Ing. Letkem na NIDV v Praze.

Důležitým bodem bylo jednání s tvůrcem programu Klasifikace panem Pavlem Holcem, aby uživatelé tohoto softwaru mohli zasílat údaje do nového systému přímo z vlastní databáze. Nakonec se to podařilo a tvůrci EOSu ze společnosti Senzio (pánové Kratochvíl a Tobolík) došli s panem Holcem k dohodě o spolupráci. Osobně si této skutečnosti velmi vážím, protože se podařilo Součástí této dohody bylo také umístění dat na samostatném serveru, který smluvně zajistila na jeden rok ZUŠ Praha 1, Biskupská. Je třeba uvést ještě jednu důležitou skutečnost. Společnost Senzio přistoupila na ověření systému v tomto školním roce bez nároku na finanční odměnu, takže pokud se systém osvědčí a bude o něj zájem, bude třeba pro další roky najít způsob, jak EOS zafinancovat.

Začátek ledna 2017 byl ve znamení proškolování. Významnou pomocí při tvorbě a realizaci harmonogramu školení, která probíhala ve všech krajích republiky, byla spolupráce pánů Kratochvíla, Holce a některých ředitelů ZUŠ s NIDV, jmenovitě s paní PhDr. Ilonou Juhásovou, která organizuje a připravuje vzdělávací programy pro učitele našich škol. A pak už jsme začali systém používat v praxi. Kdo chtěl, mohl si ho vyzkoušet na školních kolech.

Brzy se ukázalo se, že sebelepší školení praxi nenahradí, a tak mnoho z nás muselo vyřešit různé menší či větší problémy, které se ale postupem času ukázaly jako nepříliš zásadní. I kdybychom měli na zapracování více času, myslím, že podobné záležitosti bychom řešili stejně. Ti, kteří se pustili do organizace školních kol, si ale možná uvědomili, Myslím, že tady je velká příležitost k jeho "renesanci". Jak vím od svých kolegů, ředitelů i pedagogů, školní kola dosud probíhala (a možná probíhají) nejrůznějším způsobem. Jejich organizace je plně v kompetenci škol, ale přesto bychom asi měli do budoucna některé věci začít respektovat.

Nový systém naše počínání ve školním kole totiž kontroluje, takže najednou musíme přemýšlet o věcech, kterými jsme se s největší pravděpodobností dosud nezabývali.

Pokud jsme totiž zvolili možnost "školní kolo se nekoná", všichni žáci zapsaní v tomto kole automaticky postoupili do vyššího kola (týká se samozřejmě především individuálních hudebních soutěží ve hře na nástroj nebo ve zpěvu a možná komorní hry). Takže se dá říci, že soutěž vlastně nezačala. Řekli jsme si, že tento rok je zkušební, a navíc jsme se systémem začali pracovat až na konci ledna, tedy v době, kdy už školní kola na některých školách mohla probíhat. Je tedy jasné, že se to zdaleka nedalo všude stihnout.

Jde mi ale spíše o to, že jsme do školního kola vybrali jenom ty, s nimiž počítáme v dalším kole soutěže. Důvody, proč jsme to udělali, asi vždy nalezneme. Ale stálo by určitě za to, abychom se v příštím roce pokusili do školních kol zapojit i ty žáky, kteří zatím podle nás nejsou na vyšší kolo připraveni. Příležitost i zkušenost může přinést i překvapivý výsledek a motivaci ve smyslu "příště to taky dokážu", a o to by nám také mělo jít.

Jestliže jsem se zmínil o tom, že nás nový elektronický systém kontroluje, nejsou to jen nesprávně zapsané údaje, na které nás program upozorní a nedovolí pokračovat, ale také údaje o počtech soutěžících, a to od úrovně školních kol. A právě tato data jsou pro nás jedním z důležitých argumentů při vyplňování žádosti o grant na soutěž. Bylo by proto dobré se nad školními koly zamyslet a neodbývat je jen jako nutnou povinnost.

Důležité je také vyslechnout názor pedagoga, který své žáky na soutěž připravuje, a dát i jemu prostor pro hodnocení ve školním kole. On zná nejlépe schopnosti žáka a měl by tedy vědět, zda bude soutěžní vystoupení pro žáka užitečné. Proto si také myslím, že i on má právo v tomto kole bodovat své žáky, i když uznávám námitku, kterou slyším z více stran, totiž že v Organizačním řádu ani v Manuálu to napsáno není.

I když na hodnocení EOSu je ještě brzy, už teď je vidět, že naše práce při soutěžích a přehlídkách má v tomto systému výraznou oporu. Můžeme průběžně vidět, jak probíhají soutěže v jednotlivých okresních a krajských kolech a administrativa i zasílání přihlášek se výrazně zjednodušuje. Postupně se naplňuje také kapitola repertoáru, časem budeme mít možnost vidět také práce výtvarníků na krajské a později i na republikové úrovni. Současně se průběžně odstraňují chyby, na které používáním přicházíme, kterých ale mnoho není. Je dobré, že převod výsledků do ministerské "Excelence" už nebude organizátory krajských ani ústředních kol zatěžovat.

Věřím, že v nastoupeném kurzu budeme i nadále pokračovat, abychom dořešili ve spolupráci se zainteresovanými firmami i institucemi všechny zbývající problémy. Jde o novinku a u novinek je třeba se nenechat odradit. Já jsem připraven se na úspěšném zavedení této věci podílet.