Školy jako terč kybernetického útoku

Školy mají za sebou neočekávané a nelehké období, kdy byly v podstatě ze dne na den nuceny přepnout do režimu online výuky. Ředitelé, učitelé, ale koneckonců i žáci byli kvůli koronavirové krizi a karanténě vystaveni situacím, na které je nikdo předem nepřipravil, a jak se lidově říká, byli hozeni do vody. Digitální technologie se staly jediným nástrojem kontaktu s okolním světem, bezpečnost jejich používání ale šla v dané situaci často stranou. Jen málokterý ředitel školy či učitel si v té chvíli totiž uvědomil, že se škola stejně jako nemocnice nebo komerční podnik může stát terčem kybernetického útoku. V tomto článku si vysvětlíme proč a shrneme praktické tipy, jak tato rizika v budoucnu eliminovat. Budeme se přitom věnovat mikro- i makropohledu na věc. A začneme u výuky.

 

 

 

Nedílnou součástí online výuky jsou komunikační nástroje a aplikace. Když nás redakce oslovila, původním podnětem bylo diskutovat bezpečnostní otázky konkrétní aplikace, kterou podle průzkumu České školní inspekce1) učitelé hojně využívají pro komunikaci se žáky. Je to logické, neboť z mikropohledu výuky je právě bezpečnost komunikačních aplikací zásadní. Z odborného hlediska však není možné jmenovat konkrétní nástroje a označit je nálepkou bezpečné nebo nebezpečné aplikace. Důvodem je to, že svět aplikací je dynamický a nelze zaručit, že aplikace, která je k dnešnímu dni bezpečná, bude bezpečná i za měsíc. Můžeme však shrnout několik rad, díky kterým i běžný uživatel dokáže zhodnotit, zda je aplikace k danému účelu a v daný ča