Vyhláška o předškolním vzdělávání v platném znění mj. uvádí, že mateřská škola vyvíjí aktivity a organizuje činnosti ve prospěch rozvoje dětí a prohloubení vzdělávacího a výchovného působení mateřské školy, rodiny a společnosti. V návaznosti na toto ustanovení vymezuje Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání hlavní požadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí, stanovuje elementární vzdělanostní základ, na který navazuje základní vzdělávání.
Průběžné hodnocení dosahovaných výsledků u dětí v předškolním vzdělávání
Bc.
Eva
Brabcová,
školní inspektorka, Plzeňský inspektorát České školní inspekce
Předškolní věk však není pouze obdobím přípravy na vstup dítěte do školy, ale je to období, kdy se rozvíjí celá jeho osobnost. Současná mateřská škola vychází z potřeb dítěte a jeho individuality, neboť včasné naplnění individuálních potřeb je pro jeho vývoj nezbytné. Pro mateřskou školu by tedy měla být charakteristická individuálnost a individuální přístup k dítěti. Úplné znění Rámcového vzdělávacího programu platné od 1. ledna 2018 významnou měrou posiluje obsah kapitoly Autoevaluace mateřské školy a hodnocení výsledků vzdělávání. Poukazuje se na skutečnost, že v předškolním vzdělávání se hodnocení výchovně-vzdělávacích výsledků dítěte nezaměřuje na výkony ve vztahu k dané normě ani na srovnávání jednotlivých dětí a jejich výkonů mezi sebou. Individualizace vzdělávání vyžaduje sledovat rozvoj a vzdělávací pokroky u každého dítěte, a ty dokumentovat. Pro učitele mateřských škol z toho vyplývá nutnost vyhotovit si svůj účinný systém sledování, hodnocení a způsobu záznamů pokroku dítěte.
Česká školní inspekce v uplynulém období vytvořila jako jeden z klíčových nástrojů pro hodnocení kvality a efektivity škol a školských zařízení model tzv. kvalitní školy, z něhož vycházejí Kritéria hodnocení podmínek a průběhu vzdělávání. Ta jsou seskupená do šesti základních oblastí průřezově pokrývajících všechny stěžejní aspekty kvalitního vzdělávání. Jedno z kritérií pak sleduje, nakolik kvalitní škola umožňuje každému dítěti maximální rozvoj odpovídající jeho možnostem. V praxi to znamená, jak se mateřským školám daří dosahovat u dětí optimálních vzdělávacích výsledků, které podpoří úspěšnost každého dítěte v dalším vzdělávání a v životě. Pro zajištění kvalitní individualizace vzdělávání je nezbytné pravidelně provádět pedagogickou diagnostiku.
Česká školní inspekce zjišťuje a hodnotí, jakou formou mateřské školy získávají informace o posunech výsledků každého dítěte ve všech vzdělávacích oblastech a zda na ně reagují vhodnými pedagogickými opatřeními. Již ve školním roce 2016/2017 Česká školní inspekce ve své výroční zprávě konstatovala, že se mateřským školám nedaří uplatňovat kvalitní a propracovaný systém pedagogické diagnostiky tak, aby ji pedagogové účelně využívali k plánování a realizaci vzdělávacích aktivit s ohledem na individuální možnosti a potřeby dětí. V uvedeném školním roce to dokázala pouze jedna třetina mateřských škol. K obdobnému výsledku došla Česká školní inspekce také v uplynulém školním roce, a to i přesto, že téměř všechny školy již využívají různé typy záznamových archů k získávání informací o výsledcích vzdělávání.
Co je nejčastější příčinou tohoto zjištění? Významnou roli sehrávají vysoké počty přijatých dětí v jednotlivých třídách. Individualizace vzdělávání je nesmírně časově náročná činnost. Neznamená to pouze několikrát do roka zaznamenat posun dítěte v jednotlivých oblastech. Nejvýznamnější strategií vedoucí k individualizaci je pozorování a plánování. Pozorování dítěte je nedílnou a zároveň náročnou součástí kvalifikované práce pedagoga. Při pozorování je potřeba postupovat cílevědomě, s ujasněním si toho, proč chci pozorovat a co budu pozorovat. Jde tedy o záměrné a systematické pozorování. Na základě pozorování zpracovává pedagog záznamy, které vedou k identifikaci silných a slabých stránek dítěte, jeho zájmů, předností a ke zjištění obecných i individuálních potřeb. Pro objektivní pozorování používají pedagogové pouze ojediněle různé techniky zaznamenávání (krátké zápisy, záznamové archy, fotografie, videodokumentace, portfolio). Je totiž důležité shromáždit co nejvíce podkladů, vidět věci v souvislostech a nevynášet o dětech předčasné a ukvapené soudy.
Obdobně pro diagnostickou činnost je potřebné využívat kromě pozorování i další metody a nástroje, např. rozhovory, rozbor dětské kresby včetně založeného portfolia dítěte, které slouží jako nástroj nejen pedagogům a dítěti, ale i rodičům. Prostřednictvím portfolia motivuje pedagog dítě k lepším výsledkům, k dokončení řady činností, a hlavně zcela konkrétně je dokumentován jeho pokrok. Je žádoucí využívat portfolio i při konzultacích o výsledcích vzdělávání dítěte s jeho zákonnými zástupci, neboť pedagog tak může rodičům předkládat přesvědčivý a průkazný materiál především pro pozitivní hodnocení dítěte. Rovněž v případě, že práce dítěte signalizují určité problémy, má v něm pedagog oporu pro spolupráci s rodiči na jejich řešení.
Pro kvalitně provedenou pedagogickou diagnostiku je důležité, aby se pedagogové dokázali orientovat ve vývoji dovedností předškolního dítěte a v jeho přirozených potřebách. Přestože jde o fakta, která by měl pedagog znát ze studia vývojové psychologie a také z relevantních metodik, mnohdy se svými získanými znalostmi cíleně nepracuje. Odborně kvalifikovaný pedagog by měl být na základě své metodické výbavy schopen vytvářet vývojově přiměřenou a individuálně diferencovanou vzdělávací nabídku.
Jak již bylo uvedeno, z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání vyplývá, že každý jednotlivý učitel si vytváří svůj systém hodnocení a způsob záznamu pokroku dítěte, který je smysluplný, přehledný a účelný. Česká školní inspekce následně v souladu se školským zákonem a rámcovým vzdělávacím programem hodnotí, nakolik pedagog dokáže určit aktuální vzdělávací potřeby dítěte a podle těchto potřeb pak plánovat pedagogickou práci s ním.
Na závěr je třeba připomenout, že hodnocení výsledků vzdělávání vyžaduje úzkou spolupráci jednotlivých pedagogů, jejich schopnost správně a citlivě interpretovat výsledky hodnocení a dodržovat pravidla profesionální etiky.