Nedávno jsem zažila zajímavou situaci. Starší učitelka si stěžovala svojí mladší kolegyní: „Ty děti jsou dneska hrozný. I předškoláci. Když se jich zeptám, kdo umí hrát na mobilu hry, hlásí se většina, ale zavázat tkaničku umí jen pár z nich a už to trénujeme několik týdnů! Když jsem začínala učit, tohle už uměly i děti mnohem mladší a předškoláci všichni.“ „To znám moc dobře,“ odpověděla její kolegyně, „Já to mám i doma. Náš Honza – jen přijde ze školy, už sedí u počítače, ale když měl manželovi pomoct opravit plot, neuměl vzít kladivo do ruky!“
Obdobné problémy lze najít ve všech věkových skupinách – základní školy upozorňují, že dětem chybí dříve běžné manuální dovednosti, střední školy a učiliště mají potíže, protože se na technické obory hlásí málo zájemců. Rovněž mnohé vysoké školy s technickým zaměřením mají nedostatek zájemců o studium. Důsledkem pak je, že kvalitní řemeslníci jsou dnes téměř „vzácným druhem“, často chybí pracovníci v technických oblastech i ve výzkumu.
Všechny výše uvedené problémy mají společný základ, kterým je vytváření a rozvíjení přiměřené úrovně polytechnické gramotnosti u dětí, mládeže, ale i dospělých. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o těchto problémech dlouhodobě ví a snaží se hledat řešení, někdy bohužel už dost pozdě. Na základních školách po letech „objevují“ potřebu dílen a mnohde je znovu budují, na polytechnické vzdělávání v různých typech škol jsou vypisovány granty, učitelé chodí na semináře, které by jim měly pomoci motivovat děti k zájmu o technické oblasti.
Způsob, jak zlepšit polytechnickou gramotnost, mnohé školy (včetně některých mateřských škol) hledaly v maximalizaci vybavení škol počítači. Ačkoliv počítačová gramotnost je jistě pro život dnešních dětí a pochopitelně i dospělých velmi významná, pro rozvíjení polytechnické gramotnosti sama o sobě nestačí a v předškolním věku může být dokonce kontraproduktivní. Tedy jednoduše řečeno – počítač je dobrý sluha, ale špatný pán a s troškou odlehčení k úvodnímu odstavci „boty dítě zavázat nenaučí….“.
Polytechnická gramotnost versus počítačová gramotnost
Pro oblast předškolního vzdělávání se touto problematikou mimo jiné zabývá i Podkladová studie k připravované revizi RVP PV (NÚV Praha, 2019), která v kapitole 1.3 s názvem „Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015–2020“ uvádí jako jednu z priorit předškolního školství v bodě 5 „Podpora manuální zručnosti a zařazení prvků polytechnické výchovy“. Dále se v tomto dokumentu v doporučeních pro mateřské školy v dlouhodobějším horizontu mimo jiné objevuje myšlenka podpory vybavenosti mateřských škol technologiemi zejména pro potřeby učitelů, ale naopak technologie využívané dětmi omezovat na zařízení bez obrazovky. Jako vhodné příklady zde naopak uvádí potřeby vhodné pro experimentování, bádání a manipulaci (např. mikroskopy, lupy apod.).
Osobně se rovněž domnívám, že za jedno z rizik
předškolního vzdělávání
lze považovat i přílišné využívání počítačových technologií (např. interaktivní tabule, digitální „koberce“), zejména pokud jsou vybaveny již připravenými programy. Tato poměrně módní technická vybavení jsou do mnohých mateřských škol nakupována a častá argumentace učitelek pro jejich využívání je, že s nimi činnosti „děti baví“.
Ráda bych proto upozornila na některá psychologická a pedagogická rizika, kterých by si učitelka měla být při jejich častém využívání vědoma:
*
Pokud dítě sleduje obrazovku, dochází u něj k nahrazení reálného, tedy trojrozměrného světa, světem umělým – digitálním, zjednodušeným. To vede k nepřesnému a zkreslenému vnímání a vytváření omezených představ o světě.
*
Vnímání dítěte je zaměřeno pouze na vjemy zrakové, případně sluchové (pokud je odměnou za splnění úkolu např. melodie), chybí tedy haptická zkušenost, vnímání čichem, případně chutí, získávání informací vlastní manipulací s předměty. To vede opět k nepřesnému a zjednodušenému zobrazování reality. Dítě však v tomto věku nemá dostatečně rozvinuté kritické myšlení a může brát zjištěné informace jako správné, objektivní.
*
Další problém vidím v horším rozvíjení volních vlastností