Přesčasové hodiny

Vydáno:
Přesčasové hodiny
JUDr.
Vlasta
Víghová
Chtěla bych se zeptat na výklad platnosti nového zákoníku práce v praxi. Jedná se o výběr přesčasových hodin. Zaměstnavatel má nárok u zaměstnance na 150 přesčasových hodin bez náhrady mzdy nebo možnosti výběru hodin. Jak je tomu u pedagogických pracovníků – jedná se mi o přímou a nepřímou pracovní dobu. Učitelka v mateřské škole má odpracovat týdně 31 hodin přímé výchovné práce, mohou se přesčasové hodiny zahrnout do přímé výchovné práce? Když např. učitelka jeden den v týdnu zůstane déle u dětí, nemusí jí být umožněn výběr hodin, pokud za rok neodpracuje více jak 150 hodin?
SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY:
 
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
 
nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků
 
zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů
V dané věci je třeba nejdříve ujasnit,
zda se dotaz týká soukromého školského zařízení, v němž jsou pedagogičtí pracovníci odměňování mzdou, nebo
zda se jedná o školské zařízení, v němž jsou pedagogičtí pracovníci odměňováni platem.
V dotazu je zmiňováno, že učitelka mateřské školy je odměňována mzdou, současně je ale zmiňováno, že má odpracovat týdně 31 hodin přímé pedagogické činnosti, což patrně vychází z limitu nastaveného nařízením vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, které se ale vztahuje pouze na „pedagogické pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství“.
Pro zaměstnance odměňované mzdou platí:
Změny zákoníku práce
provedené s účinností od 1. 1. 2012 rozhodně
nedávají zaměstnavateli automatické právo nárokovat u zaměstnance 150 přesčasových hodin bez úhrady dosažené mzdy, příplatku za práci přesčas, popř. bez poskytnutí náhradního volna.
Ustanovení § 114odst. 3 zákoníku práce stanoví pouze to, že:
„Dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno podle odstavců 1 a 2 nepřísluší, je-li mzda sjednána (§ 113) již s přihlédnutím k případné práci přesčas. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné takto sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok a u vedoucích zaměstnanců (§ 11) v mezích celkového rozsahu práce přesčas (§ 93 odst. 4)“.
Předpokladem pro to, aby zaměstnavatel mohl nařídit zaměstnanci práci přesčas bez poskytnutí dosažené mzdy, příplatku anebo náhradního volna, je tedy
dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, že jimi sjednaná mzda v sobě již zahrnuje odměnu za určité přesčasové hodiny
(max. v rozsahu 150 hodin ročně, pokud se nejedná o vedoucího zaměstnance).
Obecně platí, že
nikoliv každá hodina nad stanovený rozsah přímé výchovné (vyučovací) činnosti musí být prací přesčas.
Práce přesčas je dle § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce definována jako práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.
Přesčasové hodiny u pedagogických pracovníků tedy mohou dle mého názoru v konkrétních případech spočívat jak ve výkonu přímé výchovné (vyučovací) činnosti, tak i ve výkonu jiné práce pedagogického pracovníka.
Pro zaměstnance odměňované platem platí:
Novelizací zákoníku práce provedenou s účinností od 1. 1. 2012 byl doplněn odstavec třetí v § 127zákoníku práce, podle něhož:
„Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení podle § 124, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti. V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas“.
V souladu s ustanovením § 132 zákoníku práce náleží pedagogickým pracovníkům odměňovaným platem za výkon přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah zvláštní příplatek. Připouští se přitom souběh mezi tímto příplatkem a příplatkem (či náhradním volnem) za práci přesčas, pokud lze současně výkon přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah považovat za výkon přesčasové práce.
Kromě toho je třeba upozornit na to, že dle § 23 odst. 3 zákona o pedagogických pracovnících platí, že:
„Ředitel školy nebo ředitel zařízení sociálních služeb může nařídit pedagogickému pracovníkovi konání přímé pedagogické činnosti nad jemu stanovený rozsah nejvýše v rozsahu 4 hodin týdně, další hodiny s ním může dohodnout“.