Mezinárodní konference Kultura a kognice

Ve dnech 28.-31. ledna se v mexické Guadalajaře uskutečnila 16. bienální konference Kultura a kognice, pořádaná Mezinárodní asociací pro kognitivní vzdělávání a psychologii (International Association for Cognitive Education and Psychology; dále "IACEP"). V článku, který přinášíme, bychom vás rády blíže seznámily s touto organizací a představily vám témata, která se na konferenci objevila.

 

Mezinárodní konference Kultura a kognice
Mgr.
Vlaďka
Šnoblová,
katedra psychologie FF UK v Praze, DYS-centrum(R) Praha, z. ú.
PhDr.
Lenka
Krejčová,
Ph.D.,
katedra psychologie FF UK v Praze, DYS-centrum(R) Praha, z. ú.
Organizace IACEP, která konferenci pořádala, je celosvětovou organizací sdružující odborníky, kteří se zajímají o rozvoj kognitivního přístupu ve vzdělávání dětí, dospívajících a dospělých. Jejím cílem je propojovat odborníky napříč různými obory zabývající se základním výzkumem i aplikačními disciplínami. Aktivit IACEP se účastní učitelé, terapeuti, specialisté v oblasti diagnostiky, neuropsychologové i mnozí další výzkumníci. Asociace podporuje společné diskuse, které sdružují odborníky z oblasti výzkumu i praxe, a to zejména v zájmu zlepšení a rozvoje cílů kognitivního přístupu ke vzdělávání, diagnostiky a terapie.
Mottem letošní mezinárodní konference byla "Kultura a kognice" se zaměřením na kulturní souvislosti kognitivního vývoje, vzdělávání a sociální adaptaci a na roli kognitivního vzdělávání a diagnostiky kognitivních funkcí v kontextu sociální, kulturní, vzdělávací a odborné adaptace či integrace. V průběhu bezmála čtyř konferenčních dnů zazněly čtyři hlavní příspěvky, čtyřicet referátů od odborníků z Ameriky, Evropy, Asie i Afriky a proběhlo šest tzv. miniworskhopů. Ještě před zahájením konference se konal dvoudenní kurz Davida Tzuriela, který účastníky seznamoval se svými metodami dynamického vyšetření (rozhovor s tímto odborníkem jsme uvedli ve
Školním poradenství v praxi
č. 1/2017, s. 15).
Prvním z hlavních řečníků byla
Rebeca Mejia Arauz
z ITESO University (Guadalajara, Mexico) s příspěvkem o aplikovaném sociokulturním modelu využitém v procesu neformální výuky dětí. Představila studii o možnostech rozvoje čtenářských dovedností dětí pomocí přehrávání důvěrně známých situací z každodenního života, které jsou dítěti sociokulturně blízké. Popisovaný proces učení v maximální možné míře využíval každodenní zkušenosti dětí, snažil se je učit v podobě, kterou znají z běžné reality a která naopak není zcela běžná pro akademické prostředí, v němž mnohé děti selhávají. Významným východiskem představovaného modelu byla Vygotského zóna nejbližšího vývoje. Celý příspěvek pozoruhodně zevrubně ukázal možnosti propojení teoretických konceptů a praktických edukačních postupů.
Dalším z hlavních řečníků byl
Jurij V. Karpov
z Touro College (New York, USA) s přednáškou o aplikaci Vygotského přístupu do výuky předškolních dětí i žáků v mladším školním věku. Do svého příspěvku zahrnul i krátký film o výuce přírodopisu, konkrétně třídění živočichů do skupin, které probíhá za aplikace osvojeného algoritmu v kombinaci s porozuměním čtenému textu a s inferenčním myšlením. Děti pracují s informacemi a aplikují své znalosti, neučí se "seznamy s názvy" ani nepoužívají mechanické memorování. Jurij V. Karpov je pokládán za jednoho z předních odborníků na Vygotského přístup.
Další z hlavních přednášek přispěla
Iveta Kovalčíková
z Prešovské univerzity v Prešově, která představila výzkum svého multidisciplinárního týmu, jenž se dlouhodobě zabývá problematikou stimulace exekutivních funkcí u žáků z romské etnické skupiny, kteří tradičně čelí selhávání ve školách hlavního proudu. Mezi výstupy mnohaletého projektu patří mimo jiné standardizace ucelené diagnostické baterie exekutivních funkcí, včetně norem pro romskou populaci, vytvoření a prověření intervenčního programu pro rozvoj exekutivních funkcí pro žáky ohrožené školním neúspěchem i množství výzkumných dat, která popisují smysluplnost kognitivního přístupu ke vzdělávání.
Posledním z těchto přednášejících byl
Angel Villarini Jusino
z University of Puerto Rico s tématem podpory lidského rozvoje prostřednictvím kritického myšlení.
Kromě výše zmíněných řečníků bylo na konferenci možné vyslechnout příspěvky řady dalších odborníků, jako jsou již zmíněný
David Tzuriel, Carl Haywood, Louis Falik, Adina Shamir, Matthew Poehner
a řada dalších z různých oblastí
kognitivní
psychologie, psychologie vzdělávání, diagnostiky, pedagogiky či rozvoje schopností a dovedností žáků (nejen) se speciálními vzdělávacími potřebami.
Další témata, která se v rámci přednášek objevila, se týkala například využití dynamické diagnostiky při přijímání etiopských studentů na izraelské univerzity, problematiky seberegulace a emoční regulace u dětí s ADHD, kterým byla spolu s dětmi s poruchami autistického spektra věnována celá jedna sekce příspěvků. Tematika dynamické diagnostiky se v rámci sympozia diskutovala také v kontextu učení druhého jazyka a celkové gramotnosti. Opakovaně se také vyskytovaly příspěvky týkající se problematiky bilingvních dětí či čtenářské gramotnosti, a to jak v kontextu rodinného a sociálního prostředí a jeho vlivu na vývoj těchto dovedností, tak v kontextu využití moderních zobrazovacích metod, v tomto případě konkrétně metody sledování očních pohybů
(eye-tracking)
.
Významným a aktuálním tématem, které se na konferenci opakovaně objevilo, bylo využívání moderních technologií, např. počítačově zprostředkované intervence za užití e-knih u dětí s poruchami učení a u dětí s potížemi v oblasti gramotnosti. Na toto téma bylo nahlíženo z hlediska fungování jedince na úrovni kognitivních procesů, ale také z obecného hlediska využití technologií v edukačním procesu.
Jedno ze sympozií v rámci konference bylo také věnováno kognitivním intervencím a výzkumům týkajícím se kognitivních procesů u starších lidí. Další se pak zabývalo problematikou vzdělávání s využitím tzv. rozšířené reality, tedy přístupu, kdy je reálný obraz světa doplňován počítačem vytvořenými prvky - například vloženými informacemi o daném objektu.
Celá konference byla velmi příjemným a inspirativním setkáním, které přineslo také množství zajímavých témat a postřehů, kterým se věnují odborníci na danou problematiku z řady zemí z celého světa. Probíhala v kolegiální přátelské atmosféře, v níž nebyla nouze o podnětné a obohacující diskuse, výměny názorů i sdílení informací o různorodých tématech. Diskuse po některých příspěvcích si svým obsahem a bohatostí informací a námětů mnohdy nezadaly se samotným odborným sdělením.
IACEP kromě mezinárodních konferencí pořádaných každý druhý rok organizuje také pravidelné lokální konference, z nichž nejbližší - konference pro oblast Evropy a Středního východu - se uskuteční
v říjnu 2018 v Praze
a bude spolupořádána katedrami psychologie FF UK a PedF UK. Věříme, že i ona přinese spoustu zajímavých podnětů a setkání. Rády bychom vás proto na tuto konferenci co nejsrdečněji pozvaly.
Pro další informace o organizaci, časopisu
Journal of Cognitive Education and Psychology
, který organizace vydává, nebo pro informace o dalších odborných akcích či chystané konferenci doporučujeme sledovat stránky asociace: http://ia-cep.org/