IVýP není všemocný, ale může pomoci

Vydáno:

Stále hlasitěji jsou ze sboroven škol slyšet povzdechy nad rostoucí agresivitou žáků, nad neochotou rodičů spolupracovat se školou při řešení kázeňských prohřešků dětí i nad legislativní a pedagogickou bezmocí při řešení rizikového chování.

IVýP není všemocný, ale může pomoci
Mgr.
Petr
Došek
 
ředitel ZŠ Velvary
V roce 2010 byly tyto hlasy vyslyšeny samotnou vládou ČR a do Programového prohlášení vlády se dostaly tzv. smlouvy s rodiči. Ve stejném roce byla vytvořena mezirezortní komise, která pro školní rok 2011/2012 připravila pokusné ověřování této formy spolupráce mezi školou, žákem a zákonným zástupcem. Po dvouletém pilotním ověřování na více než padesáti školách v celé republice je na světě nástroj, který může být řešením pro některé etopedické situace.
Vzhledem k citlivosti tématu, které oslovuje nejen pedagogy, ale také poradenské odborníky, orgány sociálně-právní ochrany dětí, rodičovskou veřejnost, pediatry i pracovníky městské a státní policie, docházelo k postupnému vývoji snad všech klíčových částí. Příkladem je i sám název. Od
smlouvy s rodiči
jsme se posunuli k Individuálnímu výchovnému plánu, abychom nakonec pedagogický nástroj nazvali Individuálním výchovným programem. Ustálena byla zkratka IVýP.
IVýP je možné charakterizovat jako jeden ze stupňů strukturovaného řešení rizikového chování žáka v rámci školy. Nabízí prostor pro partnerskou komunikaci mezi žákem, zákonnými zástupci a školou, popřípadě dalším odborným pracovištěm.
NĚKOLIK POSTŘEHŮ Z PILOTOVÁNÍ IVÝP NA ZŠ VELVARY
Podnětem pro IVýP nemusí být vždy jen prohřešky žáka. V několika případech jsme jej využili jako
preventivní opatření
u žáků, kteří k nám přestoupili z jiné školy s problematickou prognózou. V jednom případě se jednalo o žáka vracejícího se z nápravného ústavu pro mladistvé. Minimálně ve dvou případech byl IVýP vypracován pro žáky, kteří měli na předcházející škole
problematickou docházku
a větší počet neomluvených hodin. O vypracování IVýP požádali také rodiče. V těchto případech si rodiče uvědomovali rizikovost chování svých dětí, které mělo za následek také výrazné zhoršení prospěchu. Při řešení těchto případů se ukázalo, že problematické chování se u žáka projevuje nejen ve škole, ale i při jeho volnočasových aktivitách. Proto je nutné hledat společné řešení ve spolupráci s vedoucími těchto aktivit, např. s trenéry sportovních oddílů.
Při hledání individuálních řešení v jednotlivých případech se ukázalo, že je nutná znalost příslušné legislativy. To motivovalo vyučující ke studiu právních předpisů a metodických pokynů. Jako výborný pomocník se ukázal text PaedDr. Salavcové nazvaný Využití právních opatření při řešení problémového chování žáků na školách, zveřejněný na webových stránkách MŠMT (http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/vyuziti-pravnichopatreni-pri-reseni-problemoveho-chovani).
Při samotném jednání se zákonnými zástupci postupně docházelo ke změně rétoriky. Celý rozhovor musel být veden tak, aby všechny zainteresované strany našly motivaci ke spolupráci. Je třeba mít na paměti, že setkání s rodiči probíhá v době, kdy jsou konfrontováni s tím, že selhali ve výchově. Rozhovor vedený nátlakovým způsobem z pozice síly školy jako instituce nebyl přínosem. Téměř všechna jednání probíhala za přítomnosti dítěte. Jako účelné se ukázalo hledání společného řešení. Vždy docházelo k rozdělení úkolů směřujících k řešení situace.
Rozhovor se zpravidla odvíjel podle následujícího scénáře:
 
pojmenování rizikového chování a jeho možných důsledků,
 
hledání podnětů a příčin, které vedou k rizikovému chování (často byla příčina ve složité situaci v rodině),
 
popsání chování, které je považováno za správné,
 
motivování ke změně – žák často chápe změnu jako ztrátu své svobody, rizikové chování mu vyhovuje,
 
rozdělení dílčích úkolů mezi jednotlivé zainteresované strany,
 
nabídka podpory při jednotlivých krocích a vyjasnění, co se podaří splněním dílčích úkolů získat,
 
stanovení intervalů společných schůzek,
 
popsání konkrétních splnitelných postihů při neplnění domluvených úkolů, a to pro všechny strany (v případě selhání některé strany je nutné je dodržet).
Závěrem jednání je živý dokument – IVýP, ze kterého musí být cítit vyváženost mezi tlakem na změnu a podpůrnými opatřeními.
Zkušenosti ukazují, že určité procento žáků, u kterých byl IVýP sepsán, se dopouští recidivy. Jedná se především o žáky, pro které byl IVýP použit jako podpůrné opatření pro jejich nedostatečnou domácí přípravu, a tedy také prospěchové selhávání. Po bezprostředním zlepšení domácí přípravy i prospěchu se v horizontu dvou až tří měsíců znovu objevily stejné nedostatky. Opětovným sepsáním IVýPu se situace opět zlepšila. Tato situace se opakovala maximálně dvakrát, větší četnost jsme nezaznamenali.
Po zavedení IVýPu do pedagogické praxe došlo k výrazné změně klimatu školy. Postupně docházelo (a stále dochází) ke stanovení standardů postupů při řešení přestupkůa ke sjednocení hodnocení chování žáků i k vytváření krizových scénářů. Stále lépe si uvědomujeme, čím si mohou být vyučující vzájemně nápomocni i jak a kdy nám mohou být nápomocné instituce v regionu (městská policie, OSPOD, SVP apod.).
Domnívali jsme se, že zavedením IVýPu dojde ke snížení počtu udělených kázeňských opatření a k poklesu počtu snížených známek z chování. Tato hypotéza se nám bohužel zatím nepotvrdila. Zvýšila se však
objasněnost kázeňských přestupků
a zlepšilo se následné přijetí kázeňského opatření jak u žáků, tak u jejich zákonných zástupců. Ve velké míře se podařilo
omezit
úmyslný vandalismus a ničení majetku, vnímáme
zlepšení vztahů
mezi žáky. Z dotazníkového šetření víme, že žáci i rodiče vnímají IVýP jako prostředek ke komunikaci při hledání východiska, ne jako represi.
V tuto chvíli by se zdálo, že IVýP nemá nedostatky, že neexistuje jeho slabina. Zdání klame. Velkou zátěží je
administrativní náročnost.
V době pilotáže došlo i k vývoji dokumentů, které IVýP provázejí. Přestože záměrem bylo dokumenty co nejvíce zjednodušit, administrativa je časově velice náročná. Tato záležitost u nás přešla do kompetence školního speciálního pedagoga. Domníváme se, že bez tohoto pracovníka bychom IVýP těžko zaváděli do praxe. MŠMT v článku III. Metodického doporučení pro práci s Individuálním výchovným programem v rámci řešení rizikového chování žáků, č. j. MSMT-43301/2013 nabízí i další modely personálního zajištění, např. za pomoci výchovného poradce nebo školního metodika prevence. Vzhledem k tomu, že tito pracovníci jsou vytíženi jinou prací, tento názor nesdílíme. Individuálně, podle charakteru řešeného problému, však byli členy pracovní skupiny i tito pracovníci. Jako důležité se ale ukazuje používání jednotných, ministerstvem školství doporučených dokumentů, a to především v případech, kdy škola vyčerpá všechny své možnosti k nápravě rizikového chování a musí případ podstoupit další straně (např. OSPOD). Třetí strana má pak potřebné odborné či právně vymahatelné nástroje, které je nutné pro řešení případu použít. Dokumenty jsou k dispozici na webových stránkách MŠMT.
ZÁVĚREM PRO PEDAGOGICKÉ PESIMISTY
„Naše mládež miluje přepych, nemá správné vychování, neuznává autority a nemá úctu před stářím, děti odmlouvají rodičům, srkají při jídle a tyranizují své učitele.“
Zdá se vám, že tato věta zazněla dnes ve vaší sborovně? Ne, není tomu tak. Tato slova vyslovil Sokratés před více než dvěma tisíci čtyřmi sty lety.
IVýP byl při závěrečné konferenci se zástupci pilotních škol přirovnán ke kvalitnímu pracímu prostředku. Je možné ho nastříkat na špinavé prádlo, ale neznamená to, že bude čisté. Pro odstranění špíny je nutné do praní vložit svou energii – drhnout ho vlastníma rukama po dobu, po kterou je to nutné. My jsme se přesvědčili, že má smysl do IVýP energii vkládat.

VZOR
Základní škola Velvary, okres Kladno
Školní 269
273 24 Velvary
e-mail: zsvelvary@email.cz
web: zsvelvary.cz
tel.: 315 761 060; mob.: 731 659 308
Individuální výchovný program
Údaje o základní škole
Jméno žáka
Třída
Jméno zákonného zástupce
Jméno ředitele školy
Jméno třídního učitele
Jméno metodika prevence
Jméno školního speciálního pedagoga
Popis problematického chování
Zdeněk během vyučování velmi často vyrušuje. S některými vyučujícími diskutuje, a to dost nevybíravým způsobem. Zdeněk neplní školní povinnosti, nenosí domácí úkoly. Do školy chodí nepřipraven. Neplní, co slíbí. Vyvolává konflikt se spolužákem.
Řešení výchovného problému – stanovení konkrétních úkolů
Úkoly školy
 
Vyučující budou používat větu: „Zdeňku, napomínám tě.“ ( jednou), pak bude následovat zápis do třídní knihy.
Úkoly zákonných zástupců
 
Úzká spolupráce se školou
 
Pravidelná účast na domluvených schůzkách
Úkoly žáka
 
Při vyučování nebudu vykřikovat
 
Mluvit budu pouze tehdy, budu-li tázán
 
Během vyučování se budu snažit nepokřikovat na své spolužáky
 
Budu vypracovávat a nosit domácí úkoly
Spolupráce s dalšími subjekty
 
Zatím není nutná
Termín další schůzky
20. 11. 2012 v 15:10 hodin
Podpisem se vyslovuje souhlas s dohodou
Ve Velvarech dne: 23. 10. 2012
Zástupci školy:
Zákonný zástupce:
Žák:
Ředitel školy:
Přezkoumání dne 20. 11. 2012
 
Od minulého setkání má Zdeněk pět záznamů v třídní knize
 
Snížila se četnost zapomínání
 
Po měsíci došlo ke zlepšení Zdeňkova chování
 
Konfliktům se spolužáky se vyhýbal
 
Zdeněk dodržel, co slíbil
Termín dalšího setkání:
Bude domluven s maminkou první týden v lednu
Přezkoumání dne 29. 1. 2013
 
Dnešní setkání proběhlo kvůli zhoršenému Zdeňkovu chování (bylo mu uděleno napomenutí třídního učitele za soustavné nevhodné chování ke spolužákovi).
 
Zdeněk se na sebe snaží upozornit, upoutat pozornost, a to z důvodu pro něj nelehké rodinné situace.
 
Bylo domluveno, že pokud se Zdeněk nebude cítit dobře, může po domluvě s vyučujícím opustit třídu a jít ke školnímu speciálnímu pedagogovi.
 
Dále byla rodičům doporučena návštěva klinického psychologa, oba souhlasili.
Přezkoumání dne 2. 4. 2013
 
Dnešní setkání bylo vyvoláno zejména kvůli velmi nevhodnému Zdeňkovu chování na lyžařském výcviku.
 
Lyžoval se žvýkačkou v puse, nedbal napomenutí.
 
Svým chováním Zdeněk ohrožoval své zdraví i zdraví ostatních spolužáků na běžkách.
 
Nevhodně se choval také v jídelně, i tady byl často napomínán.
 
Stejně jako na lyžařském výcviku, ani ve škole Zdeněk nedodržuje daná pravidla.
 
Při vyučování neustále mluví, vyrušuje, diskutuje...
 
Vydává skřeky při hodinách TV a během přestávek.
 
Zdeněk řekl, že je schopen přestat vydávat skřeky.
 
Zdeněk by měl sportovně reprezentovat školu ve Francii, pokud nedojde k radikální změně jeho chování, nepojede.
 
Zdeněk slíbil, že od zítřka bude na jeho chování vidět velká změna k lepšímu.
 
Chování Zdeňka bylo projednáno také s trenérem kopané, který byl přítomen.
Termín dalšího setkání:
30. dubna 2013 (bez rodičů)
Přezkoumání dne 29. 4. 2013
 
Termín setkání byl upraven vzhledem k Dopravnímu dni, který se bude konat dne 30. 4. 2013.
 
Přítomni byli všichni vyučující, kteří Zdeňka učí, včetně trenéra fotbalového klubu.
 
Rodiče souhlasili s tím, že pokud se Zdeňkovo chování nezlepší, do Francie nepojede, pojede místo něj náhradník, s tímto verdiktem souhlasí i jeho trenéři.
 
Zdeněk minulý týden chyběl (bolest hlavy, bolest v krku, u lékaře byl).
 
V hodinách se zlepšil dle sdělení přítomných vyučujících jen částečně a pouze účelově.
 
V hodinách Př, M, F k žádnému zlepšení nedošlo, při hodinách Z „si dá“ říct, v Čj částečně.
 
S kamarádem Pavlem se nestýká po vyučování, ve škole ho však i nadále provokuje.
Závěr IVýP
 
I přes nesouhlas některých vyučujících dostal Zdeněk šanci a do Francie na přátelský sportovní turnaj s ostatními žáky odjel.
 
Ve Francii nenastaly žádné problémy.
 
Po návratu, tedy před závěrem školního roku, se Zdeněk choval dobře v rámci svých možností.