Školní docházka ve Francii je povinná a vzdělávání se poskytuje zdarma a je sekulární od doby, kdy se začaly uplatňovat tzv. zákony Julese Ferrryho z let 1881 a 1882. Přesto pro děti se speciálními potřebami zůstává obtížné navštěvovat běžné školy. Podle zákona na podporu rovných práv a spravedlivých příležitostí z roku 20051) musejí mít děti se znevýhodněním možnost navštěvovat školu nacházející se nejblíže k jejich bydlišti, pokud si to přejí. Princip inkluzivního vzdělávání byl však legislativně zakotven teprve v roce 2013.2) Současný francouzský prezident Emmanuel Macron považuje vzdělávání dětí s handicapem za jednu z priorit svého pětiletého funkčního období.
Inkluzivní vzdělávání ve Francii
Clara
Cherblanc
stážistka AK Holubová advokáti, www.holubova.cz
Inkluzivní vzdělávání usiluje o to, aby bylo poskytováno vzdělávání všem studentům a aby se přizpůsobilo specifickým potřebám každého z nich. Pojem „inkluze“ se nicméně vztahuje pouze k dětem s handicapem. Netýká se dalších příčin, které mohou vést k segregaci dítěte, jako jsou chudoba či odlišný mateřský jazyk. Inkluzivní vzdělávání se snaží naplnit potřeby dětí s tělesným či mentálním, smyslovým či jiným handicapem, jako například dětí se sluchovým postižením, s poruchami autistického spektra, Downovým syndromem, dyslexií, paraplegií či se zrakovým postižením. Jedná se pouze o příklady a v praxi je spektrum žáků, jimž má inkluzivní vzdělávání pomoci, výrazně širší. Zdravotní stav navíc žádnou osobu nedefinuje; děti se speciálními potřebami jsou více než jen jejich handicap. Proto neexistuje univerzální recept, jak poskytnout kvalitní vzdělávání všem dětem se speciálními potřebami, což způsobuje, že je obtížné nastavit skutečně inkluzivní vzdělávací systém.
Zápis dětí s handicapem do francouzských škol
Aby bylo ve Francii dítě s handicapem zapsáno do školy, je třeb