Výroční zpráva ČŠI za školní rok 2015/2016 nabízí komplexní pohled na kvalitu počátečního vzdělávání

Česká školní inspekce prochází od roku 2013 významnými změnami spočívajícími v akcentu na zvyšování kvality inspekční činnosti a vypovídací hodnoty jejích výstupů, které by měly školám, školským zařízením i vzdělávacímu systému jako celku poskytovat informace ve vztahu k hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání, včetně konkrétních doporučení pro další činnost směřující ke zvyšování kvality vzdělávání každého dítěte, žáka či studenta.

V průběhu školního roku 2015/2016 začala Česká školní inspekce u jednotlivých typů inspekční činnosti využívat v ostrém režimu nové hodnoticí nástroje, které byly v posledních letech vytvořeny a které Česká školní inspekce dává k dispozici také pedagogické veřejnosti. Jde například o modifikovaná kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání vycházející z modelu tzv. kvalitní školy, nástroje pro hodnocení podmínek, průběhu a dosažené úrovně ve vybraných gramotnostech nebo některé informační systémy InspIS. Právě s využitím těchto nových nástrojů Česká školní inspekce hodnotila zejména podmínky, průběh a výsledky vzdělávání, přičemž výroční zpráva je pak souhrnem poznatků z inspekční činnosti popisujících aktuální stav počátečního vzdělávání v České republice.

Výroční zpráva si zachovává svoji tradiční strukturu, dochází pouze k dílčím, a věřím, že užitečným úpravám. Doporučení jsou formulována tak, aby oddělovala systémová doporučení od těch, která mohou aktivně využít pro zkvalitnění své práce přímo školy a školská zařízení, případně jejich zřizovatelé. Nově je přidána kapitola popisující naplňování Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020, která komentuje míru naplňování indikátorů, jež jsou v tomto stěžejním strategickém dokumentu vytyčeny.

K pozitivním závěrům, které je možno na základě výstupů inspekční činnosti České školní inspekce za uplynulý školní rok učinit, patří např. fakt, že se zvyšuje kvalita vzdělávání na prvním stupni základních škol. Na základě zjištění z hospitací je pak možné konstatovat, že na tomto stupni se více než kde jinde používají aktivizující metody práce a vzdělávání je stále více individualizováno. Zvyšuje se rovněž kvalita materiálně technického vybavení na školách, i když cenou, kterou za to školy platí, je zvýšená zátěž při přípravě a realizaci nejrůznějších projektových aktivit.

V této souvislosti je třeba upozornit, že Česká republika v posledních letech spoléhala ve velké míře na systém evropských dotací, a nepřijímala tak dostatečnou odpovědnost za systémové změny v regionálním školství. Závažným zjištěním je například počet dětí na jednu učitelku v mateřské škole, který je v současné době a v situaci, kdy děti přicházejí do školy nepřipravené v oblasti sebeobsluhy a zároveň s nedostatečně rozvinutými komunikačními dovednostmi, limitující pro využívání stále se modernizujících učebních pomůcek, didaktické techniky a zejména inovativních metod práce. Uvedený stav pak posiluje privatizační tendence v nižších stupních vzdělávacího systému.

S podfinancováním škol a nedostatečným oceněním učitelské profese souvisí také velmi závažný problém se stárnutím pedagogických sborů. Podíl učitelů do 35 let je ve všech druzích škol nedostatečný vzhledem k podílu učitelů v nejstarší věkové skupině. K učitelské profesi je nutné perspektivní uchazeče motivovat a mladé učitele v systému udržet.

Narůstající rozdíly mezi formami a metodami práce na prvním stupni základních škol i na vyšších stupních vedou k rozevírajícím se nůžkám i ve výsledcích vzdělávání. Vysloveně alarmující je úroveň základních gramotností u žáků 1. ročníků v nematuritních oborech středních škol. Zvyšují se rovněž rozdíly mezi všeobecně a odborně zaměřenými školami, a to nejenom ve výsledcích vzdělávání. Zlepšuje se odborná příprava těchto žáků, ovšem zhoršuje se všeobecná složka vzdělání. I když se tlakem na odbornou přípravu může zlepšit krátkodobá uplatnitelnost žáků odborně zaměřených škol, jejich dlouhodobá perspektiva se nedostatečnou úrovní obecnějších dovedností, jakými jsou například komunikativní schopnosti nebo řešení problémů, zhoršuje.

Na závěr své výroční zprávy Česká školní inspekce shrnuje hlavní doporučení směrem k vládě ČR, Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a ke zřizovatelům škol. S ohledem na vývoj vzdělávání v jednotlivých krajích je zásadní soustředit pozornost k postupnému vyrovnávání regionálních disparit. Významnou úlohu mohou v tomto směru sehrát individuální systémové projekty podpořené prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, a to zejména jejich řízení a vzájemné propojování. Naprostou nezbytností je cílené a kontinuální vzdělávání pedagogů v oblastech oborových a předmětových didaktik. Jejich vzdělávání, aby bylo efektivní, musí svojí formou odpovídat potřebám škol z hlediska časového i organizačního. Programy musí být dlouhodobé a realizované přímo v prostředí jednotlivých škol. Tak bude možné systematicky budovat další odborné kapacity pro vzájemné vzdělávání v oblastech, které jsou pro úspěšné dosahování vzdělávacích cílů každého dítěte, žáka nebo studenta zásadní. Tématem k urychlenému řešení je kvalita přípravy budoucích učitelů. Máme k dispozici řadu informací, které mohou přispět ke konkrétním změnám v obsahu jejich vzdělávání na fakultách připravujících učitele a také k návaznému systému profesního rozvoje učitelů.