Výchova k finanční gramotnosti v českých školách

Vydáno:

Finanční gramotnost je v moderním světě stále více považována za nezbytnou životní dovednost. Již v roce 2005 doporučila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj svým členským zemím, aby věnovaly této oblasti zvýšenou pozornost: „... finanční vzdělávání by mělo být zavedeno do škol. Lidé by se měli začít vzdělávat ve finančních záležitostech v co nejranějším věku.“ (OECD, 2005a).

Výchova k finanční gramotnosti v českých školách
RNDr.
Jana
Palečková
 
Česká školní inspekce
Na toto doporučení okamžitě zareagovala česká vláda a uložila místopředsedovi vlády, ministrovi financí, ministryni školství a ministrovi průmyslu a obchodu připravit do 30. září 2006 systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. Tak vznikl společný dokument Ministerstva financí (dále „MF“), Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále „MŠMT“) a Ministerstva průmyslu a obchodu (dále „MPO“), nazvaný Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách, jehož součástí se staly standardy finanční gramotnosti, které definují její cílovou úroveň na konci prvního a druhého stupně základního vzdělávání a na konci střední školy.
V roce 2010 vznikl další společný dokument MF, MŠMT, MPO a České národní banky (dále „ČNB“) nazvaný Národní strategie finančního vzdělávání, jejímž cílem bylo vytvoření systému finančního vzdělávání. Tato strategie vymezila dva základní pilíře – počáteční finanční vzdělávání, zahrnující výuku na základních a středních školách, a další finanční vzdělávání občanů, zaměřené na dospělou populaci.
Česká republika patří mezi první země na světě, které připravily koncepci finančního vzdělávání na celonárodní úrovni a zahrnuly do ní školní finanční vzdělávání.
V roce 2013 byly přijaty Pracovní skupinou pro finanční vzdělávání (MF, MŠMT, ČNB a další subjekty) tzv. Principy nezávislosti v oblasti finančního vzdělávání, zahrnující vymezení pojmu finančního vzdělávání a rozpracování principu obecnosti, včetně praktických příkladů. Ve stejném roce vydalo MŠMT Opatření ministra školství, mládeže a tělovýchovy,kterým se s účinností od 1. září 2013 změnil
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání.
Součástí upraveného RVP pro základní vzdělávání se stala také výchova k finanční gramotnosti žáků.1)
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj však nezůstala u pouhých doporučení a v roce 2012 zakomponovala do
mezinárodního šetření funkční gramotnosti patnáctiletých žáků PISA
2)také test zjišťující úroveň jejich finanční gramotnosti. Projektu PISA, který se zaměřuje zejména na oblast čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti, se Česká republika účastní od samého počátku, a proto zástupci MŠMT logicky uvítali možnost dozvědět se více také o tom, jak jsou čeští patnáctiletí žáci připraveni na další život i v oblasti nakládání s financemi. Šetření PISA 2012 bylo v České republice realizováno Českou školní inspekcí v rámci projektu Kompetence I.
Na začátku července zveřejnila OECD výsledky šetření úrovně finanční gramotnosti PISA 2012, kterého se kromě České republiky účastnilo dalších 17 zemí z celého světa. Příjemným překvapením bylo, že čeští žáci prokázali v testu finanční gramotnosti znalosti a dovednosti, kterými se zařadili mezi 7 zemí s nadprůměrnými výsledky. Přesto u nás téměř každý desátý patnáctiletý žák nedosahuje úrovně finanční gramotnosti, která by mu podle měřítek stanovených projektem PISA měla umožnit bezproblémové zařazení do společnosti.
Průměrné výsledky zemí v šetření finanční gramotnosti PISA 2012
Šetření PISA zkoumalo také to, zda testovaní žáci v minulosti absolvovali nějaké finanční vzdělávání. I když se finanční gramotnost stala povinnou součástí výuky na českých základních školách až ve školním roce 2013/2014, řada škol zahrnula témata osobních a rodinných financí do výuky již dříve. Z výsledků plyne, že v České republice v roce 2012 absolvovalo v rámci základního vzdělání 44,7 % patnáctiletých žáků nějakou formu finančního vzdělávání po dobu delší než 2 roky, 38,4 % žáků po dobu kratší než dva roky a 16,9 % žáků ve škole takovou výuku vůbec nemělo. Více než 70 % českých patnáctiletých žáků navštěvovalo v roce 2012 školy, ve kterých alespoň někteří učitelé prošli dalším vzděláváním v oblasti výuky finanční gramotnosti.
Obrovskou devizou šetření PISA 2012 je to, že poskytuje tvůrcům české vzdělávací politiky informace o úrovni finanční gramotnosti patnáctiletých žáků před zavedením povinného finančního vzdělávání v rámci základního vzdělání v ČR. Získáváme tak cennou informaci o úrovni a rozsahu příslušných znalostí a dovedností, kterou můžeme dále využít k posouzení a hodnocení efektivity nově zaváděného finančního vzdělávání do škol.
Velmi užitečná se proto jeví účast v dalších šetřeních finanční gramotnosti projektu PISA, díky kterým můžeme získat spolehlivé informace jak o efektivitě, tak o jiných dopadech povinného finančního vzdělávání v základních školách v České republice.

1) Konkrétně se jedná o vzdělávací oblast 5.5 ČLOVĚK A SPOLEČNOST, která vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými pro jeho aktivní zapojení do života demokratické společnosti s tím, že přispívá také k rozvoji jeho finanční gramotnosti.
2) Programme for International Student Assessment.