Vliv přítomnosti žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve třídě na vzdělávací výsledky jejich spolužáků

Cílem této studie bylo analyzovat dříve realizovaná výzkumná šetření zaměřená na zhodnocení vlivu přítomnosti žáků se SVP v běžných základních školách na školní výkon a osobnostně-sociální dovednosti jejich spolužáků. Všechny hodnocené výzkumné studie se zaměřovaly na žáky plnící povinnou školní docházku, konkrétně se jednalo o žáky ve věkovém rozpětí pět až 16 let.

Pro účely metaanalýzy byly výstupy žáků definovány jako jakákoliv změna ve schopnostech a výkonech žáků. Autoři zahrnuli výkony akademické (vědomosti a dovednosti hodnocené testy, prostřednictvím průběžného hodnocení učiteli a na vysvědčení) a schopnosti v oblasti osobnostně-sociální, hodnocené prostřednictvím testů osobnosti, pozorování a hodnocení učitelů (např. sebevědomí, schopnost udržet přátelství apod.).

Výsledky jednotlivých hodnocených studií byly následně na základě uvedených změn ve výkonech a schopnostech spolužáků bez SVP rozděleny do tří kategorií - pozitivní, negativní a neutrální. Pozitivně byly hodnoceny ty výsledky, které prokázaly, že po umístění žáků se SVP do třídy se zlepšil školní výkon, resp. osobnostně-sociální dovednosti ostatních žáků. Negativně byly naopak kódovány ty studie, které po začlenění žáků se SVP u spolužáků zjistily zhoršení výsledků ve sledovaných oblastech. Studie, které nenašly žádný podstatný rozdíl mezi výstupy žáků bez SVP před začleněním žáků s postižením a po něm, byly označeny jako neutrální.

K ověření vlivu druhu postižení na výsledky spolužáků vznikly v rámci studie následující kategorie SVP, které měli žáci začlenění v hodnocených třídních skupinách:

V případě žáků s kombinovaným postižením se vyhodnocovaly dopady na spolužáky bez SVP v každé z uvedených kategorií, která se žáka týkala.

Do výzkumného vzorku bylo zahrnuto 26 studií, které dobou realizace spadaly do rozmezí 23 let. Většina studií (21) se zabývala akademickými výsledky žáků bez postižení velmi podrobně. Jejich vzdělávací výsledky byly hodnoceny školními didaktickými testy, národními srovnávacími testy a prostřednictvím sumativního a slovního hodnocení učitelů.

Studie shrnula svá zjištění do 71 nálezů napříč kategoriemi SVP a věkovými kategoriemi žáků v období docházky do základní školy.

Zjištěné výsledky jsou prezentovány podle výše uvedených kategorií SVP.

Téměř všechny hodnocené studie zahrnují vzorek žáků s mentálním postižením. Z analýzy vyplynulo, že vzdělávání žáků s mentálním postižením v běžné třídě má neutrální dopad na výstupy ostatních žáků ve třídě. V případě prvního stupně ZŠ prokázalo 12 studií neutrální dopad integrace žáků s mentálním postižením, čtyři studie prokázaly pozitivní dopad začlenění žáků s mentálním postižením na osobnostně-sociální dovednosti ostatních žáků ve třídě. Žádná z hodnocených studií nezaznamenala negativní dopad na akademické výsledky prvostupňových žáků bez SVP, čtyři naopak shledaly pozitivní dopad na dosažené výsledky spolužáků v přírodovědné, matematické nebo čtenářské gramotnosti.

Ke zhodnocení dopadů společného vzdělávání žáků s mentálním postižením na druhém stupni ZŠ měli autoři k dispozici pět studií, které se zaměřovaly na dopady integrace žáků se středně těžkým a těžkým mentálním postižením a těžkým kombinovaným postižením. Dvě studie vyhodnotily dopad na akademické výsledky spolužáků jako neutrální, jedna studie, týkající se integrace žáků s těžkým mentálním a kombinovaným postižením, hodnotila dopad integrace těchto žáků jako negativní. V případě osobnostně-sociálních dovedností prokázaly tři studie neutrální dopad, jedna nalezla dopad negativní.

Zjištěné dopady integrace žáků s problémy v chování na školní úspěšnost a osobnostně-sociální dovednosti spolužáků na prvním stupni ZŠ byly převážně neutrální nebo pozitivní (šest neutrálních a dva pozitivní). Na rozdíl od mentálního postižení se však převažující většina studií zaměřovala na žáky s kombinovaným postižením, kdy problémy v chování byly jedním z nich. Pouze dvě studie se věnovaly přímo integraci žáků s poruchami chování a psychickým onemocněním. Podle studie z roku 1998 měla integrace prvostupňových žáků s poruchami chování, autismem nebo psychickým onemocněním pozitivní vliv na spolužáky v oblasti osobnostně-sociální. Druhá hodnocená studie z roku 1982 poukazovala naopak na negativní dopady na spolužáky bez SVP jak v akademických výstupech, tak v osobnostně-sociálních dovednostech žáků bez SVP.

K věkové kategorii žáků druhého stupně ZŠ nebyly k dispozici studie, které by se zabývaly výhradně žáky s poruchami chování a psychickým onemocněním.

Ani v případě dětí se smyslovým postižením, tělesným postižením a narušenou komunikační schopností nebyl k dispozici rozsáhlejší vzorek výzkumných studií zaměřených výhradně na tyto SVP. Žáci prvního stupně ZŠ s uvedenými handicapy byli nicméně součástí výzkumných vzorků 11 studií, z nichž sedm prokázalo neutrální dopad jejich přítomnosti na vzdělávací výsledky spolužáků, v případě čtyř studií byl zaznamenán pozitivní dopad na školní úspěšnost spolužáků bez SVP.

Hodnocení dopadů na osobnostně-sociální dovednosti spolužáků se u žáků s tělesným a/nebo smyslovým postižením věnovaly dvě studie; obě prokázaly dopad pozitivní. V případě žáků s narušenou komunikační schopností to byly taktéž dvě studie, které se zaměřily na hodnocení změny v osobnostně-sociální oblasti; jedna studie zjistila dopad pozitivní, druhá neutrální.

Žákům se smyslovým a tělesným postižením 2. stupně ZŠ se věnovala pouze jedna studie. Dopady integrace žáků s těmito SVP na školní úspěšnost jejich spolužáků byly vyhodnoceny jako neutrální.

U této kategorie SVP žádná ze zkoumaných studií nezaznamenala negativní dopady na školní úspěšnost či osobnostně-sociální kompetence spolužáků bez SVP.

Tabulka 1 shrnuje závěry hodnocených studií podle vlivu přítomnosti žáků se SVP na vzdělávací výsledky a osobnostně-sociální dovednosti spolužáků bez SVP.

Shrnutí klíčových zjištění 71 dílčích závěrů z 26 analyzovaných studií

Pozitivní závěry	19	27 %
Neutrální závěry	45	63 %
Negativní závěry	7	10 %
Celkem	71

90 % výstupů hodnocených studií prokázalo neutrální nebo pozitivní dopad na vzdělávací výsledky žáků bez SVP.

Většina hodnocených studií zahrnutých do metaanalýzy se zaměřovala na hodnocení přítomnosti žáků s mentálním postižením na školní úspěšnost a osobnostně-sociální dovednosti jejich spolužáků bez SVP. V případě ostatních druhů postižení bylo k dispozici výrazně méně vstupních údajů (zejména v případě smyslového a tělesního postižení). Tato skutečnost nejspíše souvisí s četností uvedených druhů postižení v dětské populaci, v níž je smyslové a tělesné postižení výrazně méně časté než postižení mentální. Autoři metaanalýzy měli celkově k dispozici méně studií zaměřujících se na žáky druhého stupně, v této oblasti by tedy bylo žádoucí rozšířit výzkumná zjištění.

Analyzované studie se také ve větší míře zaměřovaly na hodnocení vzdělávacích výsledků žáků bez postižení než na jejich osobnostně-sociální dovednosti. Důvodem může být skutečnost, že laická i pedagogická veřejnost tradičně více akcentuje akademické výsledky oproti rozvoji tzv. měkkých dovedností.

Některé studie prokázaly, že začlenění žáků s postižením na prvním stupni ZŠ mělo pozitivní vliv na vzdělávací výsledky jejich spolužáků. Jednalo se o případy, kdy ve vzdělávání žáků se SVP byla systematicky uplatňována podpůrná opatření a nedošlo k pouhému umístění žáka v běžné třídě bez zajištění adekvátní podpory. Přítomnost asistenta pedagoga či změna v metodách výuky se tak pozitivně promítla do vzdělávacích výsledků celé třídy.

Popsaná metaanalýza přinesla vědecké důkazy o tom, že se učitelé ani rodiče v souvislosti s rozvojem inkluzivního vzdělávání nemusejí obávat zhoršení školní úspěšnosti žáků bez speciálních vzdělávacích potřeb. Stále však platí, že školy musejí být systematicky podporovány v tom, aby mohly vytvářet optimální vzdělávací podmínky pro všechny své žáky. Jedině tak může být naplněna vize inkluzivního vzdělávání, kterou je maximální rozvoj vzdělávacího potenciálu každého žáka. Je bezesporu pozitivním zjištěním, že podpůrná opatření, která do třídy přináší konkrétní žák se SVP, mohou napomoci zlepšení vzdělávacích výsledků všech žáků ve třídě. Z podpůrných opatření (za předpokladu jejich správného uplatňování) tak může profitovat mnohem širší okruh žáků, než pro které jsou primárně určena. Jedná se o investici, která může napomoci celkovému zvýšení kvality vzdělávání. To by si tvůrci vzdělávací politiky měli uvědomovat především při rozhodování o financování podpůrných opatření.

ZDROJE