Umíme ovlivnit legislativu

Máte pravdu, diskuse byly velmi ostré. Oslovili jsme ministerstvo školství, ale to s námi nekomunikovalo. Tak jsme sepsali výzvu senátorům, kterou podpořilo 7 400 pedagogů. Následovala petice proti kariérnímu řádu, kterou podepsalo skoro 22 000 učitelů z 1 150 škol. Ta přesvědčila poslance, aby nakonec kariérní řád neschválili. Kritizovalo nás vedení školských odborů, přestože řadoví členové odborů naši petici podepisovali. Ministr Štech dokonce označil petenty za "textově negramotné". Byli jsme neustále terčem útoků a masivní kampaně. Kariérní řád nebyl největším problémem českého školství, byl ovšem jedním z projevů základního problému českého školství - a tím je, že se MŠMT už dlouho neptá řadových učitelů ani ředitelů, co si myslí o chystaných změnách, a nenaslouchá jim.

Dlouhodobě usilujeme o postupné zlepšování pracovních podmínek všech pedagogů. V roce 2018 se chceme soustředit na snížení administrativní zátěže škol a revizi inkluze. Chceme přesvědčit politiky, aby se výdaje na školství postupně dostaly na průměr EU, což je o 25 % více než nyní. Rádi bychom dosáhli zvýšení příplatku pro třídní učitele alespoň na 3 000 Kč měsíčně. Obecně usilujeme o zvýšení platové hladiny ve školství pro všechny pedagogy. Platy českých učitelů jsou totiž nejnižší v EU, takže k průměru máme ještě hodně daleko. Aby na něj dosáhly, musely by se zvýšit o 50 %. Rádi bychom, aby ředitelky mateřských škol měly 13. platovou třídu (stejně jako většina ředitelů ZŠ a SŠ), nikoliv pouze desátou, jak je dnes obvyklé. Také se nám zdá, že propast mezi 8. a 9. platovou třídou je příliš velká.

Za pět let by už měla být Pedagogická komora profesní komorou ze zákona. Učitelé, ředitelé škol a další pedagogičtí pracovníci si zaslouží mít svou silnou a všemi respektovanou stavovskou organizaci, jako ji mají například lékaři, advokáti nebo architekti.

To hlasování bych zdůraznil. Opravdu o všem, tedy velmi často, v naší skupině na Facebooku hlasujeme a hodláme v tom pokračovat. Chceme, aby řadoví členové byli zapojeni do rozhodování. Označení "komora" používají nejen profesní komory ze zákona, ale i další organizace, které nejsou zřízeny zákonem, například Komora sociálních pracovníků nebo Komora stavebních inženýrů. Náš název jasně říká, o co usilujeme. Považuji to za transparentní. A zkušenosti ze Slovenska jsou naopak velmi pozitivní. Proto se slovenskou komorou spolupracujeme a učíme se od ní. V tomto směru jsou na Slovensku mnohem dále než my. Naši členové s tím žádný problém nemají - dobře vědí, že se hlásí do zapsaného spolku.

Cílem profesních komor je něco jiného. Jde o samosprávné stavovské organizace. Lidé stejné profese si v nich vzájemně pomáhají a podporují se. O spoustě věcí si rozhodují sami. Stát jim předává část svých pravomocí, protože věří, že se komunita vysokoškolsky vzdělaných lidí dokáže regulovat sama bez jeho zásahů. Pokud se podíváte do našich stanov, hned na druhém místě hlavních činností spolku je "podpora profesního rozvoje pedagogů, jejich odborného růstu a profesionality". Již nyní si v naší skupině na Facebooku učitelé intenzivně vyměňují zkušenosti. Například já jsem založil metodické weby a , které získaly ocenění Eduína. Kvalita výuky je pro nás velmi důležitá, ale nechceme nikomu vnucovat, jak má či nemá učit.

Pokud chcete být součástí komunity zajímavých lidí, kterým není lhostejný osud jejich profese, tak přijďte mezi nás. Pokud máte chuť hledat, co spojuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky, zapojte se do činnosti Pedagogické komory. Pokud chcete změnit školství k lepšímu, společně se do toho můžeme pustit. Součástí tripartity sice nejsme, ale nevím o tom, že by odbory prosadily nějaké významné pozitivní změny. Spíš se mi zdá, že jim často brání. Důsledkem špatné práce odborů je, že je opouštějí každý rok tisíce členů. Podíl školství na HDP byl v roce 2011 jen 4,2 %, zatímco průměr EU činil 5,1 % HDP. "Díky" práci odborů byl v roce 2016 podíl školství dokonce pouhých 3,7 % HDP, takže se vyspělému světu neustále vzdalujeme. V případě kariérního řádu jsme ukázali, že umíme ovlivnit i legislativu.

Odlišujeme se širokým záběrem a snahou domluvit se napříč profesemi. V našem spolku jsou zastoupeny všechny stupně škol od mateřských přes základní a střední až po vysoké. Nechybí ani základní umělecké školy, speciální školy a další zařízení. Sešly se v něm všechny pedagogické profese - učitelé, ředitelé škol, zástupci ředitelů, speciální pedagogové, vychovatelé, asistenti, lektoři a další pedagogičtí pracovníci. Jsme nejpočetnějším školským spolkem v ČR, druhým největším je myslím Asociace speciálních pedagogů s 600 členy. V případě kariérního řádu jsme ukázali, že dokážeme prosadit své záměry, i když vedení školských odborů, CZESHA, ministerstvo školství i nejsilnější politická strana byly proti. To se před námi nikomu nepodařilo.

Během měsíce od oficiální registrace našeho spolku u rejstříkového soudu 27. 10. 2017 se nám opravdu přihlásilo více než 1 580 členů. Členský příspěvek máme dobrovolný - nula korun až cokoliv. Máme ovšem registrační poplatek, který činí 111 Kč jednorázově. K jeho zaplacení členy postupně vyzýváme od konce listopadu, aby to stihli do konce roku. Už v přihlášce se ale všichni zavázali, že tento poplatek zaplatí. Takže počítám s tím, že ho uhradí všichni.

Máme 80 % učitelů a 16 % ředitelů, zbytek jsou další pedagogičtí pracovníci. To je 260 ředitelů a 110 zástupců ředitele. 240 pedagogů je z mateřských škol, přes tisícovku ze základních škol a 330 ze středních škol. Ohledně krajů je rozložení rovnoměrné a odpovídá velikosti daného kraje, nejvíce členů je ze Středočeského kraje. Rozdělení podle předmětů nemáme statisticky zpracováno. Členové si mohou vytvářet odborné sekce. V tuto chvíli se soustředíme na vybudování krajské a okresní struktury.

Díval jsem se na web školských odborů a také jsem tam transparentní účet nenašel. Tak jsem se podíval na web CZESHA a tam není účet zveřejněn vůbec. Nakouknul jsem se na web EDUin - i ten má pouze běžný účet, z výroční zprávy jsem se ale dozvěděl, že disponuje ročním rozpočtem 5 milionů. CZESHA ani ČMOS PŠ na svých webech výroční zprávu nemají. Také my máme běžný účet, jak je u spolků obvyklé. Naši členové samozřejmě dostanou informace o výdajích a příjmech spolku. Ovšem doposud byly naše výdaje minimální a nepřesáhly 1 000 Kč. Všichni pracujeme dobrovolně a zdarma.

Začal jsem učit v roce 1998 na gymnáziu a hned jsem dostal maturitní ročník na češtinu. Učil jsem také dějepis. Vedl jsem kroužek školního časopisu. Zároveň jsem s kolegy pořádal soutěže školních časopisů a . Rok jsem učil na ZŠ informatiku, jinak jsem vyučoval na středních školách - státních i soukromých. Napsal jsem a , které používá řada škol. Organizoval jsem soutěže školních literárních sborníků a . Zároveň pořádám workshopy pro žáky a lektoruji kurzy pro učitele - například studium pro koordinátory tvorby ŠVP. Díky tomu se potkávám se spoustou učitelů i ředitelů a mám výborný přehled o situaci ve školách. Naposledy jsem učil informatiku na ZŠ letos v září.

Všichni jsme aktivní pedagogové. Pedagogická komora není jen pro učitele, ale pro všechny pedagogy. Postupujeme vždy takto: Nejprve se zeptáme v anketě, co si o daném problému lidé myslí. Máme tudíž dobře zmapované názory pedagogů. Pak už je jedno, zda tyto názory veřejně prezentuje ředitelka školy, učitel, nebo lektor. Spíše nám vadí něco jiného - že mediální prostor obsadili "experti", kteří neznají situaci ve školách, neptají se řadových pedagogů na jejich názory a prezentují často názory odtržené od reality a možností běžných škol. Většinový názor učitelů pak vůbec nedostane prostor. Kromě tříčlenného prezidia, které má za úkol připravit valnou hromadu v lednu 2018, máme koordinační tým, kde je ještě učitelka a zástupce ředitele. Ve vedení jsou tedy zastoupeny různé pedagogické profese. Dále máme koordinátory sekcí a týmů, kterých je celkem šestnáct. Jednotlivé sekce už mají i krajskou strukturu.

Učitelé a ředitelé škol velmi rychle poznají, kdo v televizi hovoří kompetentně a se znalostí situace, běžný divák to ale rozpoznat nemusí. Málokdy vidím, že se v médiích ke školství vyjadřuje pedagog, většinou je tam někdo z neziskovky, novinář nebo politik. Jinak to samozřejmě záleží na tématu - někdy je kompetentní osobou ředitel, jindy učitel, někdy to může být výzkumník z vysoké školy.

V našem letáku se píše přesně toto: "Většinu věcí si dokážeme spravovat sami - nepotřebujeme MŠMT, NIDV, NÚV, ČŠI..." To neznamená, že chceme všechny tyto instituce zrušit. Znamená to, že řadu věcí, které dnes dělají, může dělat Pedagogická komora sama a lépe. S panem ústředním školním inspektorem Zatloukalem jsme diskutovali asi hodinu, a to pouze o snižování administrativní zátěže škol. To je jedna z našich aktuálních priorit. O stejném tématu jsem jednal i se školským ombudsmanem na MŠMT. Pokud někdy bude ČŠI zrušena, jak se stalo ve Finsku, bude to až za velmi dlouhou dobu a bude to známkou toho, že učitelé a ředitelé škol požívají naprosté důvěry státu i veřejnosti a není třeba je kontrolovat k tomu samostatně zřízenou institucí.

ČŠI určitě není jediným zdrojem veřejně dostupných dat o vzdělávacím systému. Data poskytuje například CERMAT, existují výzkumy vysokých škol a jejich pracovišť, spoustu dat sbírá a analyzuje přímo MŠMT. Data ČŠI i jiných organizací jsou bezesporu přínosná. Pracujeme s nimi a publikujeme je na našem webu nebo v naší facebookové skupině. Zásadní otázkou ovšem je, zda a jak s nimi pracuje MŠMT. Nezdá se mi, že by třeba tematická šetření ČŠI byla MŠMT smysluplně využívána. Myslím si, že tato šetření, která dříve dělal ÚIV, nemusí dělat přímo ČŠI, ale mohly by je dělat pedagogické fakulty. ČŠI by měla řešit pouze neanonymní stížnosti. Metodické materiály, které v současnosti vytváří ČŠI, by také mohly vznikat jinde - řada z nich už jinde vzniká a ČŠI je jen jejich zadavatelem. Mimochodem, ČŠI hodnotí a kontroluje školy, ředitele a učitele - rádi bychom v rámci Pedagogické komory vytvořili nezávislý zpětnovazební systém, kde bychom naopak hodnotili produkty ČŠI a práci jednotlivých inspektorů a jejich inspekční zprávy. Výsledky bychom poskytli vedení ČŠI. Už jsme něco podobného zkusili formou ankety ohledně InspIS ŠVP a nedopadl moc dobře...

Už dříve jsem spravoval několik facebookových skupin. Například skupinu "Jaroslav Dušek - fanklub" s 20 000 členy. Skupina "Pedagogická komora - diskuze" je nastavena úplně stejně. Jakmile počet členů naroste na několik tisíc, což jsme od počátku předpokládali, je efektivnější, když mají správci větší míru kontroly. Neustále totiž někdo vkládá do skupiny reklamy a spamy, což členy skupiny obtěžuje. Schvalováním příspěvků tomu předejte. Díky této předběžné kontrole jsou u nás jen příspěvky o školství. Snažíme se je schvalovat rychle - většinou bývají zveřejněny během pár minut. Skupina je uzavřená proto, že jde o interní diskusi a nechceme, aby někdo vytrhával nějaké výroky z kontextu, publikoval je jinde a tvrdil, že jde o oficiální názory Pedagogické komory, z. s. Oficiální výstupy jsou na našem webu . Skupinu na Facebooku jen spravujeme a různí lidé si tam prostě mezi sebou vyměňují své osobní názory. Už z toho, že jich tam je přes 4 400, vidíte, že několikanásobně překračují počet členů našeho spolku.

Jednali jsme se zástupci všech parlamentních stran v Senátu i Poslanecké sněmovně, hlavně z jejich školských výborů. Dále jsme komunikovali s politiky ze stran, které nebyly v parlamentu, ale po volbách tam jsou (například s Václavem Klausem nebo Ivanem Bartošem). Všechny schůzky probíhaly vlastně stejně: Představili jsme iniciativu Pedagogická komora a její cíle, seznámili jsme daného politika s naším negativním názorem na kariérní řád, doplnili argumenty z petice a ukázali mu projekt IMKA za půl miliardy, který měl zajistit organizaci zkoušek v rámci NIDV. Těch jednání bylo tolik, že jsme o nich už nestíhali psát. Děláme totiž vše ve svém volném čase.

Oslovili jsme organizaci Etické fórum ČR, se kterou chceme v této oblasti spolupracovat a která vznik Pedagogické komory oficiálně podpořila. Já sám jsem už v roce 2005 napsal pro článek Pedagogická komora a etický kodex učitele. Takže základ máme a je na čem stavět. Začneme jako obvykle diskusí a navážeme hlasováním. O konkrétních krocích a jejich časovém horizontu si tedy rozhodnou sami členové Pedagogické komory, jak je u nás zvykem.

Máte na mysli školské odbory a organizace sdružené v CZESHA? Ty jsme opakovaně oslovili s nabídkou spolupráce. Nejprve před vznikem spolku a naposledy okamžitě po jeho vzniku. Většinou ani neodpověděly, což bych považoval za slušnost. Následně jsem si v médiích přečetl jejich usnesení, že prý Pedagogická komora není potřeba. Kdyby nebyla potřeba, nepřihlásilo by se nám za měsíc přes 1 600 členů. Komunikujeme s celou řadou organizací, například s předsedou Asociace speciálních pedagogů panem Martinem Odehnalem jsme našli hodně společných témat, na která máme podobný názor. Jako jediná organizace ve školství jsme oficiálně podpořili otevřený dopis Asociace krajů ČR adresovaný MŠMT, ve kterém požadovala dorovnání 25 milionů chybějících na navýšení tarifní části platů zaměstnancům škol.

Tzv. "kamenných asociací" jsou desítky - spolupráci odmítají zpravidla ty, které dosud mluvily jménem učitelů, aniž by k tomu měli mandát . Hrubé a urážlivé chování směrem k učitelům a řadu argumentačních faulů vůči iniciativě Pedagogická komora jsme zaznamenali u ministra Stanislava Štecha či jeho politického náměstka Petra Pavlíka i u představitelů některých asociací. Netuším, jaké "hrubé a urážlivé chování" máte na mysli - oficiální vyjádření Pedagogické komory naleznete na našem webu a tam nic takového není. Pokud máte na mysli facebookovou skupinu Pedagogická komora - diskuze o školství..., kterou spravujeme a kde je přes 4 500 lidí (většina tedy není členy spolku Pedagogická komora), hned v úvodním textu naleznete informaci: "Příspěvky v této skupině jsou osobními názory jednotlivých diskutujících." I učitelé a ředitelé jsou jenom lidé a někdy se nechají strhnout k ostřejším výrokům. Mně osobně se to nelíbí a snažím se diskutéry mírnit, když si toho všimnu, ale chápu je. Ve školách panuje velká deziluze až frustrace z toho, co všechno MŠMT navalilo na pedagogy, a hlavně, že se nezajímá o názory lidí z praxe.