Zjišťování výsledků žáků prostřednictvím mezinárodních šetření, jejichž realizací je za Českou republiku pověřena Česká školní inspekce, probíhá v pravidelných intervalech a Česká republika se do nich zapojuje od roku 1995 (TIMSS 1995). Šetření TIMSS 2015 se zúčastnili žáci na úrovni 4. a 8. ročníků ZŠ z 57 zemí. V České republice se testování v rámci TIMSS týkalo pouze žáků 4. ročníků ZŠ (4. ročníky testovalo 49 zemí). Do šetření se v ČR zapojilo 159 základních škol s více než 5 000 žáky, doplňkové dotazníky vyplňovali také rodiče testovaných žáků (zjišťováno rodinné zázemí), přibližně 350 učitelů a 159 ředitelů škol (podmínky výuky ve školách). Ověřovány byly znalosti žáků v matematice a v přírodovědě.
TIMSS 2015: Trend vývoje výsledků českých žáků v matematice a přírodovědě od roku 1995
PhDr.
Josef
Basl
Ph. D.
vedoucí oddělení mezinárodních šetření, Česká školní inspekce
Výsledky žáků
Výrazně nejlepších výsledků v matematice již tradičně dosáhli žáci východoasijských zemí. Z evropských zemí si nejlépe vedli žáci Severního Irska a Ruska. Výsledek českých žáků 4. ročníků v matematice je nadprůměrný a jeho hodnota je 528 bodů.
Také v přírodovědě mají čeští žáci nadprůměrný výsledek, jeho hodnota je 534 bodů. Statisticky významně lepší výsledek než čeští žáci měli žáci jedenácti zemí, mezi které se zařadily čtyři evropské země - Rusko, Finsko, Polsko a Slovinsko, s dalšími devíti evropskými zeměmi měli čeští žáci srovnatelný výsledek. Vůbec nejlépe si vedly Singapur a Korejská republika.
Do šetření zaměřeného na žáky 4. ročníku ZŠ se ČR zapojila v letech 1995, 2007, 2011 a 2015. V roce 1995 dosáhli čeští žáci velmi dobrých výsledků a zařadili se mezi pět nejúspěšnějších zemí v matematice i v přírodovědě, v roce 2007 pak byl zaznamenán statisticky významný pokles v obou předmětech, v matematice šlo o největší zhoršení ze všech zemí. Přestože se od té doby čeští žáci jak v matematice, tak v přírodovědě statisticky významně zlepšili, zůstávají ČR spolu s Nizozemskem jedinými dvěma zeměmi, které mají v matematice průměrný výsledek horší než v roce 1995. V přírodovědě dosáhli čeští žáci v roce 2011 srovnatelného výsledku s rokem 1995 a přibližně stejnou úroveň vědomostí a dovedností prokázali také v roce 2015.
V matematice lze pozorovat největší rozdíly v podílu českých žáků s nejlepšími výsledky. Zatímco v roce 1995 dosáhlo velmi vysoké úrovně 16 % žáků a vysoké úrovně dalších 30 % žáků, v roce 2011 činilo zastoupení v obou těchto úrovních dohromady pouze 30 % žáků. Do roku 2015 pak došlo k navýšení podílu žáků ve velmi vysoké úrovni na 8 % a ve vysoké úrovni na 30 %. V přírodovědě jsou rozdíly menší, od roku 1995 se o něco snížil podíl českých žáků u nízké a zvýšil u střední vědomostní úrovně.
Znamená to, že za uplynulých dvacet let se snížil podíl žáků, kteří v přírodovědě dosahují nejslabších výsledků.
Oblasti učiva a okruhy dovedností
V matematice byly sledovány tři oblasti učiva (čísla, geometrie, data) a tři okruhy dovedností (prokazování znalostí, používání znalostí, uvažování). Čeští žáci dosáhli relativně lepšího výsledku při řešení úloh z geometrie, v oblastech týkající se čísel a dat mají výsledek srovnatelný s výsledkem celkovým. Relativně horší výsledek měli žáci při prokazování znalostí, naopak relativně lépe si poradili s úlohami na uvažování.
V přírodovědě byly sledovány tři oblasti učiva (živá příroda, neživá příroda, nauka o Zemi) a stejné tři okruhy dovedností jako v matematice. Čeští žáci byli relativně úspěšnější při řešení úloh z okruhu živá příroda, naopak relativně méně úspěšní v úlohách z tematických okruhů neživá příroda a nauka o Zemi. Z okruhů dovedností si vedli relativně lépe při prokazování znalostí a naopak hůře při jejich používání a v uvažování.
POZNÁMKA
V příštím vydání časopisu Řízení školy se budeme podrobněji zabývat pojetím matematiky a přírodovědy v šetření TIMSS a ukázkou testové úlohy.
V rámci činností České školní inspekce představují zjištění z mezinárodních šetření důležitý externí pohled na vzdělávací systém a umožňují synergické propojování informací z národních a mezinárodních zjišťování i prezenční inspekční činnosti. Díky pravidelné účasti České republiky v mezinárodních šetřeních jsou k dispozici cenné trendové informace o vývoji výsledků a postojů.
Pro zapojené školy jsou vždy připravovány tzv. školní zprávy s údaji o průměrné úspěšnosti žáků. Pro všechny školy jsou dostupné publikace s uvolněnými testovými úlohami z mezinárodních šetření, které mohou být zdrojem inspirace především pro učitele.
Na úrovni vzdělávacího systému jsou poznatky z mezinárodních šetření využívány např. ve výroční zprávě České školní inspekce, ve formě podnětů pro kurikulární úpravy nebo podnětů pro rozvoj počáteční přípravy učitelů a nabídky DVPP.
Při zveřejnění výsledků je v ČR vždy vydána tzv. národní zpráva, na kterou později navazují další výstupy, mezi které patří zmíněné publikace s uvolněnými úlohami a sekundární analýzy zaměřené podrobněji na určité téma. Na jaře roku 2016 Česká školní inspekce analyzovala např. rozdíly mezi méně úspěšnými a velmi úspěšnými třídami a školami v rámci sekundárních analýz dat z mezinárodních šetření PIRLS, TIMSS, PISA a ICILS.
Všechny zmíněné výstupy k mezinárodním šetřením jsou dostupné na webových stránkách České školní inspekce www.csicr.cz.