Testování klíčových kompetencí ukázalo pokrok

Vydáno:

Kurikulární reforma zaznamenává na ZŠ šestou sezonu ostrého provozu. Jednou z nejviditelnějších změn zaměření výuky se staly klíčové kompetence (dále jen „KK“) - zjednodušeně řečeno soubor dovedností pro úspěšně zvládání obvyklých životních situací.

Testování klíčových kompetencí ukázalo pokrok
Mgr.
Jan
Hučín
 
analytik společnosti SCIO
Ačkoliv v RVP ZV byla specifikována úroveň klíčových kompetencí, které by měli žáci dosáhnout na konci základního vzdělávání,
dosud existuje jen málo nástrojů, pomocí kterých lze rozvoj KK monitorovat.
Přitom, jak ukázala analýza výsledků testů KK společnosti Scio, v této oblasti můžeme zjistit mnoho zajímavého -například rozdíl v úrovni KK u stejně starých žáků v různých školních rocích.
Společnost Scio připravuje testy KK v rámci Srovnávacích testů pro ZŠ (STZŠ, též Stonožka) již od školního roku 2005/2006.
Ve školních rocích 2010/2011 a 2011/2012
pak byly testy KK vytvořeny tak, aby svými dvěma variantami pokrývaly vždy celý 2. stupeň ZŠ a přitom umožňovaly
srovnání mezi ročníky i mezi školními roky na stejné hodnotící škále.
Ukázková úloha:
Uvádíme čtyři příběhy. Z následujících možností vyber, ve kterých příbězích dochází k porušování občanských práv.
 
Rodiče koupili Jitce jízdní kolo. Trvají na tom, aby na něm jezdila pouze po cyklostezce.
 
Pan Malina vyrušil někoho na chodbě. Bál se, že jde o lupiče, tak ho svázal a zavřel do komory.
 
Paní Jahodová je nespokojena s úklidem ve městě. Sepíše proto několik kritických článků do místních novin.
 
Pan Jedlička otevírá a zadržuje poštu svému synovci, protože potřebuje vědět, s kým se synovec stýká.
(A) 1, 2 (B) 3, 4 (C) 2, 3, 4 (D) 2 a 4
Do testování se v obou zmíněných školních rocích
zapojilo celkem téměř 15 tisíc žáků z 299 ZŠ a z 19 víceletých gymnázií.
Pro nízkou účast byla gymnázia z analýzy vyřazena; další text se tak týká jen ZŠ. Nejpočetněji byly zastoupeny 8. ročníky, avšak i v dalších ročnících byl dostatečný počet testovaných. Přestože vzorek účastníků nebyl získán jako reprezentativní a z hlediska krajového rozložení nemá dostatečnou vypovídací schopnost, souvislosti a trendy zjištěné analýzou mohou být důležitými signály o tom, co se v rozvoji KK na 2. stupni odehrává.
Výsledky všech ročníků v obou školních rocích byly převedeny na jednotnou stupnici, tzv. standardizované skóre. Není překvapivé, že čím vyšší ročník, tím lepší průměrný výsledek; nečekaný je ovšem
výrazně lepší průměrný výsledek ve stejných ročnících ve školním roce 2011/2012 oproti předchozímu.
Dokonce čím vyšší ročník, tím větší rozdíl mezi školními roky jsme v něm zaznamenali. Sedmáci ve školním roce 2011/2012 uměli v průměru to, co rok předtím osmáci, a osmáci ve školním roce 2011/2012 dokonce pohodlně překonali výsledek předchozích deváťáků.
Příčin může být mnoho, relevantní důvody si pro každou jednotlivou školu jistě určí přesněji její vedení než globální analýza. Přesto dvě možné interpretace nabízíme.
Žáci 9. ročníku 2010/2011 byli první věkovou skupinou povinně vyučovanou podle ŠVP od 6. ročníku a je logické, že
první kroky reformované výuky mohly být někdy nejisté.
Tím pádem rozdíl mezi výsledky žáků 9. ročníku je vlastně rozdíl mezi prvním a druhým během reformované výuky, u 8. ročníku je to rozdíl mezi druhým a třetím během. To by odpovídalo postupnému vychytávání nedostatků v praxi a zkvalitňování výuky. Lepší výsledky ve školním roce 2011/2012 proti předchozímu by tak byly pozitivní zpětnou vazbou pro školy a signálem, že v kvalitě výuky KK pokročily.
Je ovšem nezbytné připustit i jinou příčinu. Rozvoj informačních technologií vede k tomu, že žáci v současnosti získávají stále víc informací mimo školu a jsou v tom zběhlejší. Rovněž rozmach sociálních sítí může podporovat žákovy komunikační a sociální dovednosti. Jak ukazuje předchozí graf, založený na odpovědích v žákovském dotazníku,
žáci zatím příliš nemají prostředky IT spojeny s učením.
Zde může ležet pro školu zajímavý a dosud nevyužitý potenciál.
Denně nebo téměř denně se věnuje elektronické komunikaci přes 80 % žáků 8. a 9. ročníku. Téměř 60 % takto starých žáků téměř denně hledá na internetu informace pro svou potřebu, avšak jen poloviční podíl je zvyklý téměř denně využívat prostředky IT pro učení. Přitom forma krátkých výukových videí umístěných na YouTube, kterou používá například známá Khan Academy, se stala pro žáky velmi atraktivní, nyní již existují i verze opatřené českými titulky nebo do češtiny přímo dabované.
Výsledek v testu KK můžeme dávat do souvislostí s mnoha faktory. Díky rozsáhlému žákovskému dotazníku zaměřenému na postoje, zvyky a aktivity žáka jsou velmi zajímavé právě souvislosti s tím, co o sobě žák vypověděl. Jednou z nich se zabývá graf vztahu mezi výsledkem v testu a sebepřijetím.
Abychom eliminovali rozdíly mezi ročníky a školními roky testování, vybrali jsme do grafu jen žáky 8. ročníku ve školním roce 2011/2012 (jde o 3 626 žáků). Za pozornost stojí už samotný fakt, že
30 % žáků 8. ročníku má problém se sebepřijetím
- rozhodně nebo spíše souhlasí s tím, že by byli radši někým jiným. Dále je zřejmé, že žáci, kteří by byli radši někým jiným, dosáhli v testu významně horších výsledků než žáci s kladným sebepřijetím.
Souvislost výsledku a sebepřijetí
je přitom přibližně stejně silná u dívek i u chlapců.
Celá analýza obsahuje samozřejmě mnohonásobně víc zjištění, než bylo možné prezentovat na malé ploše tohoto článku, a je k dispozici na adrese