Socioekonomické informace a jejich místo v hodnocení kvality vzdělávání

V České republice je pak tato závislost ve srovnání s ostatními zeměmi OECD enormní. Přesto se však na úrovni našeho vzdělávacího systému systematické zjišťování socioekonomického zázemí žáků zatím neprovádí, na zjišťování nerovností ve vzdělávacím systému je stále kladen jen malý důraz a o vzdělávacím prostředí a podmínkách realizace výuky a učení máme k dispozici stále jen limitované informace.

Částečnými informacemi socioekonomického charakteru Česká republika disponuje díky mezinárodním šetřením typu PISA, v nichž je měřen tzv. index socioekonomického statusu rodiny. Mezinárodní šetření a jejich nastavení však potřebám podrobnějšího národního monitoringu příliš nevyhovují. Indikátory socioekonomického statusu totiž nejsou natolik přesné, aby jejich vypovídací hodnota byla dostatečná a jako nezbytná se jeví specifikace ve vztahu k aktuálním rozdílům v životním stylu různých vrstev české společnosti.

Mezinárodní šetření, zejména PISA, navíc neposkytují reprezentativní informace na úrovni regionů a různých skupin žáků (etnické menšiny, žáci s odlišným mateřským jazykem apod.) a longitudinální informace, které by umožnily sledování úspěšnosti žáků během jejich průchodu vzdělávací soustavou, pak chybí úplně.

Český vzdělávací systém tedy potřebuje vyvinout indikace socioekonomického zázemí žáků v českých podmínkách a doplnit o takové indikátory nejrůznější zjišťování informací týkajících se vzdělávání. Dokud nebude vytvořen národní systém monitoringu informací o socioekonomickém zázemí žáků, nebudou k dispozici dostatečně relevantní údaje vysvětlující mezinárodní zjištění o nerovnostech v českém vzdělávacím systému, a nebude tedy možné plně vypovídat o jeho kvalitě.

Nebudou k dispozici informace o tom, jak si ve vzdělávacím systému vedou jednotlivé sociální skupiny, jako jsou třeba absolventi základních škol praktických, děti nedocházející do mateřských škol apod.

Nebude možné plně sledovat dopady vzdělávacích politik přijímaných na centrální úrovni, schopnost systému reagovat na problémy ohrožených dětí a škol bude limitovaná a nebude možné účinně překonávat bariéry a nerovnosti ve vzdělávání. Nebudou-li navíc k dispozici informace na regionální úrovni, nebude možné provádět analýzy o vývoji nerovností v jednotlivých krajích.

Také Česká školní inspekce jako národní autorita v oblasti hodnocení a kontroly kvality a efektivity v počátečním vzdělávání se snaží svou činností přispívat mimo jiné k odstraňování nerovnostních bariér s cílem napomoci zvyšování kvality vzdělávání každého žáka. Od září roku 2015 tak činí například zjišťováním a analýzou míry inkluzivity a spravedlivosti českého vzdělávacího systému. Inkluzivní problematiky jsou zjišťovány v rámci tzv. komplexní inspekční činnosti prováděné dle kritérií hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání, v jejímž rámci se Česká školní inspekce snaží také o zohledňování socioekonomického kontextu, byť s vědomím absence relevantních nástrojů, které by sloužily přímo tomuto cíli. Nedílnou součástí těchto činností jsou také hospitace a komparace pohledů ředitele školy, pedagogů i samotných žáků. V rámci hodnoticích kritérií navázaných na model tzv. kvalitní školy, který byl vytvořen ve spolupráci s odborníky z řad pracovníků podílejících se na nastavování vzdělávacích politik, akademického sektoru i přímo škol a školských zařízení, Česká školní inspekce zjišťuje a analyzuje také informace o podpoře žáků při vzdělávání. Sleduje se například, zda škola vytváří každému žákovi a jeho rodině rovné příležitosti ke vzdělávání bez ohledu na jeho pohlaví, věk, kulturu, rodný jazyk, náboženství, rodinné zázemí, ekonomický status nebo speciální vzdělávací potřeby, zda škola poskytuje účinnou podporu všem žákům s potřebou podpůrných opatření nebo zda škola věnuje patřičnou pozornost osobnostnímu rozvoji žáků a dbá na to, aby žádný žák nebyl vyčleňován z kolektivu. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že snaha o spravedlivé vzdělávání a odstraňování bariér a nerovností zdaleka není vztažena pouze k romským dětem, jak se občas laická veřejnost (a někdy i část veřejnosti pedagogické) v důsledku různých mediálních zkratek a dezinterpretací mylně domnívá.

Česká školní inspekce počítá s přípravou takových nástrojů, které umožní sledovat a vyhodnocovat informace o socioekonomickém zázemí žáků i škol, zohledňovat socioekonomické informace při kvalitativních výpovědích o podmínkách, průběhu a výsledcích vzdělávání a celkově monitorovat spravedlivost českého vzdělávacího systému. Tyto nástroje budou vyvíjeny v rámci připravovaného individuálního projektu systémového Komplexní systém hodnocení, jehož projektovou chartu již schválila ministryně školství, mládeže a tělovýchovy i Monitorovací výbor Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.

Smyslem všech aktivit, které Česká školní inspekce ve snaze o podporu spravedlivosti českého vzdělávacího systému vykonává, je poskytovat relevantní, objektivní a kvalitativně silné informace, které školám pomohou při kontinuálním zvyšování kvality vzdělávání a které budou maximálně využitelné při řízení vzdělávací soustavy a nastavování účinných, efektivních a spravedlivých vzdělávacích politik založených na reálných potřebách české vzdělávací praxe.