Šikana: mýty a realita - Mýtus osmý: Musí si to vyřídit mezi sebou!

Vydáno: 5 minut čtení

Mýtus osmý: Musí si to vyřídit mezi sebou!

Šikana: mýty a realita
PhDr.
David
Čáp
psycholog, lektor projektu Minimalizace šikany
Ačkoliv tento mýtus pomalu opouští sborovny a školní třídy, stále se ještě někdy objeví a situaci zkomplikuje nebo přímo někomu ublíží. K tomu, abychom konflikt dokázali řešit přímo s tím, koho se to týká, jsme vychováváni od malička. V jádru je to samozřejmě správné a v dospělosti bychom takové jednání určitě nazvali zralým. Je to určitě lepší, než si na někoho pouze stěžovat, někoho pomlouvat nebo se vůbec chovat pokrytecky. Často dětem říkáme, ať nežalují, že si to mezi sebou musí
vyřešit samy.
Ano, v obecné rovině je to tak správně.Ale toto doporučení má jeden háček!Ten spočívá v tom, že pro adekvátní řešení „tváří v tvář“ je více než vhodné, aby byly
obě strany konfliktu zhruba stejně silné.
Pozor však, aby nedošlo k mýlce. Na tomto místě nemám na mysli ani tak sílu fyzickou, ačkoliv je pro nás nejsnáze představitelná. Spíše uvažuji o vyrovnané pozici obou stran z hlediska možnosti řešení, postavení ve skupině, sociální opory či z hlediska určitých sociálních dovedností.
Abych byl ještě více konkrétní, nabídnu určitý příklad. Představme si, že já jako učitel mám konflikt s kolegou (řekněme, že se týká nesouhlasu s nějakým jednáním). Mohl bych mít ale podobný konflikt i s ředitelem nebo ředitelkou školy. Která situace pro mne bude snazší, co se řešení týká? Anebo jinak, já jako nastupující učitel, který se ve sborovně ještě příliš nezabydlel, nesouhlasím s tím, jak řeší starší a ve sborovně dobře zabydlený kolega určitou situaci ve třídě. I když mají i ostatní určité výhrady, vím, že na mou stranu se nepřidají. Bude se mi tato situace řešit snadno? Asi úplně jednoduchá nebude. Těmito příklady ze sborovny jsem nechtěl vytvářet dojem, že se nemáme snažit věci řešit. Pouze jsem chtěl poukázat na to, že se i my často dostáváme do situací, ve kterých nemáme všichni stejné karty.A z toho důvodu se někdy předem vzdáváme.
Vraťme se ale zpátky do třídy. Většinu drobných a menších konfliktů si jistě děti mezi sebou vyřeší samy.
Budeme-li ale hovořit o šikaně nebo spíše o podezření na šikanu, nikdy bychom neměli nechávat řešení pouze na dětech.
Již z podstaty tohoto jevu vyplývá, že je zde zcela zásadní nerovnováha mezi tím, který ubližuje, a tím, komu je ubližováno. Každý z nás mnohokrát slyšel nebo četl velmi moudrou poučku o tom, že
nikdy nevyslýcháme
(neptáme se na okolnosti)
oběť a agresora současně
a také se
nikdy neptáme na ubližování před celou třídou.
V prvním případě zcela vážně ubližujeme oběti a ve druhém se stejně nic nedozvíme. Ostatně nic se nedozvíme ani v tom prvním.
To se však týká také rodičů. Párkrát jsem se setkal s tím, že vyučující poradil v dobré víře rodiči ubližovaného žáka, aby si to šel vyřídit přímo s rodiči toho druhého. Jak to mohlo dopadnout? Jedině fiaskem. Rodič toho druhého bude své dítě samozřejmě bránit, dospělí se pohádají nebo ještě hůře a ve třídě se to opět obrátí proti tomu, kdo hledal pomoc. Proto je nutné rodičům vysvětlit, že
tudy cesta nevede a je důležité se školou spolupracovat a obracet se přímo na ni.
V úvodu dnešního mýtu jsem použil jedno velmi oblíbené sloveso – žalovat. S tímto slovem je to složité. Často ho používáme my a často je používáno i dětmi. V jejich případě většinou ve formě „bonzovat“. Od určitého věku dětí je zcela přirozené, že se dospělým už moc nesvěřují, navíc to podporujeme i my tou oblíbenou radou, ať nežalují. Někdy to bohužel dětem komplikujeme i tím, že vše, s čím za námi přicházejí, nazýváme žalováním. A kdo by chtěl být „žalobníčkem“? Asi nikdo, proto již podruhé nepřijdou. S tímto problémem, či spíše nedorozuměním, jsme se setkávali i u nás ve středisku výchovné péče.
A kolega našel řešení. Je srozumitelné a funguje.
Žalování
(bonzování)
je to, když chci někomu ublížit
(někomu zkomplikovat život, např. aby byl potrestán), a
informování dospělých spočívá v hledání pomoci sobě nebo někomu jinému.
Posuďte sami. Až za vámi příště přijde nějaké dítě s tím, že spolužák nemá domácí úkol, je to opravdu žalování. Klidně to tak nazvěte a přidejte dobrou radu o tom, že žalovat se nemá.
Ale až za vámi přijde žák s tím, že se mu někdo pořád posmívá, tak to prostě žádné žalování NENÍ. Toto dítě vás žádá o pomoc.

Související dokumenty

Pracovní situace

Může škola požadovat peníze za opotřebení učebnic?
Doprovod žáka do nemocnice
Žákovská a studentská samospráva
Změna ve vyplňování záznamů o úrazech
Zákonný zástupce
Školy s rozšířenou výukou
Krizový plán jako součást interní dokumentace školy
Bezpečnostní plán jako součást interní dokumentace školy
Žádost o individuální (domácí) vzdělávání
Přiznání svéprávnosti nezletilému dle nového občanského zákoníku
Metodické doporučení MŠMT pro práci s Individuálním výchovným programem v rámci řešení rizikového chování žáků
Zdravotní způsobilost k tělesné výchově
Výchovná opatření a jejich zveřejňování
Zpracovávání osobních údajů v podobě výsledků vzdělávání
Nový metodický pokyn k prevenci a řešení šikany
Mimoškolní akce školy – účastníci akce
Zákon o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem v souvislostech
Neshody při žádosti o odklad povinné školní docházky
Přijímání ke vzdělávání cizinců, vzdělávání cizinců, ukončování vzdělávání cizinců
Aktualizace školního řádu základní školy na základě právních předpisů (2020/2022)

Poradna

Výuka Aj
Problémy ve třídě
Odpovědnost školy za škodu - odpověď na dotaz
Dozor při odvozu do nemocnice - odborná poradna, odpověď na dotaz
Počet žáků ve třídě
Poplatky za ŠD při rotační výuce
Žák v zahraničí

Články

Šikana: mýty a realita - Mýtus sedmý: Může za to výchova!
Šikana: mýty a realita - Mýtus první: To se u nás stát nemůže!
Šikana: mýty a realita - Mýtus druhý: Stejně si za to může sám!
Šikana: mýty a realita - Mýtus desátý: Stejně nám nikdo nepomůže!
Šikana: mýty a realita - Mýtus šestý: Přísnost je nejlepší prevence
Šikana: mýty a realita - Mýtus pátý: Dvojka z chování to vyřeší!
Šikana: mýty a realita - Mýtus devátý: Vždyť mu to kouká z očí!
Šikana: mýty a realita - Mýtus čtvrtý: To si musím vyřešit sám a rychle!
Šikana: mýty a realita - Mýtus třetí: Internet a okolí školy se nás netýkají!