Shrnutí změn v zákoně o pedagogických pracovnících vyvolaných novelou zákona od 1. září 2012

JUDr. PhDr. Jiří Valenta

Vydáno: 21. 08. 2012

Autor navazuje na příspěvek, který byl uveřejněn v hlavním čísle časopisu Řízení školy 8/2012 s. 3-15.

PaedDr. Mgr.

Jiří

Valenta

lektor a poradce v oblasti řízení školy a školského zařízení

1. Učitel střední školy (§ 9 zákona č. 563/2004 Sb.)

1.1 Učitel všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy (§ 9 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb.)

(1) Učitel všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu

v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy,

v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy,

ve studijním oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného všeobecně vzdělávacího předmětu, a

vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy, nebo

vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy,

v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a

vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy,

vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy, nebo

doplňujícím studiem k rozšíření odborné kvalifikace,

podle § 8 odst. 1 písm. a) jen pro výuku na nižším stupni víceletého gymnázia,

zaměřeném na tělesnou výchovu a sport jen pro výuku tělesné výchovy, nebo

podle § 12 jen pro výuku cizího jazyka.

Komentář

Odborná kvalifikace učitele všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy předpokládá

bez výjimky vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu.

Předpis ukládá v prvé řadě přímo absolvování vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy.

V některých případech je možné pouhé doplnění chybějícího zaměření na střední školu,

a to alespoň absolvováním programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaného vysokou školou.

Jde o případy, kdy zaměstnanec dosáhl:

magisterského vysokoškolského vzdělání (jen) pro učitele 2. stupně základní školy;

magisterského vysokoškolského (neučitelského) vzdělání ve studijním oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu. U této skupiny učitelů připouští zákon po jeho novele od 1. září 2012 získání chybějícího pedagogického vzdělání také absolvováním programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaného vysokou školou a zaměřeného na učitele 2. stupně základní školy (a nikoli pouze středních škol jako dosud).

V případě učitele s

kvalifikací pro 2. stupeň základní školy

zavedla novela zákona s účinností od 1. září 2012 novou a jednodušší možnost získání chybějící specializace pro střední školy, a to

absolvováním tzv. doplňujícího studia.

Podobně jako v případě absolvování programu celoživotního vzdělávání (jako tradiční formy získání chybějící specializace pro střední školy) jde o vzdělávání na vysoké škole, ale v kratší a jednodušší formě. Délku tohoto vzdělávání stanoví prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.).

Zákon také nově uznává splnění

kvalifikace absolventům magisterského studijního programu zaměřeného na tělesnou výchovu a sport

pro výuku tělesné výchovy na střední škole. To znamená, že je jako učitel tělesné výchovy bez dalšího uznán za plně kvalifikovaného i absolvent například trenérského oboru nebo oboru rekreologie na tělovýchovných fakultách vysokých škol.

Výhradně pro

výuku cizího jazyka

je dostačující magisterské vzdělání, které sice není primárně zaměřeno na přípravu učitelů střední školy, ale připravuje učitele cizích jazyků (viz § 12 zákona č. 563/2004 Sb.).

Do systému posuzování kvalifikace se od 1. září 2012 vrátilo pravidlo, kdy je pro

výuku na nižším stupni víceletého gymnázia

postačující kvalifikace učitele 2. stupně základní školy bez nutnosti doplnit si specializaci pro školu střední.

2. Učitel odborných předmětů střední školy (§ 9 odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb.)

(1) Učitel odborných předmětů střední školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu

v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů odborných předmětů střední školy,

v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného odborného předmětu,

v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného odborného předmětu,

studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného odborného předmětu, a

vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy,

vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy, nebo

studiem pedagogiky podle § 22 (dále jen „studium pedagogiky“).

Komentář

Odborná kvalifikace učitele odborných předmětů střední školy předpokládá

bez výjimky vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu.

Předpis ukládá v prvé řadě přímo absolvování vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu zaměřeném na přípravu učitelů odborných předmětů střední školy. U absolventů magisterského vysokoškolského (včetně neučitelského) vzdělání ve studijním oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, je možné pouhé doplnění chybějícího pedagogického vzdělání.

Na rozdíl od předchozích kategorií se přitom

připouští doplňující studium pedagogiky nejen ve vysokoškolských studijních a vzdělávacích programech, ale také v akreditovaných programech dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

realizovaných v zařízeních pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (tedy mimo vysokou školu). Minimální rozsah tohoto studia stanoví nově prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.). Dřívější právní úprava stanovila tento minimální rozsah, a to v počtu 120 hodin, přímo v tomto zákoně.

Novela zákona umožnila od 1. září 2012

prostupnost mezi učiteli všeobecně vzdělávacích předmětů a odborných předmětů střední školy,

pokud obor vysokoškolského studia učitele všeobecně vzdělávacích předmětů odpovídá charakteru vyučovaného odborného předmětu. V tomto případě je učiteli uznáno splnění předpokladu odborné kvalifikace bez nutnosti doplňovat si další specializaci.

3. Učitel praktického vyučování (§ 9 odst. 3 a 4 zákona č. 563/2004 Sb.)

(1) Učitel praktického vyučování získává odbornou kvalifikaci

vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu studijního oboru, který odpovídá charakteru praktického vyučování, a

vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy, nebo

studiem pedagogiky,

vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru praktického vyučování, a

vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy, nebo

studiem pedagogiky, nebo

středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a

vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy, nebo

studiem pedagogiky.

(2) Učitel praktického vyučování zdravotnických oborů vzdělání musí mít také způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu

¹⁾

v oboru, který vyučuje.

Komentář

Učiteli praktického vyučování

střední školy stačí k plné kvalifikaci střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu,

doplněné vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo učitelů 2. stupně základní školy. Tento vysokoškolský vzdělávací program může být nahrazen studiem pedagogiky v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (tedy i mimo vysokou školu).

Studium pedagogiky mimo vysokou školu

nahrazující absolvování vzdělání v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou v tomto případě již zákon nepodmiňuje tříletou praxí v oboru, jako tomu bylo za předchozího právního stavu. Minimální rozsah tohoto studia stanoví nově prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.). Dřívější právní úprava stanovila tento minimální rozsah, a to v počtu 120 hodin, přímo v tomto zákoně.

4. Učitel odborného výcviku (§ 9 odst. 5 a 6 zákona č. 563/2004 Sb.)

(1) Učitel odborného výcviku získává odbornou kvalifikaci

podle odstavce 3, nebo

středním vzděláním s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a

vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy, nebo

studiem pedagogiky.

(2) Učitel odborného výcviku zdravotnických oborů vzdělání získává odbornou kvalifikaci vzděláním podle odstavců 3 a 4.

Komentář

Novela zákona

s účinností od 1. září 2012

zmírnila podmínky pro získání odborné kvalifikace u učitelů odborného výcviku.

Dřívější právní úprava vyžadovala u učitele odborného výcviku (dříve mistra odborné výchovy) k uznání plné kvalifikace získání alespoň středního vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a současně středního vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a dále doplňující pedagogické studium.

Platná právní úprava uznává jako dostačující buď získání středního vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a k tomu doplňující pedagogické studium, nebo získání středního vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a k tomu doplňující pedagogické studium.

Požadované doplňující pedagogické studium lze získat

vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou

a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo učitelů 2. stupně základní školy. Tento vysokoškolský vzdělávací program může být

nahrazen studiem pedagogiky v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků

(tedy i mimo vysokou školu).

Studium pedagogiky mimo vysokou školu nahrazující absolvování vzdělání v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou v tomto případě již zákon nepodmiňuje tříletou praxí v oboru, jako tomu bylo za předchozího právního stavu.

Minimální rozsah tohoto studia stanoví nově prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.). Dřívější právní úprava stanovila tento minimální rozsah, a to v počtu 120 hodin, přímo v tomto zákoně.

5. Učitel ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (§ 9 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb.)

(1) Učitel střední školy, který vzdělává ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci

vzděláním stanoveným pro učitele střední školy podle odstavců 1 až 6 a

vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na speciální pedagogiku, nebo

vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku,

studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na speciální pedagogiku pro učitele a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo střední školy, nebo

pro výuku v praktické škole jednoleté a praktické škole dvouleté studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na speciální pedagogiku pro učitele.

Komentář

Pro práci učitele ve třídě nebo ve škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se vždy vyžaduje

studium speciální pedagogiky,

a to v jedné z uvedených forem.

6. Učitel uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední odborné škole a konzervatoři (§ 10 zákona č. 563/2004 Sb.)

(1) Učitel uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední škole a konzervatoři získává odbornou kvalifikaci

vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu, a

vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd,

vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo

studiem pedagogiky,

vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů základní umělecké školy jen pro výuku v základní umělecké škole,

vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů studijního oboru zaměřeného na hru na hudební nástroj nebo na sólový zpěv jen pro výuku těchto předmětů v základní umělecké škole,

vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů studijního oboru zaměřeného na výtvarnou výchovu jen pro výuku výtvarného oboru v základní umělecké škole,

vyšším odborným vzděláním získaným ukončením osmiletého nebo šestiletého vzdělávacího programu oboru vzdělání konzervatoře²⁾, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu,

vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu, a

vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd,

vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo

studiem pedagogiky,

středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením odpovídající části vzdělávacího programu konzervatoře a

vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd,

vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo

studiem pedagogiky, nebo

středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu, a

vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd,

vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo

studiem pedagogiky.

(2) Ředitel základní umělecké školy, střední školy a konzervatoře může v odůvodněných případech rozhodnout, že upouští od předpokladu splnění odborné kvalifikace u učitele uměleckého předmětu, který vykonává umělecko-pedagogickou činnost, pokud je nebo byl výkonným umělcem

³⁾.

Rozhodnutí musí být vydáno písemnou formou. Tímto rozhodnutím se pro pracovněprávní účely považuje předpoklad odborné kvalifikace učitele na dané škole za splněný.

Komentář

Způsoby získání odborné kvalifikace učitele uměleckých předmětů v uvedených druzích škol jsou zřejmě nejrozmanitější ze všech pedagogických profesí a lze je shrnout takto:

vysokoškolské vzdělání

(tedy i bakalářské)

v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu,

doplněné alespoň studiem pedagogiky uskutečňovaným zařízením dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků; minimální rozsah tohoto studia stanoví nově prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.); dřívější právní úprava stanovila tento minimální rozsah, a to v počtu 120 hodin, přímo v tomto zákoně;

jen pro výuku v základní umělecké škole vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu zaměřeném na přípravu učitelů základní umělecké školy

(jde o nové ustanovení vložené novelou zákona od 1. září 2012);

jen pro výuku předmětů hra na hudební nástroj, sólový zpěv a výtvarného oboru v základní umělecké škole vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu

zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů studijního oboru zaměřeného právě na hru na hudební nástroj, sólový zpěv a výtvarnou výchovu; také tento způsob získání odborné kvalifikace je zařazen nově od 1. září 2012 a znamená řešení dlouholetého problému uplatnění absolventů učitelských fakult s oborovou skladbou zahrnující hudební a výtvarnou výchovu;

vyšší odborné vzdělání v konzervatoři v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu;

vyšší odborné vzdělání

(mimo konzervatoř)

v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu,

doplněné alespoň

studiem pedagogiky

uskutečňovaným zařízením dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků; minimální rozsah tohoto studia stanoví nově prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.); dřívější právní úprava stanovila tento minimální rozsah, a to v počtu 120 hodin, přímo v tomto zákoně;

střední vzdělání s maturitní zkouškou získané v konzervatoři

doplněné alespoň

studiem pedagogiky

střední vzdělání s maturitní zkouškou

(mimo konzervatoř)

v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu,

doplněné alespoň

studiem pedagogiky

Specifickým způsobem splnění podmínek odborné kvalifikace učitele uměleckých předmětů je postup uvedený v odstavci 2. Podle něj

může ředitel školy rozhodnout, že upouští od splnění předpokladu odborné kvalifikace u učitelů, kteří jsou nebo byli výkonnými umělci.

Tímto rozhodnutím se pro pracovněprávní účely považuje takový učitel za plně kvalifikovaného a nelze již po něm (např. později) požadovat splnění předpokladu odborné kvalifikace. Zákon stanoví písemnou formu tohoto rozhodnutí.

Ustanovení § 67 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), stanoví, že

výkonným umělcem je fyzická osoba, která vytvořila umělecký výkon.

Uměleckým výkonem pak je podle stejného ustanovení

výkon herce, zpěváka, hudebníka, tanečníka, dirigenta, sbormistra, režiséra

nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí či jinak provádí umělecké dílo včetně výtvorů tradiční lidové kultury.

Zákon č. 121/2000 Sb. pak dále stanovuje

osobnostní a majetková práva výkonného umělce.

Výkonným umělcem je tedy ten, na něhož lze vztáhnout výše uvedenou charakteristiku. I když tato definice není jednoznačná, lze bez větších pochybností uvést, že je plně v kompetenci ředitele školy rozhodnout, kdo je (byl) výkonným umělcem, tedy kdo splňuje výše uvedenou definici výkonného umělce.

Takový přístup k plnění odborné kvalifikace je evidentně motivován snahou umožnit působení vynikajících umělců v uměleckých školách i v případech, kdy tito nedisponují odpovídajícím vzděláním.

7. Učitel vyšší odborné školy (§ 11 zákona č. 563/2004 Sb.)

(1) Učitel všeobecně vzdělávacích předmětů nebo odborných předmětů vyšší odborné školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného všeobecně vzdělávacího nebo odborného předmětu.

(2) Učitel praktického vyučování a odborné praxe získává odbornou kvalifikaci

vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu studijního oboru, který odpovídá charakteru praktického vyučování,

středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu.

(3) Učitel praktického vyučování a odborné praxe zdravotnických oborů vzdělání musí mít také způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu

⁴⁾

v oboru, který vyučuje.

(4) Ředitel vyšší odborné školy může v odůvodněných případech rozhodnout, že upouští od předpokladu splnění odborné kvalifikace u učitele uměleckého předmětu, který vykonává umělecko-pedagogickou činnost, pokud je nebo byl výkonným umělcem. Rozhodnutí musí být vydáno písemnou formou. Tímto rozhodnutím se pro pracovněprávní účely považuje předpoklad odborné kvalifikace učitele na dané škole za splněný.

Komentář

Existuje jeden základní rozdíl ve způsobu získání odborné kvalifikace učitele vyšší odborné školy v porovnání s učitelem střední školy.

U všech kategorií učitelů vyšší odborné školy (učitel všeobecně vzdělávacích předmětů, odborných předmětů, praktického vyučování a odborné praxe) se získává odborná kvalifikace stejně jako u příslušné kategorie učitele střední školy, ale

u učitele vyšší odborné školy již není vyžadována pedagogická způsobilost.

Stačí tedy vždy jen příslušný stupeň vzdělání v oboru, který odpovídá charakteru předmětu nebo praktického vyučování.

Plně kvalifikovanými jsou tedy i absolventi neučitelských odborných studijních programů.

U učitelů praktického vyučování vyšší odborné školy, kteří dosáhli středního vzdělání s maturitní zkouškou, upustil zákon v důsledku novely od 1. září 2012 od praxe v oboru v trvání minimálně 3 let.

U učitelů uměleckých předmětů vyšších odborných škol připouští předpis stejnou možnost upuštění od splnění odborné kvalifikace, jako je tomu u učitelů uměleckých předmětů uměleckých škol (základní umělecká škola, konzervatoř).

8. Učitel jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky (§ 12 zákona č. 563/2004 Sb.)

(1) Učitel jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem

v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů příslušných cizích jazyků,

jiného akreditovaného studijního programu v oblasti pedagogických věd než podle písmene a), vykonáním jazykové zkoušky z příslušného cizího jazyka odpovídající minimálně úrovni C1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a doplňujícím didaktickým studiem příslušného jazyka,

v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti společenských věd zaměřeném na příslušné cizí jazyky a

vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů,

vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů, nebo

studiem pedagogiky, nebo

jiného akreditovaného magisterského studijního programu než podle písmen a), b) a c) a

vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů, nebo

vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů,

vykonáním jazykové zkoušky z příslušného cizího jazyka odpovídající minimálně úrovni C1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a doplňujícím didaktickým studiem příslušného jazyka.

Komentář

Odborná kvalifikace učitele jazykové školy předpokládá bez výjimky vysokoškolské vzdělání,

které však v případě pod písm. b) stačí v bakalářském stupni. S účinností od 1. září 2012 platí přísnější podmínka posouzení odborné kvalifikace spočívající v tom, že je třeba

absolvovat vzdělání v příslušném cizím jazyce.

Předchozí právní úprava uznávala splnění kvalifikace i v případě, že absolvované studium neodpovídalo vyučovanému jazyku.

Pokud získá zaměstnanec toto vzdělání studiem cizího jazyka v neučitelském studijním programu (např. odborná filologie, překladatelství a tlumočení apod.), je nutné doplnit si alespoň

studium pedagogiky v akreditovaném zařízení

celoživotního vzdělávání pedagogických pracovníků; minimální rozsah tohoto studia stanoví nově prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.); dřívější právní úprava stanovila tento minimální rozsah, a to v počtu 120 hodin, přímo v tomto zákoně.

Od 1. září 2012 je v důsledku novely uznána kvalifikace také v případě, kdy učitel cizího jazyka absolvuje vysokoškolské vzdělání v magisterském neučitelském oboru, pokud si doplní pedagogickou způsobilost absolvováním programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole zaměřeného na přípravu učitelů a dále vykoná jazykovou zkoušku z příslušného cizího jazyka na úrovni C1 Společného evropského referenčního rámce (této úrovni odpovídá mj. státní jazyková zkouška).

Tak je vlastně poprvé zohledněno získání státní jazykové zkoušky nebo jiné mezinárodně uznávané zkoušky z cizího jazyka v rámci odborné kvalifikace učitelů.

Získání odborné kvalifikace učitele jazykové školy je využitelné rovněž pro výuku cizích jazyků na 1 a 2. stupni základní školy a na střední škole.

9. Učitel odborného výcviku v zařízení sociálních služeb (§ 15 zákona č. 563/2004 Sb.)

(1) Učitel odborného výcviku v zařízení sociálních služeb získává odbornou kvalifikaci jako učitel odborného výcviku podle § 9 odst. 5 a současně absolvováním akreditovaného vzdělávacího programu zaměřeného na speciální pedagogiku a uskutečňovaného zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.

Komentář

Kromě podmínek kladených obecně na učitele odborného výcviku střední školy je v případě působení v zařízení sociální péče (tedy zařízení stojící mimo soustavu škol a školských zařízení)

nutné doplnit vzdělání ještě studiem speciální pedagogiky

v zařízení dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

Ve způsobu získávání předpokladu odborné kvalifikace této profesní skupiny pedagogů nepřinesla novela zákona žádné změny.

Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změnu některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních).

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změnu některých zákonů (autorský zákon).