Sejdeme se ve škole, ale učíme se pro život

Když na podzim roku 2007 padl při jedné společné diskuzi na katedře psychologie FF UK nápad, abychom uspořádali konferenci pro lidi ze školství, netušili jsme, jak vše dopadne. Východiska byla jasná, ale další vývoj záležel na mnoha okolnostech. Od prvopočátku jsme chtěli, aby se jednalo o konferenci, na níž budou prezentovány Na níž budou účastníci sdílet své nadšení a ochotu dále ve školství působit a ukážou si, že navzdory systému, navzdory narůstající byrokracii, navzdory občasným pocitům zmaru při zavádění „novinek ve školství“ má vzdělávání a práce s dětmi a dospívajícími smysl. Řečeno konkrétněji, mnohé školy dělají pozoruhodné projekty, mají nápady, pracují se žáky originálním a neotřelým způsobem, který je rozvíjí, inkluze pro ně není jen sprosté slovo, ale proces, s nímž jsou ztotožněny. A stojí za to, aby takové školy ukázaly, jak pracují a co se jim daří. Pro ně vznikla. A také pro poradenské pracovníky ze státních i neziskových organizací, kteří tvoří nedílnou součást školství. A v neposlední řadě pro akademiky a výzkumníky, kteří mnohdy odhalí zajímavé souvislosti a přinesou ve svých výzkumech důležitá data, ale prezentují je pak dalším akademikům a výzkumníkům a zůstává otázkou, zda se jejich výsledky dostanou také do praxe. Přitom je propojení výzkumu s praxí nesmírně důležité a užitečné. Vždyť výzkumy děláme proto, abychom praxi obohatili a podpořili její vývoj.

Na podzim 2007 jsme chvíli měli dojem, že příprava konference je složitý a dlouhodobý proces, proto je vhodné ji uskutečnit až v následujícím školním roce. Potom nám ovšem přišlo líto nevyužít nápadu, který se zrodil, a rozhodli jsme se, že do jara bude konference připravená.

se tak konala Zúčastnilo se jí přibližně 130 učitelů a poradenských pracovníků, což nás už tehdy mile překvapilo. Zpočátku jsme ještě nečekali, že z konference uděláme , ale zájem posluchačů i přednášejících, stejně jako příjemná a přátelská atmosféra, která na konferenci panovala, nás přesvědčily, že se vyplatí celou akci opakovat. A tak se stalo - a ne jednou, ale už osmkrát - a první náměty na devátý ročník už jsou uložené v počítači jednoho člena organizačního týmu. Každý podzim se tak zahájí přípravy, které vyvrcholí dubnovou konferencí (až na dvě výjimky, kdy se konference konala na konci března).

K naší velké radosti se všechny původní myšlenky konference daří naplňovat mírou vrchovatou. Zatímco v prvních ročnících jsme někdy museli učitele, ředitele škol nebo poradenské pracovníky přemlouvat, ať se neostýchají a pochlubí se tím, co dělají, dnes už se hlásí sami. Každoročně se zvyšuje počet účastníků, přednášejících i přednášek. Z původních dvou odpoledních sekcí byly v loňském i letošním roce již čtyři, což někteří účastníci nesli s nevolí, protože nevěděli, na kterou přednášku se vypravit dříve. Po dopoledním plénu se rozdělily do sekcí:

V programu se vždy kombinují prezentace projektů, příkladů dobré praxe, ukázky ze škol a školských zařízení s výzkumnými sděleními i některými teoretickými přednáškami na aktuální témata ( jednu z takových přednášek letos přednesl dr. Mertin na téma potřeby na výzkumu založených metod používaných při práci se žáky).

V letošním roce přišlo již více než dvě stě účastníků. Máme radost také z pravidelných návštěvníků ze Slovenska (z Banské Bystrice, z Prešova, z Bratislavy a Nitry), jejichž počet se také opět navýšil. V posledních letech pravidelně vítáme i další a jejich přednášky simultánně tlumočíme. Letos to byla kolegyně z Německa, která se podílí společně s českými partnery na velmi zajímavém projektu na podporu psychické odolnosti učitelů.

Nedílnou součástí konference je také při jejím zahájení. Na počátku tohoto ročníku konference svá díla představili V. Mertin (Ze zkušeností dětského psychologa) a K. Balharová (Fíovo čtení).

Chcete-li zažít přátelskou atmosféru a posílit v sobě pocit, že učení a vzdělávání má smysl, přijďte příští rok. Nutno dodat, že někteří účastníci skutečně nevynechali jediný ročník, a to je asi ta nejlepší reklama. Jedna paní učitelka nám dokonce psala, že na začátku školního roku musí vždy nahlásit jednu vzdělávací aktivitu, na kterou ji škola pustí, a ona již několik let hlásí, že pojede do Prahy na naši konferenci.