Inspirací pro tento příspěvek mi byl přístup pojmenovaný jako The OZ Principle. Jedná se o příměr, ktery sami autoři čerpali z pohádkové knihy Čaroděj ze země OZ1), jejímž ponaučením je, že každý musí přijmou zodpovědnost za všechno, co se mu v životě děje, a že překážky na cestě je lépe zvládat s ostatními, spoluprací v týmu, kdy každý přispívá svými jedinečnými vlastnostmi ve prospěch všech. Autoři The OZ Principle2) pomáhali po celém světě vrcholovému managementu v řadě odvětví při prosazování většího zapojení a zodpovědnosti zaměstnanců a neustálém zlepšování organizační kultury, která podporuje zodpovědnost3).
Při dosahování společných cílů je úspěch jednoho člověka spojen s úspěchem ostatních. Tomu se říká
pozitivní vzájemná závislost
. Vzájemná závislost je považována za klíčový atribut
spolupráce
. Spolupráce (kooperace) navozuje mezi členy skupiny sdílenou
zodpovědnost
za výsledeka oddanost cíli. Takové nastavení je charakteristické pro úspěšné týmy, ať už ve sportu, v divadle, obchodu, na operačních sálech nebo v akademickém prostředí.Pozitivní vzájemná závislost vytváří podporující interakci, při níž se jednotlivci navzájem povzbuzují a usnadňují úsilí ostatních. Opakem je negativní vzájemná závislost vedoucí k opoziční interakci. K té dochází, když se jednotlivci zaměřují na dosažení svého vlastního úspěchu a současně brání tomu, aby někdo jiný byl úspěšnější než oni. Pracují nezávisle na sobě bez jakékoli vzájemné komunikace a zájmy druhých považují za irelevantní. Pozitivní vzájemná závislost je oproti tomu jádrem společných aktivit, které přeměňují skupinovou práci na týmovou. Při pozitivní vzájemné závislosti dochází ke dvěma důležitým momentům: pro úspěch skupiny
je nutné úsilí každého člena
a současně
každý člen skupiny přispívá
jedinečným způsobem ke společné snaze o dosažení výsledků.Rozstříhané čtverce
Možná znáte hru s rozstříhanými čtverci: ve skupi