Rozhodnutí mateřské školy o ukončení předškolního vzdělávání

Vydáno:

Rozhodnutí o ukončení předškolního vzdělávání vydává mateřská škola jako subjekt veřejné správy a nikoliv její ředitel. Uvedené rozhodnutí přitom podléhá přezkumu ve správním soudnictví, a to bez ohledu na zřizovatele mateřské školy.

Rozhodnutí mateřské školy o ukončení předškolního vzdělávání
JUDr.
Milan
Podhrázký
Ph.D.
soudce Okresního soudu v Berouně, katedra správního práva Fakulty právnické ZČU v Plzni
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2011, č.j. 1 As 53/2011-109, www.nssoud.cz
Níže popisované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) může být pro zřizovatele či provozovatele mateřských škol (stejně tak jako pro rodiče jejich žáků) zajímavé hned z několika důvodů. Z hlediska právního se daný rozsudek zabývá především tím,
jakou povahu má vůbec rozhodnutí mateřské školy
(dále jen „MŠ“)
o ukončení předškolního vzdělávání
(zejména s ohledem na možný soudní přezkum takového rozhodnutí). Soud se přitom v odůvodnění popisovaného rozsudku musel vypořádat i s otázkou, zda na možnost soudního přezkumu uvedeného rozhodnutí má vliv i
konkrétní podoba (právní forma) zřizovatele MŠ. Z hlediska praktického pak především nelze přehlédnout, že se uvedený rozsudek věnuje také otázce,
kdo má rozhodnutí
(o ukončení předškolního vzdělávání)
správně vydat.
V popisované věci se
rodiče jednoho z dětí
(pozdější žalobci)
soudně bránili proti dopisu
, jímž jim ředitelka MŠ oznámila ukončení předškolního vzdělávání jejich dítěte. Z uvedeného dopisu mimo jiné plynulo, že důvodem pro tento akt byla
špatná komunikace a nedostatečná spolupráce mezi MŠ a rodiči
, ale také
neuhrazení dlužných plateb
rodičovského příspěvku za dva měsíce. U příslušného krajského soudu ovšem neuspěli, neboť podle názoru tohoto soudu
rozhodnutí ředitelky církevní MŠ
o ukončení předškolního vzdělávání není rozhodnutím v oblasti státní správy. S takovým závěrem se však žalobci nesmířili a obrátili se proto na NSS, který žalobcům vyhověl a rozhodnutí krajského soudu zrušil.
Z odůvodnění výše označeného rozsudku NSS v dané věci stojí za pozornost především připomenutí, že
je třeba rozlišovat mezi subjekt veřejné správy na straně jedné a vykonavatelem veřejné správy
(tím, kdo jménem subjektu jako nositele veřejné správy jedná) na straně druhé. Ředitel je přitom ve smyslu § 130 a § 131 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen „školský zákon“) statutárním orgánem školské právnické osoby; jedná za školskou právnickou osobu dovnitř i navenek a je tudíž jejím výkonným orgánem.
Ačkoliv školský zákon stanoví v řadě případů přímo řediteli
pravomoc k rozhodování, jedná se fakticky o
stanovení působnosti školské právnické osoby
prostřednictvím vymezení pravomoci jejího funkčně příslušného orgánu. Z tohoto pohledu lze podle NSS uvažovat o subjektu veřejné správy pouze ve vztahu ke školské právnické osobě, neboť její ředitel by mohl zastávat pozici pouhého vykonavatele veřejné správy.
Soud dále v popisovaném rozhodnutí posuzoval, zda
školská právnická osoba spadá pod rozsah orgánů, jejichž akty jsou soudně přezkoumatelné. Jak především uvedl,
školská právnická osoba je zvláštním typem právnické osoby
, jejíž zřízení, vznik, činnost i zánik upravuje § 124 až § 140 školského zákona a jejíž hlavní činností je
poskytování vzdělávání podle vzdělávacích programů
a školských služeb podle tohoto zákona. Z hlediska přípustnosti přezkumu aktů právnické osoby ve správním soudnictví nerozhoduje, zda se jedná o právnickou osobu založenou podle veřejného nebo soukromého práva, ani kdo je jejím vlastníkem, zřizovatelem či co je předmětem její činnosti. Z tohoto pohledu je první podmínka soudního přezkumu naplněna.
Dále soud hodnotil, zda
rozhodnutí MŠ o ukončení předškolního vzdělávání je rozhodnutím o právech a povinnostech
fyzických nebo právnických osob. Dospěl přitom, mimo jiné s odkazem na § 33 školského zákona, k závěrům, že
předškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání, napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.
Podle soudu navíc jeho přijetím do MŠ vzniká dítěti
subjektivní veřejné právo
na to, aby bylo vzděláváno v souladu s citovaným § 33 školského zákona a se školním vzdělávacím programem vydaným ředitelem MŠ, jež musí být v souladu s rámcovým vzdělávacím programem vydávaným příslušným ministerstvem.
Dítěti současně vzniká i řada povinností stanovených zpravidla školním nebo vnitřním řádem
. Rozhodnutí o ukončení předškolního vzdělávání proto podle NSS ani nemůže být vnímáno jinak než jako
rozhodnutí o právech a povinnostech dítěte
jako fyzické osoby.
Následně se pak soud věnoval další nezbytné podmínce pro přezkoumatelnost určitého rozhodnutí spočívající v tom, že rozhodování se musí dít v oblasti veřejné správy. V tomto ohledu soud připomněl, že v projednávaném případu se jednalo o MŠ zřízenou registrovanou církví, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy. Soud proto posuzoval otázku, zda se v daném případě
rozhodnutí MŠ o ukončení předškolního vzdělávání
odehrálo ve sféře veřejné správy, nebo zda se jednalo o sféru soukromoprávní. Dospěl přitom k závěru, že
rozhodování MŠ zřízené registrovanou církví
nebo náboženskou společností o ukončení předškolního vzdělávání podle § 35 odst. 1 školského zákona se odehrává v oblasti veřejné správy, přičemž důvody pro tento závěr shrnul následovně.
Relativně striktní regulace poskytování vzdělávání je ústavně aprobovaná.
Nestátní školy ve smyslu Listiny základních práv a svobod nemohou zákonem stanovená pravidla ignorovat.
Rozhodování o ukončení předškolního vzdělávání je upraveno veřejnoprávními normami
školského zákona kogentní povahy.
Jednotná úprava práv a povinností škol a školských zařízení
bez ohledu na zřizovatele, jež je pro školský zákon příznačná, se plně uplatňuje i na rozhodování ředitele MŠ podle § 35 odst. 1 školského zákona.
Právní úprava důvodů ukončení předškolního vzdělávání je taxativní
a nelze se od ní odchýlit.
MŠ a dítě nejsou při rozhodování o ukončení předškolního vzdělávání v rovném postavení, MŠ rozhoduje autoritativně, mocensky.
Zákonodárce sám v § 165 odst. 2 školského zákona uvádí, že rozhodování podle § 35 odst. 1 téhož zákona je rozhodováním v oblasti státní (veřejné) správy;
status zřizovatele v tomto ohledu nemůže hrát žádnou roli.
Vzdělávání (včetně předškolního) je veřejnou službou, je svázáno přísnou regulací a kontrolováno státem.
Rozhodování o jeho ukončení proto nelze považovat za akt odehrávající se ve sféře soukromoprávní.

Související dokumenty

Pracovní situace

2022/2023: Činnosti mateřské školy v 1. pololetí školního roku
Novela vyhlášky o školním stravování
Metodické komentáře k zákonu Lex Ukrajina 2
Základní momenty novely zákona o pedagogických pracovnících a novely školského zákona
Pedagogičtí pracovníci a pracovní poměr na dobu určitou od 1. 9. 2023 (1. část)
Školský zákon a jeho vyhlášky
Návrat dítěte do MŠ po nemoci
Neočkované dítě v mateřské škole
Dohled v předškolním vzdělávání
Ukončení individuálního vzdělávání dítěte
Prominutí, snížení úplaty za předškolní vzdělávání
Správní řízení ve druhém stupni
Malotřídní základní škola - legislativa
Pravidla rozpočtové odpovědnosti
Možnost vzdělávat se současně ve více mateřských školách
Školní řád MŠ - směrnice a komentář
Shrnutí základních legislativních změn ovlivňujících činnost škol a školských zařízení ve školním roce 2017/2018
Evidenční list dítěte nepřijatého k předškolnímu vzdělávání
Odpovědnost pedagogů MŠ podle aktuální právní úpravy
Novela maturitní vyhlášky

Poradna

Jmenování ředitelky
Vychovatelka ŠD
Míra vzdělávací povinnosti
Sloučení škol
Výkaz práce
Povinné předškolní vzdělávání
Směrnice
Akce v mateřské škole přes noc
Jmenování ředitele
Ochranné pomůcky učitelky MŠ při stravování
Školení hygienického minima
Pracovní náplň
Nekomunikace
Dobrovolnická práce
Zřizovatel
Doplňková činnost
Zástup
Pracovnělékařské služby
Poplatky školní družina
GDPR

Zákony

561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)