Proč?

Vydáno:

S příchodem nového školního roku pociťuje téměř každý z nás ředitelů zvláštní pocit, s jehož identifikací si tak úplně nevíme rady. Je to radostné očekávání věcí příštích? Je to strach z toho, co nás čeká? A právě v tu chvíli si mnozí z nás položí otázku: „Proč mám vlastně setrvávat ve funkci, která je nyní časově omezená? Proč mám být ekonomem i právníkem, personalistou i manažerem s nesmírnou odpovědností bez náležitého ocenění?“

Proč?
Mgr.
Irena
Lhotková
Ph. D.
Centrum školského managementu, Pedagogická fakulta UK v Praze; ředitelka ZŠ Bohumila Hrabala
Otázka „Proč?“ představuje jednu ze základních motivačních otázek každého člověka. Motivace je definována jako:
„Souhrn vnitřních i vnějších faktorů, které:
1.
vzbuzují, aktivují, dodávají energii lidskému jednání a prožívání,
2.
zaměřují toto jednání a prožívání jedním směrem,
3.
řídí jeho průběh, dosahování výsledků,
4.
ovlivňují též způsob reagování jedince na jeho jednání a prožívání, jeho vztahy k ostatním lidem a ke světu.“1)
Člověk je vnitřně motivován svými potřebami, které shrnul
Maslow
(1959) do
pyramidy potřeb:
                              +
                             / \
                            /   \
                           /     \
                          /       \
                         /  Sebe   \ 
                        / realizace \
                       /-------------\
                      / Úcta a uznání \
                     /---------------- \
                    / Sociální potřeby  \
                   /---------------------\
                  /   Potřeba jistoty     \
                 /-------------------------\
                /     Fyzické potřeby       \
               +-----------------------------+
Jednotlivá patra pyramidy – potřeby člověka – lze pro ředitele škol konkretizovat následovně:
1.
fyzické potřeby
(finanční ohodnocení pro zajištění životních potřeb, vhodné pracovní podmínky)
2.
potřeba jistoty
( jistota práce, podpora ze strany zřizovatele)
3.
sociální potřeby
(ztotožnění se se školou, vztahy mezi pracovníky)
4.
potřeba úcty
(uznání za vykonanou práci od zřizovatele, rodičů, žáků, společnosti)
5.
potřeba seberealizace
(možnost vlastních pracovních postupů, kariérní růst)
Které z uvedených potřeb tedy motivují ředitele pro výkon funkce? Jednotlivé výše uvedené faktory byly dány k diskusi studentům školského managementu – ředitelům mateřských a základních škol, kteří z nich vybírali nejdůležitější a přidávali některé další tak, aby bylo možné odpovědět na následující otázky:
 
Které motivační faktory byly nejdůležitější pro váš vstup do funkce ředitele školy?
 
Které vás motivují pro setrvání ve funkci a podávání většího výkonu?
 
Které z faktorů vás nejvíce demotivují?
Podrobné výsledky šetření byly prezentovány na
Konferenci školského managementu
v červnu 2012; zde uvádím alespoň několik základních výstupů.
Motivační faktory
Motivace pro vstup do funkce
je v podstatě u ředitelů a ředitelek základních a mateřských škol stejná:
1.
Prvotním a nejdůležitějším důvodem je seberealizace, tedy možnost řídit školu podle vlastních představ.
2.
Na druhém místě se umístila kariéra, přirozená touha člověka „jít dál a výš“.
3.
Třetím důvodem jsou kolegové – podle slov studentů jakési „pošťouchnutí“ i prosba „nenechat nás v tom“. Tento důvod se objevoval hlavně u ředitelů, kteří do funkce vstupovali na škole, kde předtím působili jako pedagogové.
4.
Poslední motivační faktor je odlišný – zatímco na základních školách je to
nespokojenost s předchozím vedením,
u mateřských škol je
to podpora a povzbuzení ze strany rodiny.
Nezanedbatelnou roli u tohoto faktoru hraje pohlaví: na základních školách odpovídali i ředitelé – muži a uplatňovali poněkud „tvrdší“ přístup (nespokojenost), u mateřských škol to byly pouze ženy s „měkčím“ přístupem (podpora a povzbuzení).
Odlišný přístup dokazuje i celkové shrnutí motivátorů u mužů a žen při vstupu do funkce:
u mužů
je to
seberealizace, kariéra,
nespokojenost s předchozím vedením a kolegové,
u žen
pak
seberealizace, kolegové, kariéra a rodina.
U
motivátorů pro setrvání ve funkci a podávání většího výkonu
se ředitelé mateřských a základních škol neliší. Na prvním místě stále zůstává
seberealizace,
následují žáci ( jak často slýchám větu: „Nebýt dětí, už tady nejsem!“), na třetím místě pak
pracovníci.
Demotivační faktory
Poslední otázkou byly
demotivační faktory,
které ovlivňují výkon funkce.
1., 2.
Na prvních dvou místech se vystřídaly
finance
(první u základních škol) a
společenské vnímání profese
(první u mateřských škol). Finance ani ne tak z důvodu nedostatku peněz na provoz, ale spíše platy pracovníků ve smyslu nemožnosti ocenit lepší pracovníky. Společenské vnímání profese jako nevážení si a malé ocenění práce ředitelů škol, jejich rozdílné postavení od manažerů ziskových organizací, přitom se stejnou, ne-li větší odpovědností.
3.
Na třetím místě se jako silný demotivátor objevili
rodiče
(bylo poukazováno na chápání školy jako služby, která je placena z jejich daní, a tak si mohou určovat, jak by měla škola vypadat – ne tedy spolurozhodování a diskuse, ale přikazování).
4.
Na čtvrtém místě se umístil
zřizovatel.
Na zřizovatele upozorňovali zvláště ředitelé základních a mateřských škol v malých městech nebo obcích – zdůrazňovali politické tlaky i neznalost školské problematiky a tím přijímání nevhodných rozhodnutí.
ZÁVĚR
Na závěr se podívejme ještě na
seberealizaci. I když je největším motivačním faktorem
pro vstup do funkce i pro setrvání a podávání většího výkonu,
její význam postupně klesá.
Jako by si ředitelé škol uvědomovali, že nemohou zvládnout všechny vysněné představy a přijímají realitu. Největší pokles seberealizace byl zaznamenán u ředitelů, kteří jsou ve funkci 3–10 let. Tato skutečnost je důkazem nadšení u začínajícího ředitele (a možná i touhy po uplatnění občas nereálných představ) a jakéhosi zmoudření a smíření se se skutečností u ředitele, který je ve funkci déle než 10 let.
Začátek školního roku je tady a my máme před sebou řadu událostí – těch dobrých i těch špatných – ale tak to v životě chodí. Zkusme v sobě najít tolik motivace pro svoji práci, aby otázka „Proč vykonávat svoji funkci?“ nemusela být vyslovena a my si školní rok 2012/2013 užívali se vším, co přijde.
ZDROJE
 
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J.
Pedagogický slovník.
4. aktualizované vydání. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-772-8.
1 PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J.
Pedagogický slovník.
s. 127

Související dokumenty

Pracovní situace

Kdy může zřizovatel odvolat ředitele školy?
Kalendář
Soudní přezkum a rozhodnutí ředitele školy
Žádost o individuální (domácí) vzdělávání
Ředitelské volno
Právní postavení školské rady
Zápis z jednání školské rady
Řízení zařízení školního stravování (školní jídelny, vývařovny, výdejny)
Syndrom vyhoření a jeho prevence
Vnitřní předpis o spisové službě pro školy
Jak na spisový a skartační řád?
Má mít pedagog postavení úřední osoby dle trestního zákoníku?
Vztahy školy a zřizovatele - neveřejné školy
Vztahy školy a zřizovatele - školy veřejné
Základní metodický rámec pro hodnocení škol ze strany zřizovatele
Plány činnosti - červenec 2021
Plány činnosti - srpen 2021
Kooperace učitelů ve světle profesního učení
Jak reagovat na požadavky rodičů, aby jejich dítě bylo vyjmuto z povinností stanovených ochrannými opatřeními Ministerstva zdravotnictví?
Jak reagovat na výzvy ohledně covidu-19, které ředitelé nalézají v datových a e-mailových schránkách

Poradna

Granty
Ukončení pracovního poměru – ředitel školy
Změna ředitele v soukromé škole
Přespočetné hodiny u statutárního zástupce ředitele ZUŠ
Jmenování ředitele
Vzdání se funkce
Výkon veřejné funkce
Míra vzdělávací povinnosti
Platový tarif vedení školy
Vzdání se pracovního místa ředitele školy
Bývalá ředitelka
Jmenování a odstoupení ředitele školy
Přímá pedagogická činnost
Osobní příplatek
Přímá vyučovací povinnost
Zástupce ředitele
Dietní stravování
Přijímání ke vzdělávání
IVP
FKSP